Jaké jsou klady a zápory indexů a indexových fondů?

Sledování určité části trhu přes index přináší pro investory na jedné straně pozitiva, ale na straně druhé také negativa. Pojďme se na ně společně podívat.

Existují výhody a nevýhody při používání akciových indexů nebo indexových fondů, které je sledují. Index je fiktivní portfolio investičních nástrojů, které představují konkrétní část vybraného trhu. Akciový index může poskytnout statistické měření cen akcií v tomto portfoliu. Index je typicky sestaven s použitím akcií předních společností v ekonomice nebo v určitém sektoru dané ekonomiky.

Indexy se staly populární prvně s Dow Jones Industrial Average (DJIA), který sestavil pan Charles Dow v roce 1896. DJIA byl druhý akciový index vytvořený po Dow Jones Transportation Average. DJIA se stal důležitým nástrojem pro sledování síly větší ekonomiky. Od té doby se staly populární další akciové indexy, mezi něž můžeme zařadit například S&P 500 nebo NASDAQ Composite. Existuje také hodně indexů, které sledují další sektory trhu, jako jsou dluhopisy nebo komodity. Mnoho nízkonákladových indexových fondů sleduje právě akciové indexy. Někteří prominentní investoři, jakým je třeba Warren Buffett, prosazují použití indexových fondů ze strany průměrných investorů. Nicméně, objevují se také negativa spojená s použitím indexových fondů.

Cenově versus hodnotově vážený index

V následujících odstavcích se setkáme s pojmy cenově a hodnotově vážený index, což jsou samozřejmě odlišné termíny. Proto si rozdíl mezi nimi vysvětlíme na praktickém příkladu raději již takto v samotném úvodu celého článku, protože s nimi budeme i nadále pracovat.

Akcie Počáteční cena v čase t Konečná cena v čase t+1 Počet akcií (mil. kusů) Počáteční tržní kapitalizace (mil. $) Konečná tržní kapitalizace (mil. $)
ABC 25 $ 30 $ 20 500 600
XYZ 100 $ 90 $ 1 100 90
Celkem   600 690

V případě cenově váženého indexu (například DJIA) se počáteční úroveň indexu v čase t vypočítá jako [(25 + 100) / 2] = 62,5 $ a konečná úroveň v čase t+1 bude [(30 + 90) / 2] = 60 $, což znamená ve finále 4% pokles. Výpočet tedy vychází ze součtu cen jednotlivých akcií a tento součet se následně vydělí počtem společností v indexu, které jsou v našem zjednodušeném případě jen 2. Na druhé straně zde stojí hodnotově vážený index (například S&P 500), který počáteční úroveň indexu v čase t bere jako 100 % a hodnota v čase t+1 bude [(600 + 90) / (500 + 100)] * 100 = 115 %, takže výsledný výnos je 15 %. V tomto případě tedy bereme tržní kapitalizaci společností, která je získána přes vynásobení ceny a počtu kusů akcií vybrané společnosti, obsažených v indexu v čase t+1, kterou vydělíme tržní kapitalizací společností obsažených v indexu v čase t. Posledním krokem procesu je vynásobení daného podílu 100, abychom dostali výsledek vyjádřený v procentech a viděli tak konečný rozdíl.

Výhody indexů

Akciové indexy poskytují snadný způsob, jak sledovat celkové „zdraví“ ekonomiky. Při pohledu na jedno statistické měření je snadné změřit aktuální stav ekonomiky. Dále mohou historická data spojená s pohybem indexu a cen poskytnout určité vodítko pro investory, jak trhy reagovaly na určité situace v minulosti. To může investorům umožnit, aby činili lepší investiční rozhodnutí v budoucnosti.

Výhody indexových fondů

Existuje také řada výhod indexových fondů. Hlavní výhodou je, protože pouze sledují akciové indexy, že jsou pasivně řízeny. Poplatky těchto indexových fondů jsou nízké, protože tam není aktivní řízení. Tato skutečnost může investorům ušetřit hodně peněz v průběhu času, protože méně z jejich potenciálních zisků půjde na poplatky a jiné náklady. Akademické studie ukázaly, že indexové fondy překonaly aktivně řízené fondy v průběhu času. Dokonce i manažer, který neustále poráží trh, může zaznamenat klesající výkonnost. Proto dává smysl pro mnoho investorů, aby zahrnuli indexové fondy jako součást svých portfolií.

Nevýhody indexů

Jsou zde problémy spojené s tím, jak jsou akciové indexy počítány, což může vést k nevýhodám. Například DJIA je cenově vážený index. Index se počítá tak, že se vezme součet cen všech akcií v tomto indexu. Tento celkový součet se vydělí počtem akcií v indexu. Akcie s vyššími cenami mají větší dopad na pohyby indexu ve srovnání s těmi, které mají nižší ceny. U cenově váženého indexu se nebere žádný ohled na relativní velikost sektoru, kam akcie spadají, nebo tržní kapitalizaci společností. Další kritikou DJIA je, že představuje pouze malou část „blue-chip vesmíru“, protože zahrnuje pouze několik desítek společností.

Na druhé straně je S&P 500, což je hodnotově vážený index. Nevýhodou S&P 500 je, že se jedná o index vážený přes společnosti s větší kapitalizací. Ceny akcií Apple nebo ExxonMobil mají větší vliv na úroveň indexu než společnosti s menší kapitalizací. Index neposkytuje dostatek expozice pro společnosti s menší tržní kapitalizací.

cestovko

Nevýhody indexových fondů

Objevují se také nevýhody při použití indexových fondů. Hlavní nevýhodou je nedostatek flexibility v těchto fondech. Akciové indexy měly velkou volatilitu v letech 2008 a 2009. Indexové fondy pouze sledovaly akciové indexy, jak „běží“ směrem dolů. Nicméně dobrý aktivní manažer může být schopen limitovat dopad tohoto poklesu zajištěním portfolia nebo přesunutím pozic do hotovosti. Indexové fondy dále mohou poskytovat pouze průměrné výsledky v tom nejlepším případě. Neexistuje žádná příležitost, jak překonat trh a vytvořit velký zisk. Jsou zde proto viditelné náklady ušlých příležitostí při použití indexových fondů.

Inspirováno článkem od Johna Edwardse na serveru investopedia.com.