Nejsem zas tak kovaný v ekonomice, ale zajímám se o dění. Bohužel docházím k dojmu, že za téměř všechny problémy poslední /a nejen poslední) doby, mohou banky, které jsou již tak silné, že se téměř na nic nemusí ohlížet, a při průšvizích jen nastaví dlaň a řeknou, státe plať. Kde je jakákoliv odpovědnost vedoucích pracovníků? Téměř žádná. Absolutně nesrovnatelný s jejich odměnami. Maximálně jsou odejiti se zlatými padáky a za chvíli sedí v jiné bance.
Je schopen mi někdo vysvětlit, proč stát, který nadotuje z peněz daňových poplatníků miliardami problémovou banku, si za tyto peníze nevezme akcie - forma úpisu - a časem akcie prodá a tím dostane peníze zpět do státní kasy? A proč stát nepodmíní záchranu bank ručením celým majetkem čelných představitelů? Možná hlavně druhý dotaz je naivní, ale pak jsme my všichni obyčejní pouze rukojmími v rukách bank, a stát s tím nemůže nic dělat. To je ovšem velmi smutná vyhlídka.
Je-li to pravda, jsem tomu rád. Ale moc tomu nevěřím. Rozhodně u nás když se sanovaly banky v polovině devadesátých let, tak stát určitě nic nedostal zpět, oněch cca 500-700mld. furt trčí ve státním dluhu. V r. 2008 to tak mělo být v USA, několik bank šlo ke dnu, ale dotace dalších (nebo převzetí těch zkrachovalých), nikdy jsem nečetl, že si nějaký stát pochvaloval, když se mu peníze vracely. A to by podle měl každý stát zveřejnit s patřičným humbukem, aby daňoví poplatníci příště moc nekřičeli.
V 90. letech se sanovaly banky, které (už) byly státní. Stát je očistil od problematických úvěrů, ty dal do Konsolidační banky a pak je prodal. Něco z těch úvěrů dostal, zbytek doplatil po roce 2000 ze SR.
"Nikde jsem nečetl..." - protože to není žádná bombastická katastrofická událost, takže nemá zdaleka takovou odezvu. Holt lidi chtějí číst o průšvizích a katastrofách, takže se o těhle věcech člověk dočte jen na specializovaných serverech.
Namátkou situace s AIG (to není sice banka, ale pojišťovna, ale to není podstatné), kde USA vydělaly cca 15 miliard dolarů - http://topics.nytimes.com/top/news/business/companies/american_international_group/index.html
Ano, skutecne to plati, ale netroufnu si tvrdit, ze tomu je urcite uplne vsude. V zari 2008 americky Kongres schvalil tzv. Troubled Asset Relief Program (pro vice info google), ktery poskytl zdroje pro komercni banky vymenou za jejich akcie.
Otazka, ktera by mela byt spise polozena, zni ode me takto: Proc by melo byt bankovnictvi "prednostne" pomahano a ne treba dalsim oblastem behem krizi apod.?
Ano, taky neznám detaily ve všech zemích, nicméně v US to tak je.
No, v zásadě z několika důvodů. Protože při krachu větší banky by:
1) Firmy přišly o peníze tam uložené, což by na ně mohlo mít zničující účinky (i kdyby "jen" přišly o provozní kapitál)
2) Občané přišli o peníze tam uložené. Sice je teoreticky prokrývá pojištění vkladů, ale to pokryje jen menší banky, takže buď by občané nedostali nic, byli by naštvaní na vládu a zbytek by nejspíš v panice udělal run na zbylé banky, nebo by ty peníze stejně musel stát vydat - dosypat do fondu pojištění vkladů potřebnou částku.
3) Protože banky si půjčují mezi sebou, případně vzájemně obchodují svoje instrumenty a pád jedné může způsobit pád další a dominový efekt.
Jinak je nutno podotknout, že:
a) Zdaleka se to netýká jen bank, třeba General Motors taky částečně koupila vláda, ten už je reprivatizovaný a američtí daňoví poplatníci na tom ještě vydělali.
b) Zdaleka se to netýká všech bank - v US je ohromná spousta malých bank, docela dost jich krachuje, ale ty vesměs zvládne převzít někdo jiný, není nutná účast státu.
S tim se da vesmes souhlasit. Jeste bych dodal, ze hraji dulezitou roli pri prerozdelovani zdroju, logicky poskytuji uvery ci obecne zdroje financovani pro ostatni v ramci investic, nakupu zarizeni apod. Nad cim jsem se vsak nikdy nezamyslel az do nedavneho rozhovoru s panem Laurentem Barrasem je otazka asymetrie informaci, ktera napr. v porovnani s kapitalovymi trhy nehraje v oblasti bankovnictvi az tak dulezitou roli diky rekneme soukromym dohodam mezi jednotlivymi subjekty, takze tezko hledat problem tzv. free-ridera.
A stát se z toho zisku, o kterém mluvíš, dodneška nevzpamatoval.
Tebe, ideologického dogmatika, asi plete ten termín "znárodňovalo". Ono to znamená, že stát získal majetkový podíl výměnou za peníze. Takže jak říkáš, "se znárodňovalo", nejen na Islandu, ale i v USA, Británii, Irsku atd.
No pravda, Lehman Brothers odmítli znárodnit.
Různé triky na lidi nedělají jenom banky:
http://finexpert.e15.cz/pozor-na-triky--vyzpovidali-jsme-prodejce-operatora
ta je ale někde jinde. Banky se zvrhly do hazardních her a obchodování s iluzemi. V podstatě se neliší od sázkařských společností. deriváty, futures, spekulace na růst nebo pokles a z teho všeho namíchané cenné papíry. V podstatě by na ně měly být uvalena 50% daň jako na ostatní hazard. Kecy o úloze bank jsou staré 50 let. dnešní banky přetavují imaginární zisky majitelů do krize monetárního systému a začaly vysávat i veřejné finance a to za tichého souhlasu politiků, které si předtím koupily. A bude hůř.