"Lidé si nechtějí ani půjčovat, banky neví, co s penězi."
Bodejť by si lidi půjčovali, když jsou bankou nabídnuté úroky tak lichvářské. Stačilo by aby byla banka míň nenažraná, stáhla úroky na polovinu a hned by si lidi půjčovali. Pak by banka mohla i navýšit úroky pro vklady na dvojnásobek a pořád by hezky točila prachy. Sice s menším ziskem (rozdílem mezi úrokem pro půjčování a vklady), ale zato v podstatně větších objemech. Takto jim to leží zbytečně v clearingu za pár drobáků.
Inteligenti v bance si ještě neumí spočítat, že je lepší 10.000 kšeftů po koruně, než jeden kšeft za tisícovku.
Jaký ztráty? Banky si úvěry jistí, a to dost, hypotéky i 3x, takže mluvit o ztrátách je fakt úsměvné. Rizikový úvěr nese bance solidní úrok, takže vyšší úrok pokrývá riziko dostatečně. Krom toho řadu úvěrů převedly banky ještě před r. 2008 na Konsolidační agenturu, odkud si dlužníci koupili vlastní dluhy za pár šušňů, a to, co bylo kryto nemovitostmi, postupně tato agentura vydobyla prodejem zastavených nemovitostí.
A pokud se nemýlím, tak řada bank byla před prodejem zahraničním majitelům oddlužena. Třeba ČSAS byla oddlužena za nějakých 40 mld., následně prodána za cca 20 mld., čili pro stát fakt zisk jak noha.
úroková marže bak je 3-4%??? kde???
já vidim že mám na běžném účtu 0,01% (slovy jedno promile), a na kontokorentu 16% slovy šestnáct procent.
kdyby to byly 3-4 procenta, byl by úvěr za 0,0103% - 0,0104%, kdyby pán neuměl matematiku a myslel by procentní body tak by to bylo 3,01% - 4,01%.
vzhledem k tomu že banka si půjčuje za 0,01% a sama půjčuje za 16%, její marže na úroku je 16000% slovy šestnác tisíc procent.
Ten úrok je daleko vyšší, neboť vy předpokládáte, že máte na účtu 10000 a banka si od vás půjčí celých 10000 za 0,01%, aby je pak někomu mohla půjčit za 16%. Tak to ale není, vzhledem k tomu, že drtivá většina světového bankovnictví funguje na principu Částečných rezerv, tak si banka od vás půjčí jen 1000 a zbývajících 9000 si "natiskne" - tímto způsobem v ekonomice vzniknou nové peníze. Banka si ale účtuje těch 16% z celé částky (10000) a přitom si od vás půjčila jen 1000.
Díky částečným rezervám do ekonomiky plynou levné peníze a banky mají nádherné zisky. Samozřejmě banka "nese" zodpovědnost za celou částku i ty natištěné peníze. Což sice není tak úplně pravda, protože před krachem ji pravděpodobně zachrání stát z vašich daní, ale zisky i ztráty se počítají i z těch natištěných peněz.
Když banka někomu půjčuje peníze, tak natiskne nové peníze, z těch pak dlužník zaplatí úroky. Po zaplacení celého úvěru ty nově natištěné peníze zaniknou a zůstanou pouze úroky (z těch natištěných peněz) - ty úroky banka uloží do svých rezerv, díky čemuž může příště natisknout více peněz. Pro kontokorent je to jiné, tam se peníze netisknou. U hypoték se nové peníze tisknou. Když banky půjčují firmám stovky miliónů korun, tak se do oběhu dostávají obrovské částky natištěné bankami, ne státem, a tyto peníze jsou v oběhu několik let a úroky z nich jsou docela velké.
Neustále mě udivuje, kolik lidí nechápe tak základní věc, která je navíc ve spoustě učebnic - že soukromé instituce (banky) tisknou peníze. Tyto peníze nejsou ničím kryté a úroky se platí HLAVNĚ z té natištěné částky.
Nciemene to neznamena ze ty penize mohou emitovat. To pouze znamena jak velkou castkou mohou dal disponovat a kolik z tech penez musi drzet na uctu. To ale neni tvorba penez. Nekdo to chapte, tak ze tim penize vznikaji, nekdo to chapte, tak ze 50% z tech peniez pro ekonmiku zanika, protoze zustavaji u banky bez uzitku.
Můžete mi prosím říct, kde se na té stránce (na kterou se odkazujete) píše něco o tisknutí nových peněz? Já si do teď myslel, že anglicky docela umím, ale já tam nic takového nenašel. Jediné co jsem se dočetl je, že když uložím na účet 100, tak banka z ní může půjčit někomu jinému jen 98. Ty 2% musí držet v rezervách.
Helé kámo, co vím já, spousta lidí má hypotéky a většinou pujčky, těch pár lidí, kteří mají našetřeno to nezachrání. Takže banky si všechny pujčují, poněvadž by byli soběstačné a to by se světové Elitě FEDu nelíbilo. Mimochodem už to bylo a nechali ho zavraždit (J.F. Kennedy, byl poslední, kdo se jim postavil). Si myslíš, že banky vlastní češi???? OMYL!!! jsou to jen pobočky (bílý koně), pár světových bank
pán asi viděl populární pohádku money as debt. takhle to ale funguje v americe, proto se tam při krizi celý systém zhroutí jako domeček z karet.
v česku je to nesmysl, banka si nenatiskne ani fenik, naopak musí povinně odkládat do rezerv čnb (fpv). i tak si myslím, že 16.000% je dost a že na půlku by se slevnit dalo a ještě pořád by to bylo ziskovější než drogy. i tisíckrát by se dalo slevnit.
A tohle zase z druhé strany:
Při opačné operaci peníze samozřejmě zanikají. Při splácení úvěru zanikají peníze ve výši poskytnuté jistiny. Úroky končí na účtu rezerv, stávají se součástí mezibankovní likvidity a výnosů banky. Obecně peníze zanikají při každém snížení účtu klienta banky, jež není doprovázeno stejným zvýšením účtu jiného klienta v bankovním systému.
To je ale uplne pomyleny vyklad. Stav jienoh klienta se tim nesnizu, protoze ve chvili kdy klienta peniz k bance uklada, stava se tak vlastne veritelem banky, a tudiz ma banka vuci tomu klientovi dluh. Ale tohle je uplne stejne u uplne jakekoli financni operace, kdyz vam remeslnik opravi drez, vzroste vam vuci nemu dluh. Tim ale penize nevzniknou.
To ze lidi se divaji na ulozku u banky tak, jako ze ty penize i nadale maji a ne tak, ze penize ma banka a ma vuci nemu dluh, je jenom "opticky klam". Ve skutecnosti ty penize nemate a jenom spolehate na to ze Vam banka ty penize vyda (pres bankomat ..) atd. Ale ve chvili kdyz banak napr. krachne zjistite ze ve skutecnosti o nic jineho nez o dluh vuci vam nejde. Uplne stejen jako u jakehokoli jineho sujektu.
To ze se v americe lide chovali neobezretne, protoze pocitali ze jim banky a i ostatni lidi sve dluhy zaplati a diky tomu si nedrzeli dostatecnou zasobu penez, neznamena za pri krizi nejake penize zanikly.
"Čistá úroková marže" (net interest margin) se najde ve výročních zprávách bank. Je to (zhruba) rozdíl mezi úrokem z půjček a vkladů po započtení ztrát z nesplácených úvěrů.
Pro představu, podle http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1819229/cnb-podil-nesplacenych-uveru-v-breznu-stoupl-na-636-.html je nesplácených úvěrů přes 6% - a to je pěkně prosím včetně hypoték, kde se lidé snaží vyhnout nesplácení za každou cenu. Spotřebitelské úvěry (vč. kontokorentů) jsou ještě znatelně rizikovější.
Jenže, to že někdo nesplácí ještě neznamená že na tom banka nutně prodělá. Obzvlášťě u hypoték.
Ona nejen, že často (z dlouhodobého hlediska) neprodělá, ona vydělá a ještě nechá vydělat ostatní (stát, exekutory, své věřitele a obchodníky s jejich cenými papíry,...).
Kdo může jen prodělat, při nedodržení stanovených pravidel, při nedostání svým závazkům, je známo předem.
Pokud to náhodou známo není, jde o podvod, možná i takový na kterém se banka z nějakého důvodu podílí.
Důvodů by mohla mít banka po vícero, v našem regulovaném finančnictví je možné všechno. Kdo neví o čem mluvím tak ať si vzpomene jak údajně začala (pěkná blbost, šlo jen o špičku ledovce a ukázku neschopnosti celého systému) finanční krize a nezapomene na to, že ještě neskončila...
To je právě ono: 6% je obrovské číslo.... ale jen do té chvíle, než si člověk uvědomí, že to jsou NESPLÁCENÉ, ne NESPLACENÉ úvěry. A mezi nimi je obrovský rozdíl. V případě hypoték velmi kolem 100% (opravdu kolem, nezapomínejme na sankční úroky, pokuty a poplatky).
V případě ostatních úvěrů.... to banky nezveřejňují. Tak můžeme jen hádat. Nedávno jsem četl zprávu nejmenované záložny, kde měli z 10 největších nesplácených úvěrů 9 zcela krytých zástavou, a desátý jen z větší části.
Nenechme se opít rohlíkem, či nabudeníčkem dlouhým.
Myslite ze pro banku je vyhodne kdyz ma plno neplaticu z rad hypotekaru?Je pravda, ze je to vice vyhodne nez bezne uveru bez zajisteni nemovitosti.
Mate vubec predstavu za kolik se tyto uvery odprodavaji inkasnim spolecnostem ci se vydrazi v drazbach?Pro banku jsou rizikove prakticky vsechny uvery se zajistenim nemovitosti dejme tomu nad 60% hodnoty nemovistosti, v nekterych priapdech nad 40% hodnoty a banka VZDY PRODELA na adanem obchodnim pripadu,nikoliv celkove ucetne.Dam vam zhruba navod,ktery neni uplne presny muze se mirne lisit banka od banky.banky odprodavaji pohledavky max za 50% hodnoty nemovitosti,vetsinou 30% a to te soucasne hodnoty ne treba pred 3roky,kde byly ceny nemovitosti vysponovane smerem nahoru.da se obecne rici, ze na kazde nemovitosti,ketre banka odproda ci da do drazby trati v prumeru 200 000Kc.-)
Banky žijou z půjček a z velkých poplatků. Vklady nechtějí, protože už je nemají komu půjčovat. Ani ČNB peníze od komerčních bank nechce. Je to ale rito, půjčky za nízké úroky a velké výdělky pro zahraniční majitele, kteří po krizi v EU jsou velice zadlužené. Proto ČSOB, KB, ČS a další, tvrdě vydělávají pro jejich matky KBC, Societe Generale a Erste Bank. Je tu ale velké riziko, že může zase splastnout velká bublina, kdy lidé a ve velkém nebudou schopni splácet svoje hypotéky tak jako v USA a banky půjdou zase do bankrotu. Už to tady jednou bylo a před rokem 1997 za vlády V.Klause. Co to po tom stálo peněz ze státní pokladny na jejich záchranu s předáním novým majitelům z EU.
Možná by to chtělo se opravdu trošku podívat do historie. Za "Klause" byl problém v tom, že banky byly tlačeny do poskytování úvěrů firmám, které měly budit zdání fungujících podniků, alke v té době to už byla jen slupka.
Hypoték u nás bude momentálně odhadem 0,4M a i přes pokles cen nemovitostí v posledních třech letech, málokterá není zajištěna tržní cenou dané nemovitosti, protože u nás banky obecně nad 85% LTV moc nepůjčovaly.
Jestli nejsou banky schopný vydělat směšnejch 10 procent za rok, tak by se manageři bank měli zamyslet nad změnou zaměstnání. Banky nás okrádaj na úrokách, jenom aby socky měli skoro zadarmo (4%) hypotéky. V Americe před krizí vypláceli banky 5.5 procenta úroky, taky myslej komouši že si budou pučovat prachy skoro zadarmo.
Pletete si pojmy a dojmy.
Prispevatel nade mnou myslel takovyto priklad: Mam 3 mega hotove, byt stoji 3 mega. 800 tisic zaplatim, na zbytek (2,2 mega) si vezmu hypoteku, rekneme 4 %. Pokud dovedu ty penize investovat tak, ze mi vynaseji vic nez 4 %, vyplati se mi ta hypoteka, i kdyz jsem to mohl zaplatit hotove (ono se mi to v zasade vyplati i tehdy, pokud dovedu investovat na stejny vynos, jako je urok za hypoteku).
To je samozřejmě legitimní otázka a v řadě případů se tento přístup nevyplatí. Obecně jde ale o to, že si v ČR spousta lidí myslí, že hotovost musí být vždy výhodnější než úvěr a lidi, kteří volí úvěr označují za hlupáky. Jenže to zdaleka nemusí být pravda vždy. I u té hypotéky se to může vyplatit (roli hraje i její daňová uplatnitelnost, uvidíme, zda to nebude zrušeno). U spotřebitelských úvěrů je pak leckdy dosažitelný i úvěr, kde je úrok za jistých podmínek zcela nulový - tam pak k tomu, aby se odložením vydělalo stačí i nejobyčejnější spořící účet. Jen se zkrátka musí počítat a přemýšlet...
Jenže to je právě ta blbost - představte si, že mám na účtě 100 tisíc, chci koupit věc za 100 tisíc. Tak mám dvě možnosti - buď dám 100k a nemám v penězích nic. Anebo se rozhlédnu pro nabídkách a zjistím, že mi třeba Cetelem nabízí úvěr, který když ho zaplatím do roka, tak mám navýšení nulové (opravdu nula, žádný podvod). No tak si prachy nechám třeba na nejobyčejnějším ING kontě, na konci roku zaplatím a zbyde mi i při dnešní bídné sazbě cca 1200 korun - to mi fakt ujedlo z talíře, že :-)
To, že je spousta lidí natolik blbých, že si vezme s touto představou úvěr a pak to jaksi za rok nesplatí a místo toho pak splácí další tři roky už s úrokem opravdu není problém té úvěrové společnosti, ale jen jejich hlouposti...
Poznámka - ten příklad s Cetelem je reálný a dal jsem ho jen pro jednoduchost, u hypoték je samozřejmě kalkulace mnohem složitější, nicméně ani tam to nemusí být až tak nevýhodné.
Smlouvu snad musíte studovat vždy...
Transakční náklady u udaného příkladu jsou v podstatě jen poplatky banky za převod, tedy počínaje nulou u některých low-cost bank nebo "balíčků", maximum je dnes někde kolem 6 korun za převod, tedy při maximálně 13ti platbách jsme spolehlivě pod 100 korun.
Jinak jasně píšu, že jde jen o příklad, těch modelových situací jsou spousty - něco se vyplatí, něco ne, něco je sporné a záleží na dalších okolnostech (třeba nakolik je pro mě přínosem mít něco dříve než kdybych sháněl hotovost). Jen mě pořád fascinuje ta představa, že automaticky úvěr = drahé či průser. Jenže ta drahota či průser vznikne teprve v případě, kdy to použije někdo naprosto neuváženě a bez přemýšlení :-(
Ano, vždy se dá snadno zdůvodnit, proč něco nejde a nestojí to za to :-)
Zrovna ten příklad s Cetelem úvěrem byl ale z hlediska ztráty času opravdu zanedbatelný (tohle jsem opravdu reálně absolvoval, mimochodem v době, kdy byly úroky výše, takže finanční přínos byl o poznání vyšší).
U "kouzel s hypotékou" by člověk sice průzkumem a přípravou ztratil času daleko více, ale zase jde o podstatně vyšší částky, takže to lze přijmout.
Podle mě by si zkrátka měl člověk udržet "otevřenou hlavu" a neodmítat něco předem. Mnoho "supernabídek" se po krátkém prozkoumání ukáže jako nesmysl hodný jen zapomnění, ale neznamená to, že pozornosti není hodno nic...
Ještě jsem neviděl takový krám, kde by se popsané s Cetelem (či jakoukoli jinou firmou), vyplatilo.
Ono je hezké, že za rok vydělám 1,2% po zdanění (Ve skutečnosti méně, protože obvykle splácím každý měsíc 1/12, takže 12-tý měsíc úročím již jen necelých 10.000 Kč. O nabídkách 1 hned + 12 měsíčních splátek, každá v hodnotě 1/12 ceny, nemluvě.)
1,2% je hezkých, ale co je to platné, když cena je vždy vyšší, nežli obvyklá. Takže dost často i přímo v tom krámě dostanu při platbě v hotovosti (ne kartou!) cenu o 10% nižší. A při porovnání s konkurencí to jsou často i desítky procent.
Nechápu tu naivitu. Nejde jen o cenu peněz v čase, ty jsou levné. Jde i o náklady na sprábu úvěru a případné vymáhání při neplacení. Opravdu nechápu, jak může být někdo tak naivní, že si myslí to, co si myslíš.
No vidíte, když jsem takhle kupoval profesionální fototechniku, tak jsem měl toto možnost využít zrovna v obchodě, kde vycházely ceny v rámci ČR nejníže :-)
S tím úročením a postupným poklesem základu máte pravdu, u mě to ale bylo tak, že jsem splátky bez problémů platil z běžného měsíčního příjmu, úročila se mi tedy celá částka, výsledek tedy tak, jak jsem psal.
A k té naivitě - ale kdepak, já naivní nejsem a opravdu to funguje, zakopaný pes je úplně jinde. Taky jsem trochu nechápal, jak to může fungovat a na čem vlastně úvěrová společnost vydělává. Po čase mi to ale vysvětlil jeden bývalý spolužák, který u podobné společnosti pracuje - prozradil mi, kolik lidí tyto úvěry s nulovým navýšením opravdu využije v tom nulovém režimu. Číslo mě dost šokovalo - prý je to spolehlivě pod 10%, spíše k 5%. Zbylých 90% to pěkně postupně doplatí s úrokem... A opakuji, v té smlouvě není sebemenší podraz, je to opravdu jen o nezodpovědnosti (či přímo hlouposti?) řady lidí. To ale jaksi není můj problém, že...
Pokud si zateplim barak za 200 tisic a kvuli tomu budu muset splacet treba 2 tisice mesicne (hypoteka, nebo pujcka ze stavebniho sporeni), ale pritom rozne usetrim na topeni 30 tisic. tak mate 6 tisic k dobru kazdy rok. Nicmene to se muze vyplatit i kdyz treba usetrite jenom 10 tisic rocne, pokud predpokladame ze ceny energii porostou, je mozne ze uz za dva - tri roky bude v zisku.
Pokud ste treba kamijonak a umiite s kamijonem vydelat 50 tisic mesicne a pritom na koupe kamijonu vas vyjde na mesicni splatku 25 tisic mescine, tak se vam vyplati zadluzit se. V podstate jakekoli vlastni podnikani vydelava vice nez uver na podnikani (jinak se podnikat nevyplati). Takze i tam se to vyplatni. Velke spolecnosti jedou treba vyhradne na uvery. Kdyz umite za rok z kazde stokoruny udelat stopadesat korun, muzete si klidne vzit uver na dvacet pet procent a porad budete v zisku 25 korun na kazde stovce kterou si muzete pujcit (v realu ale tyhle spolecnosti mivaji uvery s uroky blizici se hypotekam, takz nekde kolem 5% ale i nizsi).
Btw. to uverove financovani je taky duvod, proc dnes hodne spolecnosti zamestanavaji lidi pres prostrednika, protoze banky vyzaduji vykazovat zisky na kmenoveho zamestnance. A podle toho stanovi uverovy ramec a procenta.
Já jsem psal sice v 1. osobě čísla jednotného, ale případ mé osoby to není, já jsem měl naposledy před 30 lety novomanželskou půjčku. Ale podstata podnikání, to je už od starověku. Nebo si myslíte, že si lidé vydělají, naspoří a pak začnou podnikat? Malý chlapec začne čistit boty na americké ulici a z ušetřeného si koupí továrnu.
Podle mně jsou lidé, kteří mají úspory, druzí kteří mají dluhy, ale myslím si, že je i dost takových, kteří mají úspory i dluhy a ne všichni takoví jsou hloupí. Když spořím doma do polštáře nebo na běžný účet s úrokem 0,1%, tak bude asi nejvýhodnější nakupovat za své. Ovšem už jen u termínovaného vkladu bude někdy výhodnější si vzít úvěr. Prostě nedá se obecně říci, že mám-li úspory je blbost si vzít úvěr. A o podnikání to platí ještě více.
Naspořit a pak utrácet? No kdybych se řídil podle Vás, tak nikdy nebydlím. Před 6-ti lety jsem za 2 mega (700tisíc vlastních peněz) koupil něco, co má teď cenu min. 3 mega. Tj. bez práce jsem "vydělal" milion. Kdybych měl sedět a čekat, až to podle Vás naspořím, tak na to stále nemám. Jinak další věc, kterou si tito odmítači úvěrů neuvědomují je časová cena peněz. Vezmu hypotéku, budu mít splátku např. 10 tisíc, v součtu třeba 1 mega přeplatím, ale... To jedno mega bude za 20-25 let, mezitím bydlím, říká mi to pane a těch 10tisíc bude za 20 let naprosto směšná částka. Nájem je dnes třeba taky 10 tisíc, ale za 20-25 bude někde jinde, zatím co hypo bude "stejná". Co bylo 1000 Kč před 20ti lety? 1/2 platu? U někoho celý plat? A dnes, když je průměrná mzda 24 tisíc? Asi tak..
Budete se asi divit, ale treba takovy CEZ ma pujceno neco pres 150 miliard.
Ono firmy vubec jedou obecne na financovani pomoci dluhu.
Princip je proste jednoduchy: muzu-li si pujcit za 5 % a dokazu-li zaroven kazdou korunu zhodnoti treba 10 %, pujcka se mi vyplati.
A stejne principy plati i pro normalniho cloveka. Problem jednotlivce je ovsem v mnohem vetsim riziku a mensi moznosti diverzifikace rizik. Ale obecne se da rict, ze v nekterych pripadech jsou dluhy rozumne.
To ty raději během 20 let zaplatíš na nájmu 2 milióny a budeš spokojený, že?
A to, kolik bude ten byt stát za 20 let neví nikdo, takže klidně těch 5 miliónů, nebo 6 nebo 4. Ale i kdyby ho dědily děti a pak ho prodaly, tedy třeba po 60 letech, tak cena může být i 10 miliónů a nebo barák shoří a nebudou mít nic.
U tebe je ale jistota, že na nájmu zaplatíš 2 milióny, možná i více (neboj, ceny půjdou nahoru) a nakonci nebudeš mít nic a nikdo nebude mít co dědit.
Ten byt, co jste prodávali stál před 20 lety kolik? 100 tisíc? Takže asi dobrý obchod. Kdybyste ho neměli v soukromém vlastnictví, tak nemůžeš říct, že jste ho prodávali a měli z toho 3 milióny. Kdyby ho tvůj děda nekoupil, tak jej nemůžeš prodat. Už ti dochází, jak je výhodné nemovitost vlastnit?
O úroky z hypotéky se neboj, třeba ji ten člověk zaplatí už po 10 letech.
Otázka je, kdo se nevyzná. Ty, nebo autor článku. Protože pokud je to jak říkáš, tak autor článku má pravdu. A ty jen potvrzuješ, kolik blbců si ten HZL koupilo: zcela v souladu s autorovými předpoklady, nikdo, nebo téměř nikdo.
Což ovšem neřeší tu záhadu "co tím jako chtěla Spořka říci"? Kdyby to bylo tak, jak ty si představuješ, tak vydá HZL s 0% výnosem a prodá je pod nominální cenou. Tohle ale má všechny znaky dalšího pokusu o podvod, kdy hoši a děfčata ze Spořky zkouší, kdo se nachytá.
Další ze série "zlatých produktů" typu VÝNOS 8%
(celkem za 5 let, před zadaněním)
Když nechtějí, jejich věc. Já si půjčit nemusím, ony vydělávat musí. Nerozumím tomu, proč by banka nemohla mít úvěr třeba s RPSN 3%. když se topí v penězích, přece jim nebude vadit, když vydělají jenom trošku ne? Chápu 4% u hypoték, tam jsou velké objemy pěněz, ale nechápu, proč stejná procenta nemohou být i u spotřebáků? Ale já bych vyčkal, ono se najde dost chudáků, co si do banky zajdou s pistolkou. A banky budou pak půjčovat jak na běžícím páse. :-))
Nu, zasadne si nepujcuji vic, nez mohu v pripade spotreby okamzite slozit. Ale jsem ochoten samozrejme dolozit prijmy, vinkulovat pojisteni a tak dale, samozrejme v rozumne mire. Nepujdu si pro miliony, ale sem tam treba dvacet tisic na dve tri procenta bych uzil. Ja vim, na to jsou kreditky, ale k cemu je mi potom absolutne vzorna patnactileta bankovni historie? Ale to ne, 16% RPSN hlava nehlava, klient neklient. Bylo by treba zajimave mit moznost vinkulace stavebniho sporeni s nejakym rozumnym zustakem. Pujcil bych si se stejnym urokem, jako davaji SS na vklady. To by byl mazec. A pak bych se uplne vyprdnul na statni podporu.
protože odliv peněz ze stavebka teprve začal a ten hlavní nápor přijde. Zdanění úroků ze stavebního spoření, podpora za 2011 jen 2000 Kč. Další roky zřejmě můžeme čekat něco mezi nulou a 1500 Kč + vázání podpory na účelové použití peněz. podtrženo sečteno - konec štědrých podmínek a výběr uspořených pěněz statisíci nebo miliony spořílků a přesun většiny peněz do "standardních" bankovních produktů.
že by češi konečně dostali rozum a kupovali si jen to, na co mají ? Je rozumné šetřit a nedělat si zbytečné půjčky, pokud to není skutečně ..... sice to ekonomiku moc nepodporuje, ale peníze zůstávají tam, kde mají ... u lidí, nikoliv u nenažraných bankovních i nebank. ústavů .
Neni rozumne setrit! To je ten zasadni omyl. Spotreby domacnosti je velmy vyznamnym motorem ekonomiky. Paklize donutite lidi odejit ze stavebek, drtiva vetsina tech jendodussich klientu si to proste necha doma. A nebo to da na nejake sporici konto s minimalnim urocenim. Ale nikdo to v ekonomice nepozna jako nejakou ekonomickou vlnou. Na obou zpusoech ulozeni je ovsem tragicke to, ze vam to postupne degraduje inflace. A ze se ocekava ponekud vyssi, to je dnes vicemene jiste. Stavebko nebylo zazrak, melo svoje mouchy, ale pro masy bylo dobre. Jeho likvidace krome likvidace duvery ve statni sektor povede k likvidaci sporeni jako takoveho.
A jeste jednu vec jsem opomnel. Velkou vyhodou stavebka byla jeho sestileta nedotknutelnost. To byla alespon v mem pripade cesta jak nasporit skutecne velke penize. Protoze se vzdycky najde neco, co se vam libi, ale ty ztraty pri ruseni stavebka jsou tak vyznamne na to, aby to clovek pominul.
S tou nedostupností uložených peněz (peněz na účtu stavební spořitelny), teda pokud nechcete tratit, máte pravdu. Pro většinu lidí je lákadlo utratit je příliš velké.
**
Bráno z druhé strany, není vůbec snadné se ke svým penězům dostat. Celkem mne naštvala Komerční banka, která je 100% vlastníkem mé bývalé stavební spořitelny. Peníze zbytečně dlouho zadržují, v mém případě téměř půl roku.
Podobně se chová při vyplácení peněz i ING. Nejsem si však jistý zda nešlo o sólo akci pouze jednoho jejich "poradce". V každém případě, kromě toho že nedůvěřuji onomu poradci a peníze bych mu již nesvěřil, nemám již důvěru ani v ING jako celek.
Neprobíral jsem to s uvedenými společnostmi, prostě se jim hodlám v budoucnu vyhýbat. V každém případě, budu u nich vždy počítat s podobným chováním a neseriózností.
Hm, to jste mel asi spis smulu. Ja mam s MPSS jenom ty nejlepsi zkusenosti. Penize na uver ze stavebka do tydne na uctu a to bez velkeho jisteni. Jsem tedy jejich dlouholety klient a mam dobrou poradkyni. A ING? Mam tam sporak, ze ktereho penize mam standardne do dvou dnu na svem jinem uctu. Nikdy jsem nezaznamenal nejaky problem. Nicmene posledni dobou me zpravy ohledne postupneho niceni SS dost znervoznuji. Mam rozsporena dve stavebka - obe trileta a kdovi, jak to s nima bude.