Hlavní navigace

Kupuji dluhy, dělám dobře?

15. 7. 2010
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Leccos naznačuje tomu, že dluhopisy v současné situaci nemusí být tou nejlepší investiční příležitostí. Kdy je ta správná doba pro investici do dluhopisů?

Jenže vše je dáno nevyzpytatelným budoucím vývojem, a na tom, zda věci půjdou podle inflačního nebo deflačního scénáře. Investor do dluhopisů si musí být vědom toho, že splacena mu bude vždy jenom nominální hodnota. Reálná hodnota a kupní síla budoucích splátek od dlužníka může být ovlivněna právě inflací či deflací.

Dluhopis není nic jiného než dlužní úpis

Dluhopis (obligace) je jedna z možných investic, do kterých je možné ve snaze dosáhnout výnosu ukládat volné prostředky. Ještě před sto lety byl dluhopis graficky a výtvarně zdatně ztvárněným listinným cenným papírem, v dnešní době je vlastnictví těchto cenných papíru obvykle již jen evidováno v podobě zaknihovaných cenných papírů. Kupuje-li někdo dluhopis, koupil slib a závazek vydavatele dluhopisu, že vrátí peníze, které prodejem dluhopisu získal.

Prodejem dluhopisů se může snažit získat peníze stát (státní dluhopisy), města (komunální dluhopisy), banky nebo i podniky (firemní dluhopisy). Vydavatel dluhopisu si tedy prodejem dluhopisu vypůjčuje a slibuje, že půjčené prostředky včetně úroku v budoucnu vrátí. Ten kdo si chce půjčit, vydává (emituje) dluhopisy a prodejem dluhopisů získává finanční prostředky, které bude muset s dohodnutou splatností vrátit. Dluhopis je tedy obligací, závazkem a dlužním úpisem vydavatele (emitenta).

Investor, který dluhopis koupil, se stal věřitelem a věří, že dlužník splní, co slíbil. Dlužník obvykle slíbí, že držiteli dluhopisu bude vyplácet stanovený úrok a ve stanovenou dobu danou splatností dluhopisu uhradí i půjčenou částku (jistinu). Jistina se obvykle vyplácí až při splatnosti dluhopisu, úrok se buď vyplatí průběžně, třeba každoročně, případně se načítá a vyplácí společně s jistinou až ke dni splatnosti.

Vydělávají dluhopisy, když úrokové sazby padají?

Zvláštností dluhopisu (obligace) je, že je to majetek či aktivum, které může být veřejně obchodováno. Vlastním-li nějaký dluhopis, mohu ho v případě, že naleznu kupce na sekundárním trhu, prodat. Když bude zájemců hodně, mohu prodat svůj dluhopis za vyšší cenu, než jsem ho koupil. Pak se mohu pyšně být v prsa a říkat, že jsem dosáhl kapitálového zisku.  Jestliže naopak bude zájem mizivý, budu muset „prodat pod cenou“, cenu snížit a suše konstatovat, že to pro mne znamenalo kapitálovou ztrátu.

Ceny dluhopisů v průběhu času kolísají, a toto kolísání souvisí se změnami úrokových sazeb. Řekněme, že jsem za sto tisíc koupil dluhopis důvěryhodného vydavatele s pětiletou splatností, který mi ročně poskytuje výnos 3 %. Mých sto tisíc korun investovaných do dluhopisu mi ročně vydělává 2250 Kč čistého výnosu. V průběhu času se ale může stát, že úrokové sazby poklesnou. Bonitní vydavatelé dluhopisů budou moci za půjčení prostředků nabízet nižší úroky, ale já ze svého dluhopisu stále dostávám 3 %.

Pokud bych chtěl v době poklesu úrokových sazeb koupit další dluhopis, je pravděpodobné, že mi bude nabídnut nižší výnos. A tak se mi díky poklesu úrokových sazeb nenabídne roční výnos ve výši 3 %, ale třeba jen 2 %. Pokles tržních úrokových sazeb v takovém případě způsobil, že sto tisíc korun nově investovaných do dluhopisu mi ročně vydělá 1700 korun.

Kdo v situaci poklesu tržních úrokových sazeb drží dluhopisy důvěryhodných vydavatelů, je ve výhodě. Tři procenta jsou více než dvě procenta. Tyto více úročené dluhopisy jsou více žádané. Držitel těchto více úročených dluhopisů je může za předpokladu, že je jejich emitent důvěryhodný, prodat za vyšší cenu a dosáhnout kapitálového výnosu. Obecně tedy platí, že budou-li úrokové míry klesat, tržní cena dluhopisů poroste.

Pokud ale naopak úrokové míry porostou, bude to pro majitele obligace špatná zpráva. Majitel dluhopisu má svůj kapitál vložený ve dříve pořízené obligaci, a získává nižší úroky, než obligace nově vydávané. Potřebuje-li takovou obligaci prodat, musí prodat za nižší cenu, která bude zohledňovat nižší úrokové výnosy. Držitel dluhopisu tímto utrpěl kapitálovou ztrátu. Obecně je tedy možné říci, že ceny dluhopisů v průběhu času kolísají, a jsou nepřímo závislé na výši úrokových měr. Uvažují-li odborníci o výnosech dluhopisů, sledují tzv. výnosovou křivku. Výnosová křivka je vykreslována pro konkrétní dluhopisy se stejnou dobou splatnosti a zachycuje, jak závisí výnos do splatnosti v závislosti na době splatnosti.

Splní dlužník, co slíbil aneb jaký je rating vydavatele?

Investor, který dluhopis koupil, se stal věřitelem a věří, že dlužník splní, co slíbil. Dluhopisy vydávají různě důvěryhodní emitenti. Státní dluhopis velkého státu bude asi více důvěryhodný, než státní dluhopis pidistátečku, ve kterém čas od času proběhne znárodňování nebo nečekané uvalování nových daní. Také může platit, že čím větší dluhy bude emitent mít, a čím nebezpečněji budou vyznívat trendy jeho zadlužování, tím více budou investoři od nákupu jeho dluhopisů odrazováni.

Jak se zvyšuje riziko držení dluhopisů, rostou i výnosy do splatnosti. Porovnají-li se výnosy dluhopisů se stejnou dobou splatnosti různých emitentů, pak se ve vykreslené výnosově křivce uvidí, že dluhopisy emitentů s nižší bonitou nabízejí vyšší výnosy do splatnosti. Bude-li mít vydavatel dluhopisů špatný rating, jeho dluhopisy asi moc na odbyt nepůjdou. Investor do takových dluhopisů bude požadovat úrokovou prémii za to, že tyto rizikovější dluhopisy zakoupí a riziko znehodnocení své investice podstoupí. V tomto ohledu pak třeba platí, že když jsou německé vládní dluhopisy považovány za bezpečné, může si německá vláda půjčovat levněji, než vlády zemí s nižší důvěryhodností a ratingem. Aby vlády takových méně důvěryhodných zemí své dluhy profinancovaly, musí jimi emitované dluhopisy nést vyšší výnosy.

Jsou dnes dluhopisy nadějnou investiční příležitostí?

Aktuálně dluhopisy nesou více než akcie, zatímco ceny akcií se propadly, ceny dluhopisů šplhají do výšin. Je to dáno tím, že vlády a úřady centrálních bank napumpovaly do ekonomik „nově natištěné“ peníze, aby podpořily ekonomiku. Jenže v důsledku přemíry hotovosti se na dluhopisovém trhu vytvořila bublina, která narůstá. Pro existenci dluhopisové bubliny svědčí nízké výnosy a vysoké ceny.

Co se stane, až dluhopisová bublina splaskne a zájem o dluhopisy poklesne? Až tato bublina splaskne, nastoupí období vyšších úrokových sazeb a pokles cen dluhopisů. Zvýšení dnešní nízké míry cenové inflace ukončí období reálných zisků z investic do dluhopisů. Ceny dluhopisů půjdou dolů, držitelé dluhopisů prodělají. Investoři se z dluhopisového trhu stáhnou a budou své prostředky směřovat do jiných, více výnosnějších aktiv. Začne-li houfný přesun na méně riziková aktiva, ceny dluhopisů ještě více padnou.

Čekají nás doby příznivé po dluhopisy?

Investiční rozhodnutí nutně ovlivňuje očekávaná cenová inflace a změna kupní síly peněz. S ohledem na budoucí vývoj bývá na jedné straně vyslovován jako spíše nemožný scénář deflační (dezinflační), který je v prvním přiblížení pro investice do dluhopisů příznivý. Na straně druhé se jako o více pravděpodobném hovoří o scénáři inflačním. Inflační scénář bývá odůvodňován skutečností, že úřady centrální banky mohou centrálně usilovat o ovlivňování finančního systému a umělého vyvolávání cenové inflace. Inflační scénář je také výhodný pro vládu, protože odmazává část jejích dluhů. Historie naznačuje, že žádný úřad centrální banky nestrpí deflaci, a to i za cenu nekonvenčních, tedy nevyzkoušených a experimentálních postupů typu kvantitativního uvolňování, tedy přímého nákupu vládních dluhopisů za nově natištěné peníze. Jenže nezvládnutý boj proti deflaci a experimenty ze strany centrálních bank teoreticky může mít nepříznivé dopady a být příčinou vzniku vysoké inflace, v extrémním případě až hyperinflace. Zkušenost japonské ekonomiky ukazuje, že i v moderním světě centralizovaného bankovnictví může nastat i scénář deflační. Úřad centrální banky není všemocný, a jak ukazuje zkušenost Japonska, nemusí pomoci ani přímý nákup vládních dluhopisů za nově vytištěné peníze (kvantitativní uvolňování).

Právní žargon o dluhopisu hovoří takto: Dluhopis je cenný papír. S tímto cenným papírem souvisí právo jeho majitele požadovat od toho, kdo dluhopis vydal, splacení určité částky ve jmenovité (nominální) hodnotě uvedené v dluhopisu, spolu s právem na vyplacení výnosu z něj k určitému datu. Investor do dluhopisů si musí být vědom toho, že splacena mu bude vždy jenom nominální hodnota. Kupní síla budoucích splátek od dlužníka může být ovlivněna inflací či deflací, centralizovaně vyvolatelnou úřady centrálních bank nebo vládními zásahy a nevyzpytatelným chováním a protireakcí tržních hráčů.

dan_z_prijmu

Deflace v podobě tendence k poklesu cen a dezinflace je strašákem, protože souvisí s bolestivou s restrukturalizací ekonomiky, a hospodářskou recesí, která se může přerůst v depresi. Zkušenosti říkají, že v dezinflačních dobách budou investice do dluhopisů příznivé, zatímco v dobách inflačních se bude více dařit investicím jiným, třeba akciovým. Jenže deflační doby s sebou přinášejí nesčetná rizika toho, že i důvěryhodní a solventní vydavatelé dluhopisů se mohou stát nesolventními, a svým závazkům nedostojí.

Skutečnost, jaké nás čekají doby, nezná ani věštec nebo mnohý analytik, i když se ve svých prognózách o budoucím vývoji s jistotou vyjadřují. Mýlit se ale mohou také úředníci centrálních bank, které slibují kladnou inflaci a dělají leccos pro to, aby deflace nenastala. Jenže selský rozum říká, že ani centrální bankéři s velkými pravomocemi a minimálními odpovědnostmi neovlivní situaci, kdy spotřebitelé neutrácí a poptávka skomírá, kupříkladu proto že musejí splácet inflačně navýšené hypoteční splátky na bydlení a musí šetřit na jiných výdajích.

Koupili byste si pětiletý státní dluhopis se 3% ročním úrokem?

  • Ano.
    12 %
  • Ano, ale jen v případě absence zdanění, nebo levnější daně.
    31 %
  • Ne.
    49 %
  • Nevím.
    8 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje šíření poznání, uplatňování procesního i finančního řízení podniků, optimalizaci investic, strategickému a manažerskému poradenství včetně lektorské činnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).