Saúdové chtějí prodloužit dohodu na omezení těžby ropy i na druhé pololetí

Šok v podobě vojenského zásahu USA v Sýrii již pomalu začal odeznívat a tak se ceny ropy opět pokusili oživit Saúdové pomocí slovních intervencí.

Šok v podobě vojenského zásahu USA v Sýrii již pomalu začal odeznívat a tak se ceny ropy opět pokusili oživit Saúdové pomocí slovních intervencí. Dobře informovaný zdroj deníku WSJ včera uvedl, že Saúdská Arábie stojí o prodloužení dohody na omezení těžby ropy na další půlrok.

Čeho se vlastně Saúdové a spol. snaží dosáhnout? To konkrétněji v poslední době zaznělo od generálního tajemníka OPECu Barkinda. Ten řekl, že žádoucí je snížit globální zásoby ropy asi o 260 miliónů barelů, tedy zhruba někam k pětiletému průměru, který bývá hodnocen jako normální úroveň zásob.

Číslo si lze o něco jednodušeji představit na denní bázi, na které se konec konců nabídka a poptávka po ropě běžně publikuje. V podstatě to znamená deficit milión barelů denně po dobu 260 dní (tj. 8–9 měsíců). To samozřejmě není zcela nereálný cíl. Něco podobného trh s ropou zažil například v letech 2011 a 2013, i když je nutné dodat, že ze zcela jiných důvodů. Zároveň se ale ukazuje, že i když implementace současné dohody jde nad očekávání dobře, tak pokles zásob v prvních třech měsících roku 2017 byl patrně o poznání menší než OPEC očekával(dle včera zveřejněných dat EIA zhruba třetinový), což ukazuje, že ani přes notnou snahu se OPECu kýženému cíli zatím nedaří ani zdaleka přiblížit.

Motivace Saúdské Arábie dohodu prodloužit zůstane patrně i nadále mimořádně silná, neboť se jistě chce dostat do co nejvýhodnější pozice před prodejem části státního ropného podniku (Saudi Aramco), který by mohl nastat v příštím roce. U ostatních aktérů může být situace přece jen složitější a mohou k tomu přispívat mimo jiné i události zmíněné v úvodu. Režim prezidenta Asada se totiž snaží podporovat jak Rusko, tak Írán, kteří nutně musí být důležitou součástí jakékoliv dohody na nabídkové straně trhu s ropou. A Saúdové v syrské proxy válce s Íránem stojí na opačné (protiasadovské) straně.

Pozornost se tak i nadále soustředí na zasedání OPECu 25. května. I přes nárůst napětí geopolitického rázu lze spíše očekávat, že dohoda bude v nějaké formě prodloužena. I když otázkou samozřejmě zůstává, zda to bude k dosažení vcelku ambiciózního cíle OPECu dostačující. Dosavadní zkušenosti nabádají v tomto směru k opatrnosti.