Hlavní navigace

Poslat nebo neposlat řeckého čuníka na porážku?

30. 6. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Řecká vláda chystá úsporný balík. Uvidíme, co na to samotní Řekové. Jejich reakce možná odpoví na otázku, zda poslat řeckého čuníka na porážku.

GLOSA

Řecký parlament včera schválil úsporná a privatizační opatření. Pokladně mají ušetřit přes 78 mld. eur. Kromě zmíněné privatizace státního majetku, která by do řecké kasičce mohla přispět 50 mld. eur Řeky čeká propouštění státních zaměstnanců i vyšší daně (28 mld. eur). 

Vzhledem k tomu, že první reakcí už jen na samotné jednání parlamentu o úsporách z počátku tohoto týdne byla dvoudenní generální stávka, je zřejmé že samotným Řekům se šetřit nechce.

Právě úsporná opatření jsou ale podmínkou další finanční injekce, na které se dohodli řečtí zástupci vlády s inspektory EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Kdyby řecká vláda neschválila nový úsporný rozpočet, měl by svět zaděláno na druhou vlnu finanční krize. Řekové tak v tuto chvíli vyhráli důležitou bitvu. Bohužel celá válka i tak z pohledu Řecka dál zůstává ztraceným bojem, zhodnotil Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Otázkou je, za jak dlouho bude Řecko potřebovat další injekci a země bude stát před stejným problémem, který se včerejškem o nějaký čas oddálil. Řecko by totiž potřebovalo na dostatečný oddechový čas mnohem víc peněz, než má přislíbeno. Má cenu aby se Evropa snažila být solidární?

Být či nebýt v bankrotu?

Přinejmenším polovina starého kontinentu si pokládá otázky, zda nechat Řecko vykoupat v bankrotu. Už nyní je země prakticky insolventní. Poměr veřejného dluhu k HDP se měl ke konci letošního roku na úroveň kolem 160 % HDP. Jen pro srovnání, ČR se pohybuje zhruba na 40 %. Řecko není vlastními silami schopno svůj dluh standardním způsobem splatit, zhodnotil Michal Stupavský, portfolio manažer společnosti Conseq Investment Management.

Podle Bureše bude muset Řecko v příštích letech splácet každoročně zhruba 8 % HDP za své dluhy. To, že by na to našlo prostředky ve vlastní prázdné kase, je představa z říše snů. Nehledě na to, že úspory v Řecku začnou v době, kdy světová ekonomika začíná opět zpomalovat.

Co si o Řecku myslí samotní investoři koneckonců odráží také cena dluhopisů. Ty desetileté se v květnu pohybovaly kolem 50 % své nominální hodnoty. Investoři tak prakticky restrukturalizaci řeckého dluhu do jejich dluhopisů už promítli.

A že není Řecko schopné svůj dluh samo splatit? Není. Prakticky totiž nemá efektivní přístup na trhy. Výnos 10letého řeckého dluhopisu byl v květnu na královských 17 %, takže tudy by cesta k financování vést neměla.


Zdroj: The English Blog

Příliš drahá solidarita

Proč vlastně Řecku finanční pomoc neodepřít a nepřiznat si, že bankrot je nevyhnutelný? Zabránit přímému krachu Řecka se všichni snaží ze dvou důvodů. Spolu s Řeckem by totiž mohly zamířit na porážku i ostatní země skupiny PIIGS, které podle analytiků mají šanci se ze své dluhové krize dostat. Nohy by jim podrazila nedůvěra investorů i sentiment na trzích. Další evropské země jako Irsko a Portugalsko potřebují čas, aby se s pomocí záchranných plánů ze své dluhové krize v průběhu příštích let dostaly, vysvětlil důvod solidarity Stupavský.

Kromě toho si každá země tak trošku hrabe na svém písečku. Evropský bankovní sektor by totiž nenadálý bankrot Řecka nemusel unést. Podle analytiků Barclays Capital měly totiž evropské banky na konci roku 2010 v řeckých dluhopisech 162 mld. dolarů a default by tak pro ně znamenal nemalé problémy. Evropské banky nejsou příliš kapitalizované. Ztráta za řecké dluhopisy by šla přímo do vlastního kapitálu, protože za dluhopisy zemí EU nemuseli zvyšovat kapitálovou přiměřenost, nemají tak žádný polštář, jak dopady bankrotu změkčit, uvedl Michal Stupavský ze společnosti Conseq Investment Management.

Ušetřena by nezůstala ani Evropská centrální banka, která má podle Stupavského zhruba 50 mld. eur v řeckých dluhopisech a dalších zhruba 100 mld. eur v ostatních krátkodobých nástrojích na poskytování likvidity řeckému skomírajícímu bankovnímu sektoru. Navíc pokud by se přímým defaultem dostaly do podobných obtíží také další státy, bude to znamenat další znehodnocené dluhopisy.

Takže snaha o to, aby umazávání řeckého dluhu (což je vlastně bankrot) probíhalo v dlouhém časovém období a nezpůsobilo tak nervozitu a turbulence na trzích, je vlastně společná záchrana vlastního zadku.

Otázkou je, zda si v ostatních státech skupiny PIIGS (Portugalsko, Itálie, Irsko, Španělsko) neřeknou, že šetřit je vlastně zbytečné, když vás donekonečna bude zachraňovat kasička Evropské Unie.

Rozmařilost odnesou všichni, jen ne Řecko

Nejsmutnější na tom všem je, že na královské hýření Řeků doplatí všichni, jen ne samotné Řecko. Chystané úspory nejsou žádným trestem, jen pouhou korekcí zdejšího nezřízeného konzumu.

Pár příkladů za všechny budiž dostatečnou ukázkou:

Zhruba 2500 zaměstnanců státní společnosti Hellenic Petroleum v současnosti pobírá průměrně 17,8 měsíčních platů. Řidič nebo vrátný mají ročně až 90 000 eur.

Státní důchody se vyplácejí i zesnulým, mnoho let po jejich smrti.

V Řecku neexistuje kompletní katastr nemovitostí. Vláda proto pořádně neví, jakou půdu či nemovitosti vlastní. Možná proto to otálení s privatizací.

Zdroj: Conseq

V případě přímého defaultu bychom totiž všichni doplatili na krizi evropských bank, které by bylo nutné opět rekapitalizovat. Německý oslíček se ale nemůže otřásat věčně a tak by se slova musela pravděpodobně ujmout Evropská centrální banka a natisknout další peníze. V tom případě můžeme počítat s významnými inflačními tlaky.

V případě měkké restrukturalizace budeme jednat s Řeckem v rukavičkách a pomalu si umažeme část z hodnoty, kterou jsme Řecku půjčili. Ztráty ponese kdo? Naivní a statečný věřitel Řecka.

skoleni_15_4

A co trest, který by mělo nést samotné Řecko? Nechat devalvovat měnu? Nemožné, protože v Řecku se platí eurem. Také vás napadá, že by bylo asi nejlepší nechat Řecko vystoupit z eurozóny, obnovit zašlou slávu řecké drachmy a pak ji devalvovat? Upřímně si neumím dost dobře představit, co by se v Řecku dělo, když už se zde nyní stávkuje jen při ohlášení jednání o úsporách.

Co by podle vás měla Evropa provést s řeckým čuníkem?

A tak Evropa zaplatí za svou solidaritu a nenechá Řecko koupat se v občanských nepokojích, které může jižanský temperament dovést až do středověkých rozměrů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).