Zítra budou do bankovní rady oznámeni další Zemanovi muži

Tento týden bude zajímavé sledovat zítřejší prosincovou inflaci, která se podle analytiků zastaví těsně pod 2% inflačním cílem, a také nová jména jednoho či dvou členů bankovní rady ČNB.

Tento týden přinese pokračování přílivu silných dat z obou stran Atlantického oceánu, a to v podobě amerických maloobchodních tržeb a evropských statistik z průmyslového sektoru. Během týdne budeme též sledovat vystoupení amerických centrálních bankéřů včetně Yellenové a Bullarda a zápis z prosincového jednání ECB, kde bylo oznámeno prodloužení programu kvantitativního uvolňování. Monitorován bude též britský nejvyšší soud, který může rozhodnout, kdo má právo odstartovat proces vystoupení Británie z EU aktivací článku 50. Z domova bude zajímavý zítřek. Jednak bude publikována prosincová inflace, která se podle nás zastaví těsně pod dvouprocentním inflačním cílem, jednak budou oznámena nová jména jednoho či dvou členů bankovní rady ČNB.

Silná data z obou stran Atlantického oceánu

Nálada v německém průmyslovém sektoru se v průběhu druhého pololetí výrazně zlepšovala. Průmysl tak přispívá pozitivně k německému hospodářskému růstu a listopadové statistiky by měly pozitivní trend potvrdit, když očekáváme meziměsíční růst o 0,5 %. Tržní konsensus je ještě o dvě desetiny výše. Celkově by německá ekonomka měla za loňské závěrečné čtvrtletí vykázat růst vyšší než 0,5 % mezičtvrtletně. Solidně se daří i z německého pohledu vnější poptávce, což by měla listopadová exportní data reflektovat. Pozitivní je pro Německo zejména silnější poptávka z Číny a východní Evropy. Přebytek bilance zahraničního obchodu by se tak měl dále zvýšit. Celkově lepší náladu v eurozóně by měl potvrdit zlepšující se ukazatel důvěry investorů Sentix.

Po nevýrazných zářijových a říjnových číslech, by měl listopad přinést i v sektoru francouzského průmyslu zvýšení produkční aktivity. Zejména námi předpokládaný silný růst ve zpracovatelském průmyslu (o 1,6 % m/m) by měl přispět k růstu celkové produkce. Příspěvek energetického sektoru bude minimální. Protože i prosincové předstihové indikátory ukazují na pokračující zlepšování (průmyslový PMI se v prosinci vyšplhal na nejvyšší hodnotu za 67 měsíců), odhadujeme celkový růst průmyslové výroby za Q4 16 na solidních 0,7 % q/q.

Za listopad očekáváme silný růst průmyslové výroby v eurozóně, a to o 0,6 % m/m. To by mělo znamenat výrazné zrychlení meziročního růstu z říjnových 0,6 % až na 3,7 % y/y. Hlavním tahounem bude zejména německý průmysl, pomoci by měl i zotavující se francouzský průmysl. Pokud bychom předpokládali, že se podobně bude vyvíjet i prosinec, ukazovala by výkonnost průmyslu na růst ekonomiky eurozóny jako celku o 0,3 % q/q za závěrečné čtvrtletí loňského roku. PMI ale ukazuje na ještě lepší výsledek.

Listopadové maloobchodní tržby v USA byly jedním velkým zklamáním v rámci celé struktury včetně tzv. kontrolní skupiny. Prosinec by již měl být o něčem jiném. Růst cen pohonných hmot i vyšší prodeje automobilů by měly podpořit celkové nominální tržby. Jejich meziměsíční nárůst očekáváme o 0,7 %. I po očištění o automobilový sektor očekáváme slušných +0,5 % m/m. Růst v kontrolní skupině, která má největší návaznost na spotřebu domácností v rámci HDP, by měl činit 0,3 % m/m. Anualizovaný růst za celý Q4 16 by tak měl dosáhnout 4,1 %, tedy výrazně více než 1,1 % zaznamenaných v průběhu Q3 16.

Dolar po dosažení 14letého maxima korigoval

Vstup do nového roku se americké měně opravdu vydařil. Během prvních dvou obchodních dní posílila vůči euru krátce dokonce pod 1,0350 USD/EUR, tedy na svou nejsilnější hodnotu od roku 2003. Dolar povzbudily silné PMI z průmyslu, zejména vzestup cenové složky. Číslo potvrdilo správnost prosincového zvýšení dolarových sazeb a naznačilo, že další zvyšování bude následovat. Na tom nic nemění ani páteční report z trhu práce. Počet nově vytvořených pracovních míst sice neoslnil, další ukazatele ale ano. Především růst hodinových výdělků na 2,9 % y/y.

Druhá polovina týdne již ale patřila euru. Ve výsledku tak kurz eura vůči dolaru v celotýdenním hodnocení výraznější posun nezaznamenal. I data z Evropy totiž potvrdila zvyšující se aktivitu v reálné ekonomice a především narůstající inflační tlaky. Meziroční růst spotřebitelských cen v Německu již v prosinci dosáhl na 1,7 %, za eurozónu jako celek činí číslo 1,1 %. A páteční sentiment indikátory potvrdily zlepšující se náladu v eurozóně prakticky ve všech sledovaných segmentech.

Inflační cíl ČNB nadosah

Pokračující růst v průmyslu ale i v dalších sektorech vytváří stále nové pracovní pozice a sráží počet nezaměstnaných. Nahoru naopak působí sezónní faktory. Celkově se domníváme, že podíl nezaměstnaných v prosinci vzrostl na 5,1 % z listopadových 4,9 %. Sezónně očištěné měřítko by mělo o desetinu procentního bodu klesnout na 5,0 %, nejnižší číslo od ledna 2009. Ve srovnání s tržním konsensem jsme optimističtější.

České spotřebitelské ceny podle našeho odhadu vzrostly v prosinci o 0,3 % m/m. Meziroční růst cen se tak vyšplhal z listopadových 1,5 % na 1,9 %, tedy pouze o jednu desetinu procentního bodu pod inflační cíl ČNB. Inflaci podporuje zejména prosincový prudký nárůst cen potravin a dynamika cen pohonných hmot díky efektu statistické základny, ale i kvůli rostoucím cenám ropy na světovém trhu. Navíc v prosinci zavedená elektronická evidence tržeb se stala katalyzátorem zvyšování cen v restauracích. Podle našeho odhadu přibližně 20 % restaurací zvedlo v prosinci ceny průměrně o 10 %. To představuje šok ve výši 0,2 % do jádrových cen. I z tohoto důvodu očekáváme, že jádrové ceny dosáhnou dvouprocentního růstu již v prosinci. Náš odhad je v souladu s tržním konsensem.

Hrad oznámí v 11:30 nové členy bankovní rady ČNB. Druhý a tedy poslední mandát končí Pavlu Řežábkovi, první mandát pak Lubomíru Lízalovi. Neočekáváme, že by L. Lízalovi byl mandát prodloužen. S největší pravděpodobností se tedy dozvíme dvě jména. Jedno z nich by mělo být Oldřich Dědek. Ten již v minulosti v letech 1999 až 2005 zastával pozici viceguvernéra ČNB a aktuálně působí mimo jiné jako Národní koordinátor pro zavedení eura.

Většina členů polské centrální banky se shoduje v tom, že inflace v dalších měsících dále poroste. A to nejenom kvůli cenám ropy a potravin, ale očekávané zrychlení hospodářského růstu polské ekonomiky v roce 2017 by se mělo projevit i v růstu jádrové cenové složky. Současné nastavení polské měnové politiky by se tak měnit nemělo.

Rekordní zaměstnanost a rychlý růst mezd podporují dobrou náladu českých domácností. Tuzemská spotřebitelská důvěra tak atakuje historická maxima. Domácnosti se tedy nebojí zvyšovat své spotřební výdaje. Pohoda domácností se pak zrcadlí ve vývoji maloobchodních tržeb. Ty podle našeho odhadu vzrostly v listopadu o 3,9 % y/y. Tržní konsensus se nachází o téměř celý procentní bod výše.

Polská prosincová inflace by měla být potvrzena na původně udávaných 0,7 % m/m, respektive 0,8 % y/y. Z pohledu struktury stojí za prosincovou akcelerací inflace zejména vyšší ceny v dopravě, sezónní růst cen u potravin a také zvýšení cen v ostatním zboží a službách, kde zavážilo především dražší pojištění. V dalších měsících by inflace měla jít dále rychle nahoru a během prvního čtvrtletí vystoupat k hodnotám kolem 2 % y/y.

Běžný účet polské platební bilance by měl po říjnovém schodku vykázat kladné číslo, a to navzdory zhoršení v bilanci zahraničního obchodu. Důvodem je položka ostatních transferů, která zachytí příliv prostředků z EU ve výši 600 mil EUR. Kladný český běžný účet platební bilance je naopak nadále živen především stále se zlepšující zahraničněobchodní bilancí.

Závěr roku ve znamení zvýšené ekonomické aktivity

První pracovní týden tohoto roku české koruně prospěl. Na spotovém trhu samozřejmě žádný pohyb vidět nebyl. Kurz se držel v blízkosti kurzového závazku. Tlaky na posilování koruny eliminovala ČNB nákupy eura. Zajímavější je pohled na forwardový trh, kde koruna celkem významně posílila. Roční forwardový kurz si během minulého týdne připsal zhruba deset haléřů, když se v pátečním odpoledni držel přibližně u 26,65 CZK/EUR.

Silná data z reálné ekonomiky, která minulý týden přinesl, nahrávají našemu scénáři, že ČNB opustí režim kurzového závazku již v průběhu druhého čtvrtletí. Listopadová čísla z reálné ekonomiky dala zapomenout na slabý říjen. A platí to pro průmysl a jeho hlavního tahouna – výrobu automobilů, tak i pro stavební produkci. Ta byla sice opět meziročně nižší, pokles o 2,3 % y/y byl ale nejnižší za celý loňský rok. K rekordnímu přebytku míří po jedenácti měsících roku 2016 i bilance zahraničního obchodu.

Finální čísla HDP za Q3 16 nijak nezazářila a ve světle předchozích předběžných odhadů potvrdila ztrátu růstového momenta. Oživení v zahraniční, které bylo v posledních měsících loňského roku patrné, i solidní tuzemské předstihové indikátory včetně průmyslových objednávek nás utvrzují v názoru, že v závěrečném čtvrtletí loňského roku již na tom byla ekonomika lépe. Za celý loňský rok tak předpokládáme, že si připsala 2,5 %.

Letos poroste domácí ekonomika rychlejším tempem 2,7 %. Po loňském propadu investiční aktivity očekáváme pro letošní rok pozitivní příspěvek investic k hospodářskému růstu. Významným tahounem bude spotřeba domácností. Tu podporuje dobrá nálada českých spotřebitelů, která dokonce vede k vyšší ochotě se zadlužovat. Optimismus vyplývá zejména z trhu práce. Nejvyšší zaměstnanost v historii se dále zvyšuje, ruku v ruce s tím rostou mzdy. Za třetí čtvrtletí meziročně o 4,5 %. Například listopadový růst mezd v průmyslu již činil 5,7 % y/y.