Hlavní navigace

Vyplatí se investovat do fondů životního cyklu?

24. 9. 2007
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Podílové fondy životního cyklu jsou určeny nezkušeným investorům, kteří by rádi zhodnotili své úspory a nechtějí příliš riskovat. Představují pro ně zajímavou alternativu k penzijnímu připojištění. Mají ovšem také nevýhody. Na co si dát pozor?

Spořit, nebo investovat?

Každý člověk by měl pamatovat na vytváření finančních rezerv, z nichž by mohl čerpat, když ho potká nenadálé větší vydání nebo výpadek příjmů. Pokud nehodlá pracovat až do smrti, měl by se také včas finančně připravit na odchod do důchodu. Kdo bude spoléhat jen na státní penzi, nejspíš bude na stará kolena třít bídu s nouzí.

Jenom spořit ale nestačí. Neméně důležité je zajistit, aby úspory postupem času neztrácely na hodnotě. Peníze dlouhodobě zahálející na běžném účtu, vkladní knížce nebo málo úročeném termínovaném vkladu každoročně znehodnotí inflace o několik procent. Po dvaceti či třiceti letech jejich kupní síla klesne třeba o polovinu.

Na druhou stranu není rozumné celé své úspory bezhlavě investovat do možná výnosných, ale také zpravidla riskantních obchodů s akciemi nebo komoditami. Pokud se člověk v investování příliš nevyzná, snadno se spálí. Místo vysokého zhodnocení úspor může přinejmenším o jejich část velmi rychle přijít.

Vysoce zisková a zároveň bezpečná investice neexistuje!

Každý investor si může vybrat, zda bude preferovat vyšší zhodnocení bez záruky, nebo vsadí na jistotu, ale s nižším výnosem. Pro zhodnocení své investice může využít celou řadu investičních nástrojů s různým poměrem zisku a rizika – penzijním připojištěním, zajištěnými a dluhopisovými fondy počínaje a akciemi, komoditami a investičními deriváty konče.

Dalším parametrem, který má pro úspěšné zhodnocování úspor klíčový význam, je investiční horizont. Některé produkty se hodí pro krátkodobé uložení finančních prostředků, u nichž investor neví, kdy je bude potřebovat. A úplně jiné pro pravidelné spoření a dlouhodobé zhodnocování úspor například s cílem vytvořit si finanční rezervu na stáří.

Míra rizika, která je například u akcií pro většinu krátkodobých investorů příliš vysoká, může být v případě dlouhodobých investic docela přijatelná. V horizontu týdnů a měsíců určují ceny akcií, a tím i výši zisku nebo ztráty, cenové výkyvy a nálada na trhu. Pro období minimálně několika let je ale určující spíše dlouhodobý vývojový trend.

Investovat samostatně, nebo důvěřovat odborníkům?

Investor, který si ujasnil svůj investiční horizont i postoj k riziku, se také musí rozhodnout, jakým způsobem se pokusí své úspory zhodnotit. Může zkusit investovat individuálně. To ovšem předpokládá určité penzum znalostí a zkušeností, ale i povahové vlastnosti. Mimo jiné schopnost správně se rozhodovat pod psychickým tlakem.

Individuální investor také musí mít chuť a čas věnovat se správě svých investic. Měl by mít přístup k potřebným informacím a měl by s nimi umět pracovat. V neposlední řadě musí disponovat i dostatečným kapitálem, aby mohl rozložit riziko. Vložit celé úspory do jednoho nebo několika málo akciových titulů nebo komoditních kontraktů je velmi riskantní.

Druhou možností je investovat kolektivně a svěřit starosti se zhodnocováním úspor pokud možno pečlivě vybraným odborníkům. I v tomto případě je ale třeba mít určitou představu o svých prioritách a investičním horizontu. Podle toho pak lze vybírat vhodné produkty, kterých se dnes na trhu nabízí celá řada.

Proč se zajímat o fondy životního cyklu?

Fondy životního cyklu (Lifecycle funds – LCF) představují zvláštní druh smíšených podílových fondů. Jejich hlavním znakem je dlouhodobě definovaná investiční strategie spočívající v postupných změnách struktury aktiv směrem od dynamické (orientované na tvorbu zisku) ke konzervativní (orientované na minimalizaci rizik).

Zpočátku bývá portfolio fondu tvořeno akciemi a nemovitostmi, případně i jinými výnosnými, ale rizikovějšími, investicemi. S blížícím se cílovým datem dochází ke snižování rizikovosti portfolia s cílem eliminovat vliv cenových výkyvů na kapitálových trzích. Nakonec portfolio tvoří bezpečné dluhopisy a finanční instrumenty s krátkou dobou splatnosti. Podkladové aktivum fondů životního cyklu také může být tvořeno podílovými listy podílových fondů.

Hlavní výhodou fondů životního cyklu je, že jejich prostřednictvím může své úspory slušně zhodnotit i člověk, který není schopen se rozhodnout, jaké riziko je pro něj přijatelné. Přesouvání investic s cílem optimalizovat poměr zisku a rizika v závislosti na době zbývající do cílového data (termínu splatnosti) za něj bude provádět portfolio manažer fondu.

Nevýhodou fondů životního cyklu je, že objektivně hodnotit jejich výkonnost je daleko obtížnější než u tradičních podílových fondů. S ohledem na tuto skutečnost a velmi dlouhý investiční horizont by každý investor měl o to pečlivěji vybírat, které investiční společnosti své úspory svěří. Zajímat by se měl také mimo jiné o vstupní a manažerské poplatky.

Nabídka LCF se rozšiřuje

Investice do podílových fondů mají ve světě mnohaletou tradici. Podílové fondy životního cyklu jsou ale daleko mladší. Rostoucímu zájmu investorů se těší až v několika posledních letech. V Česku jsou tyto fondy stále ještě poměrně horkou novinkou. Jejich nabídka je zatím poněkud omezená, i když se postupně rozšiřuje.

Od loňského dubna nabízí společnost Pioneer Investments investiční program Rentier Invest. Klient má možnost výběru ze sedmi modelových portfolií s investičním horizontem od 1 do 40 let s různým zastoupením akciových a dluhopisových fondů a fondů peněžního trhu. Minimální výše jednorázové investice činí 5 000 Kč, minimální výše pravidelné investice pak 500 Kč. Vstupní poplatky u investic do 100 000 Kč se pohybují od 0,5 % do 3,5 %.

Podobnou nabídku přináší i společnost ČP Invest v rámci investičního programu Partner Invest. Je tvořen pěti na sebe navazujícími modelovými portfolii s dobou trvání od 2 do 40 let a stanoveným zastoupením tří druhů podílových fondů. Investovat lze jednorázově minimálně 3 000 Kč nebo pravidelně minimálně 500 Kč. Vstupní poplatky se u investic do 180 000 Kč pohybují od 0,25 % do 4 %. Roční manažerský poplatek činí 1 – 2,15 %.

Zájemci o fondy životního cyklu mohou využít také investiční program Horizont Invest společnosti Conseq. Vybrat si mohou ze tří portfolií, u nichž dochází k realokaci aktiv v posledních 4 – 10 letech trvání investice. Podkladové aktivum opět tvoří podílové fondy. Minimální výše investice činí 10 000 Kč, respektive 1 000 Kč měsíčně. Vstupní poplatek je u investic do 350 000 Kč 3 – 5 %. Manažerský poplatek je pak 0,5 % ročně.

Počátkem letošního září přišla Investiční společnost České spořitelny s nabídkou čtyř fondů životního cyklu s cílovým datem v rozmezí let 2020 – 2040. Portfolia fondů budou tvořena podílovými listy indexových akciových a komoditních fondů, fondů dluhopisových a fondů peněžního trhu. Minimální výše investice je 100 Kč. Vstupní poplatek u investic do 500 000 Kč činí 2,4 %. Výnos fondu sníží poplatek za správu v celkové výši cca 2,3 % ročně.

Penzijní připojištění, nebo fond životního cyklu?

Penzijní připojištění i fondy životního cyklu mají společné hlavně dvě věci – slouží k vytvoření finanční rezervy na stáří a neposkytují žádnou závaznou garanci zhodnocení úspor. Vklady klientů v penzijním fondu ani ve fondu životního cyklu nejsou ze zákona pojištěny tak, jako je tomu například u bankovních vkladů.

Výhodou penzijního připojištění je podpora státu ve formě státního přípěvku a daňového zvýhodnění. Jeho hlavní nevýhodou je nedostupnost úspor před dosažením důchodového věku, respektive uplynutí patnáctileté lhůty od sjednání smlouvy. Pokud by klient vybral své peníze dříve ve formě tzv. odbytného, přijde o státní příspěvky včetně výnosů z nich a také o daňové zvýhodnění.

skoleni_15_4

Další nevýhodou penzijního připojištění je poměrně nízké zhodnocení úspor. Investiční možnosti penzijních fondů jsou totiž zákonem omezeny na bezpečné, ale méně výnosné investiční nástroje. Zhodnocení úspor proto jen mírně převyšuje inflaci. Přetrvávající nevýhodou je také neprůhledné hospodaření penzijních fondů. O řešení obou těchto problémů se však jedná v rámci přípravy důchodové reformy.

Hlavní výhodou fondů životního cyklu ve srovnání s penzijním připojištěním zatím je vyšší předpokládané zhodnocení úspor dané jejich investiční strategií. Finanční prostředky lze také v případě potřeby vybrat kdykoliv. Ovšem s rizikem ztráty v případě momentálně nepříznivé situace na kapitálovém trhu. Kromě absence státní podpory mohou být nevýhodou i vyšší vstupní, manažerské a někdy dokonce i výstupní poplatky.

Investovali jste někdy do fondů životního cyklu?

  • Ano, a klidně si to zopakuji.
    13 %
  • Ano, ale podruhé už bych to neudělal(a).
    3 %
  • Ne, ale uvažuji o tom.
    65 %
  • Ne, a ani o tom neuvažuji.
    19 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).