Ke konci března vlastnili nerezidenti už přes 47 % korunového dluhu, což bylo nové historické maximum. Celkový objem dluhopisů vydaných v korunách a pokladničních poukázek v portfoliích zahraničních držitelů dosáhl 718 miliard korun. Ke konci loňského roku to přitom bylo jen 424 miliard.
V ostatních středoevropských zemích je přitom podíl zahraničních držitelů menší. V Polsku činil v únoru 32,8 %, v Maďarsku aktuálně 12,5 % a na Slovensku v březnu 42,7 % (tam je ale situace jiná díky členství v eurozóně). Česko se tak v březnu stalo zemí s nejvyšším podílem zahraničních investorů v dluhopisech v rámci středoevropského regionu.
V březnu byla pokořena i další symbolická meta. Více než polovinu státního dluhu tvořily obligace držené buď přímo zahraničními vlastníky anebo dluhopisy vydané na zahraničních trzích v cizích měnách.
Vysoký zájem zahraničních investorů sice snížil výnosy českých dluhopisů a v mnoha případech dokonce státu zajistil, že si půjčoval za záporný úrok. Zároveň však představuje riziko do budoucna. Pokud se někteří zahraniční vlastníci českých obligací rozhodnou je prodat, mohou výnosy poměrně prudce vzrůst. To se týká především dluhopisů s krátkými splatnostmi, kde je koncentrace zahraničních investorů největší.
Ještě v dubnu zřejmě došlo k dalšímu nárůstu podílu zahraničních držitelů korunových obligací, podle našich odhadů nad 50 %. Jednak totiž došlo k velké splátce starého dluhopisu, který byl pravděpodobně z převážné většiny v portfoliích domácích investorů, a zároveň Ministerstvo financí pokračovalo v prodejích pokladničních poukázek se záporným výnosem, který nakupují především zahraniční investoři.