Jak použít podílové fondy pro získání profitu z tržních poklesů?

Existují různé způsoby, jak se bránit ztrátám během nepříznivého tržního období v rámci řízení rizik. Můžeme samozřejmě také čistě spekulovat na pokles jako takový.

Někdy to může být velmi náročný úkol při určení optimální cesty, jak profitovat z poklesu celkového trhu. Co by měl tedy investor udělat, pokud by chtěl vydělat peníze, když indexy klesají? Co by měl investor také udělat, pokud by chtěl ochránit výnosy, které již získal, a to bez nutnosti prodávat své současné investice a řešit případné daně? Prodejní opce jsou jedny z možností. Pokud bychom však toto uchopili špatně, můžeme ztratit naše peníze v relativně krátkém časovém období. Shortování akcií je další možností, která však může být rizikovější než samotné opce, protože ztráty mohou převýšit naši počáteční investici.

Reverzní tržní podílové fondy nebo reverzní burzovně obchodované fondy (ETF) by mohly být řešením. Nabízejí profesionální řízení a mohou být bezpečnější než investování do opcí nebo shortování akcií. Nicméně, tyto fondy nejsou pro lidi se slabým srdcem. Dlouhodobí investoři však na toto nemusí být připravení a býčí trh je může v tomto směru snadno „spálit“.

Dva druhy reverzních tržních fondů

Reverzní tržní fondy, které jsou také známé jako medvědí tržní fondy nebo shortovací fondy, existují ve dvou odlišných investičních stylech: reverzní indexové fondy a reverzní aktivně řízené fondy. Oba styly jsou určeny k tomu, aby vydělaly peníze, když trh jako takový klesá.

Reverzní indexový fond

Reverzní indexový fond je navržen tak, aby rostl, když index, který sleduje, klesá. Takže pokud by například index ztratil 2 %, měla by čistá hodnota aktiv fondu (NAV = Net Asset Value) vzrůst o 2 % před zahrnutím poplatků a nákladů. Některé fondy využívají pákový efekt pro znásobení dopadu na naší investici, kdy realizují určitý násobek procentního poklesu indexu. Pokud by tedy fond získal třeba dvojnásobek poklesu indexu, tak by to při snížení indexu o 10 % znamenalo, že může fond vydělat dvojnásobek – čili v řeči čísel 20 %. Tím, že otevřeme inverzní pozice, které odpovídají dvojnásobku denního poklesu indexu, můžeme zajistit naše dlouhé pozice za poloviční množství peněz. Pak můžeme vzít zbylou půlku peněz a vložit ji třeba do nějakého fondu peněžního trhu, který nám dá možnost zvýšit naše zajištění v budoucnosti.

Reverzní indexové fondy sledují různé indexy, mezi které můžeme zařadit například S&P 500, Nasdaq 100, Russell 2000, Dow Jones Industrial Average (DJIA), Dow Jones U.S. Financial Index, Dow Jones Precious Metals Index nebo Nikkei 225 Stock Average. A existují dokonce fondy, které inverzně sledují ropu, zemní plyn nebo měnové indexy, takže se můžeme zaměřit tak široce nebo úzce, jak si budeme sami přát a bude to ve finále vyhovovat našim investičním potřebám.

Reverzní aktivně řízený fond

Reverzní aktivně řízený fond obecně hledá rychlé výnosy při denních pohybech trhu a cílem je, aby si vedl lépe než čistě pasivní reverzní indexové fondy. Manažeři těchto fondů mohou nakupovat deriváty (například futures, swapy nebo opce) nebo indexové prodejní opce či shortovat indexové futures, a to místo pouhého inverzního sledování indexu. Někteří manažeři mohou také shortovat jednotlivé akcie. Styly řízení se mohou lišit. Někteří manažeři zůstanou ve 100% shortu bez ohledu na tržní trend, zatímco jiní zahrnou dlouhé pozice ve vybraných aktivech (například zlato), které se mohou chovat opačně vůči jiným investičním instrumentům.

Zajištění převáženého portfolia

Představme si, že pracujeme například pro jednu ze společností, které spadají do DJIA, a akcie našeho zaměstnavatele proto tvoří značné procento našeho portfolia. Víme, že je poměrně riskantní tuto velkou pozici zachovávat, ale nechceme prodat žádnou akcii, protože věříme, že náš zaměstnavatel bude i nadále prosperovat. Zároveň bychom při prodeji za jistých okolností čelili případnému zdanění. Mohli bychom však použít reverzní tržní fond, který inverzně sleduje DJIA, abychom se ochránili (zajistili) proti dlouhodobějšímu poklesu cen akcií našeho zaměstnavatele. Pokud by se tedy nakonec naše obavy nenaplnily a došlo by naopak k nárůstu na trhu, zvýšila by se nám hodnota našich akcií, což by mohlo kompenzovat ztrátu v rámci čisté hodnoty aktiv (NAV) našeho reverzního tržního fondu.

Vysoké náklady

Vzhledem k tomu, že reverzní tržní fondy mohou velmi často obchodovat se svými investicemi, aby profitovaly z rychlých tržních poklesů, mohou být poplatky a náklady vyšší při srovnání s tradičními fondy. Mohli bychom samozřejmě sami vstoupit do krátké pozice a nepoužít ve finále žádný fond, se kterým se toto pojí. Mějme však na paměti, že reverzní tržní fondy nevyžadují otevření maržového účtu při držení krátkých pozic a nepřipraví nás o více než počáteční investici, kterou v tom úplně nejhorším případě skoro či úplně ztratíme.

Risk za zisk nebo alespoň vyrovnání ztráty

Reverzní tržní fondy mohou snížit naši expozici na kapitálovém trhu, a to bez nutnosti prodávat investiční nástroje, které vlastníme, a řešit daňové otázky. Můžeme hodně získat, pokud by se trhy zhroutily, nebo můžeme minimálně vyrovnat zpět předchozí ztráty, pokud bychom ryze spekulovali. Nicméně tyto fondy (především ty, které používají pákový efekt pro zvýšení potenciálních výnosů) mohou ztratit peníze poměrně rychle během tržních pohybů. Pro použití v rámci snahy investorů o snížení rizika portfolia jako takového se však jedná určitě o zajímavý nástroj ke zvážení.

cestovko

Kromě toho je koncept „sázení“ proti trhu záludný a především je určen pro správné časovače trhu. Koneckonců, pokud nejsme přesvědčeni o tom, že je ekonomika ve fázi dlouhodobého poklesu a nechceme se tudíž připravit na nejhorší, nedávalo by smysl vlastnit takový fond v dlouhodobém horizontu. Nicméně pokud chceme použít reverzní tržní fond jako ochranu proti případným ztrátám, určitě jej můžeme zahrnout jako část našeho portfolia.

Inspirováno článkem od George D. Lamberta na serveru investopedia.com.