Ve druhém díle seriálu Úvod do technické analýzy jsme si pověděli o existenci a používání nástroje technické analýzy nazvaného supporty a resistance. Vysvětlili jsme si, že s trochu nadsázky můžeme označit grafy trhů za určité mapy a supporty a resistance pak za jisté záchytné body, které nám pomáhají v orientaci – ve „čtení mapy“. V dnešním článku se podíváme na ještě jeden velmi důležitý „záchytný bod“, kterému se říká retracement úroveň.
Co tedy retracement úrovně jsou? Jistě jste si už všimli, že se trhy pohybují v určitých „vlnách“. Velké pohyby bývají následovány zpětnými pohyby opačným směrem – pokud například trh nějaký čas roste, v určitém bodě se otočí a vytvoří zpětný pohyb v podobě poklesu, který velmi často bývá nazýván korekce nebo také „retracement“.
Retracement pohyby jsou tedy zpětné pohyby, které jsou často tvořeny vybíráním si zisků velké řady obchodníků. V určitém bodě se zkrátka a dobře většina obchodníků rozhodne opustit své držené pozice a inkasovat profit. Jak se postupně přidávají další a další obchodníci vybírající si své profity, trh více a více klesá (v případě, že předchozí trend byl rostoucí), a to velmi často až do dosažení takzvané retracement úrovně.
Právě v retracement úrovni se pak trh velmi často zbrzdí a případně opět otočí, aby dále pokračoval ve svém původně započatém trendu. Kde konkrétně však retrecament úrovně hledat?
Studiu retracement úrovní je věnováno obrovské množství nejrůznější – většinou anglicky psané – literatury. Pravděpodobně nejvíce úsilí studiu retracement úrovní věnoval muž jménem Ralph Nelson Elliot (jeho studie jsou popsány v mnoha knihách a naleznete je pod jménem Elliotovy vlny – Elliot wave).
Nelson Elliot ve svém studiu došel k závěru, že zpětné pohyby (tzv. retracementy) se vrací většinou na úroveň 38.2, 50 a 61.8 % původního hlavního trendového pohybu. Tyto hodnoty tedy představují určitou hranici, na které lze často očekávat buď obrácení pohybu grafu, nebo jeho určité zbrzdění. Nazývají se souhrnně retracement úrovně.
Pojďme si vše ukázat na konkrétním příkladu:
Všimněte si grafu, který se určitou dobu nacházel v klesajícím (tak zvaném medvědím) trendu. V určitém bodě se však tento klesající trend otočil a začal stoupat zpět vzhůru. Zastavil se až v polovině předešlého pohybu – v oblasti tak zvaného 50% retracementu. V této oblasti se trh následně otočil a pokračoval zpět ve svém poklesu.
Jiný graf opět ukazuje stejnou situaci:
I zde hranice 50 % opět funguje jako magnet. S naprostou přesností se pohyb na této hranici zastavil, aby se od ní později odrazil. Retracement úrovně fungují velmi spolehlivě, a to prakticky na všech grafech. Retracement úrovně můžete používat ať už obchodujete akcie, nebo komodity a ať už používáte denní grafy, nebo například 5ti minutové grafy.
Jak retracement úrovně využít v praxi?
Retracement úrovně lze využívat nejrůznějšími způsoby. Jde každopádně o body, kterých by si každý obchodník měl být při „čtení“ grafů vědom. Někteří obchodníci mohou retracement úrovně používat pro stanovení cílových bodů (profit targetů) svých pozičních obchodů, jiní mohou spekulovat na „odražení“ grafu od této úrovně.
Začínající obchodník by si měl být především vědom jejich existence. Již jen například z toho důvodu, že obchoduje-li se trh na nejvýznamnější 50% retracement úrovni, jde o značně „nejistou“ oblast – trh se s větší pravděpodobností na této úrovni může „zastavit“ či nepředvídatelně měnit směr, což zejména pro obchody s relativně malými stop-loss příkazy není dobré.
Retracement úrovně se většinou posuzují jak z hlediska historického vývoje celého grafu (pak se za úroveň 0 bere historické low a za úroveň 100 historické maximum), tak z pohledu výrazných trendů a pohybů – konkrétní aplikace vždy záleží na preferencích obchodníků. Co se konkrétních úrovní týče, tak rozhodně doporučuji sledovat minimálně 50% retracement úroveň, u delších pohybů i 38.2% a 61.8% hranici.
Pokud jste s retracement úrovněmi ještě nepracovali, rozhodně doporučuji vyzkoušet – patrně budete překvapeni, jak přesné dokáží grafy v této oblasti být a že retracement úrovně fungují víceméně v každém grafu.
Autor je vydavatelem a redaktorem serveru Finančník.cz a vicepresidentem České a Slovenské asociace technické analýzy TASOCS.
