Jak ovlivní vaši peněženku konec devizových intervencí?

Česká národní banka letos (možná) přestane bojovat proti silné koruně. Jak se bude chovat koruna po ukončení kurzového závazku a jak to ovlivní naše peněženky?

Česká národní banka už dlouho proti silné koruně bojovat nebude. Od dubna může devizové intervence podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka ukončit takřka kdykoli. Podle ekonomů bude ukončení kurzového závazku, který trvá přes tři roky, jednou z hlavních ekonomických událostí letošního roku. Co se ale podle analytiků bude dít po ukončení intervencí a jak to ovlivní obyčejné lidi?

Proč intervence a jaké?

Dokud trvá kurzový závazek centrální banky, v praxi to znamená, že si nemůžete koupit jedno euro levněji než za 27 korun. Česká národní banka (ČNB) totiž intervenuje tak, že oslabuje českou korunu nákupem eur. Ty zase nakupuje za české koruny, které si sama emituje, tedy „natiskne“.

K těmto intervencím centrální banka přistoupila z obavy, že české ekonomice uškodí nízký růst cen, resp. deflace (pokles cen). A protože úrokové sazby už nebylo kam snižovat a ČNB se chtěla vyhnout záporným sazbám, jedinou možností bylo oslabit korunu a snažit se touto cestou nastartovat inflaci a vracet ji k 2% cíli. Opatření mělo podpořit českou ekonomiku hlavně prostřednictvím vyšší konkurenceschopnosti exportérů, růstu zaměstnanosti, mezd a tím i vyšší spotřeby domácností.

Původně měly být devizové intervence jen přechodným řešením ukončeným v prvním kvartálu 2015. Na to sázely trhy a důsledkem byl příliv investorů, kteří chtěli vydělat na brzkém posílení koruny. Při poptávce po koruně však ta má tendenci posilovat. V režimu intervencí to tedy znamená, že ČNB musí poslední dobou nakupovat větší a větší množství eur, aby korunu udržela pod stanovenou hranicí 27 Kč za euro. Objemy nákupů eur do rezerv byly rekordní zejména letos v lednu (ČNB nakupila asi 15 miliard eur), v únoru ale nebyly výrazně menší (skoro 10 miliard eur) a nákupy za březen se předpokládají opět kolem 14 miliard eur.

V médiích se v souvislosti s devizovými intervencemi často objevují výrazy, které běžným smrtelníkům nic neřeknou. Ty nejčastější si proto vysvětlíme.

Tvrdý závazek

Znamenal slib centrální banky neukončit intervence (tedy nedovolit koruně posílit pod 27 korun za euro) do konce prvního čtvrtletí letošního roku. Sloužil hlavně jako vodítko pro vývozce a investory, co mají od ČNB a koruny čekat.

Měkký závazek

Je odhad bankovní rady, kdy opravdu k „exitu“ dojde. Už nyní lze říci, že je odlišný od tvrdého závazku, protože skutečné načasování se odvíjí od prognózy inflace.

Exit

Znamená ukončení kurzového závazku. Po exitu už tedy bude možné, aby koruna posílila i pod hranici 27 Kč za euro. Podle ekonomů k němu dojde nejpravděpodobněji a nejpozději 4. května na pravidelném zasedání centrální banky. Velmi pravděpodobný je ale i exit už během dubna.

Co se stane dál?

Odhadovat vývoj po ukončení intervencí je ošidné. Po opuštění kurzového závazku se může stát cokoliv. Ještě pár měsíců nazpátek převládalo očekávání, že koruna bude jednoznačně posilovat. S tím, jak se toto očekávání přetavilo v peněžní spekulace, pozice spekulující na posílení české koruny výrazně narostly. Proto ČNB intervenovala na devizovém trhu a v podstatě trh deformovala a saturovala poptávku po koruně, vysvětlil Michal Brožka, hlavní investiční stratég Raiffeisenbank, a dodal, že je velmi těžké říci, co tito spekulanti budou se svými investicemi dělat a v jakém krátkém časovém horizontu budou své pozice uzavírat. Pokud by je uzavírali rychle, tedy rychle korunu prodávali, mohla by navzdory očekáváním na devizovém trhu paradoxně opět oslabovat. Kurz koruny se tedy může pohybovat oběma směry.

Jak se na to dívají analytici

Řada ekonomů devizové intervence kritizuje od počátku. Volání po jejich ukončení však sílí zejména v poslední době, kdy musí posílení koruny centrální banka bránit masivním nákupem eur. Oslovili jsme několik analytiků a poprosili je o názor na intervence, odhady, co bude po jejich ukončení, a důsledky, které ovlivní samotné spotřebitele.

Marek Dřímal, Komerční banka

Mají intervence takový efekt, jaký zamýšlela ČNB? Měla vůbec takto intervenovat? Měla už obranu kurzového závazku ukončit dříve?

Oslabení koruny zabránilo (s jistou dávkou štěstí) poklesu inflace do záporných hodnot v roce 2014. Podle našich odhadů zároveň podpořilo vývoz a tak i celou českou ekonomiku. V tomto pohledu kurzový závazek fungoval. Nicméně se nikdy nedá odhadnout, co by se stalo bez zavedení „intervencí“. V roce 2013 chtěla ČNB nějakým způsobem podpořit ekonomiku. Snížit sazby do záporu nechtěla, stejně jako spustit kvantitativní uvolňování (odkupy aktiv) podle vzoru amerického Fedu či Evropské centrální banky – tyto dva nástroje by v české ekonomice nefungovaly, nebo by byly dokonce kontraproduktivní. Takže v tehdejší době a v rámci hranic měnové politiky dané ČNB Ústavou a zákony dával kurzový závazek smysl.

Ukončení intervencí však nic nebránilo už letos v lednu či únoru – s výjimkou onoho tvrdého závazku. S odstupem je zřejmé, že ČNB trvání tvrdého závazku prodlužovat neměla, nicméně po bitvě je každý generál.

Co se na trzích a v ekonomice stane, až ČNB přestane bránit úroveň 27 CZK/EUR?

Očekáváme posílení koruny zhruba k úrovni 26 korun za euro. Důležité je, že zmizí kurzová stabilita. Hodnota koruny vůči euru bude pravděpodobně kolísat. V druhé polovině roku předpokládáme, že kurz bude v průměru 26,50 CZK/EUR, a to kvůli odlivu spekulativního kapitálu zpět do zahraničí.

Pravděpodobně vzrostou výnosy krátkodobých státních dluhopisů, protože bude po nich jednak menší poptávka, a zároveň je budou někteří investoři spíše prodávat.

Česká ekonomika by měla přechod k normálnímu kurzovému režimu zvládnout. Čeští exportéři jsou zřejmě do velké míry proti budoucím kurzovým výkyvům zajištění, navíc už teď spousta firem nezvládá zvětšovat výrobu kvůli palčivému problému nedostatku pracovní síly.

Jak ovlivní ukončení intervencí spotřebitele?

Námi očekávané posílení koruny k úrovním 26 či 26,50 není nikterak výrazné. Zároveň ho budou zřejmě doprovázet výrazné výkyvy. V důsledku si nemyslíme, že by mělo mít opuštění kurzového závazku nějaký velký vliv na celkovou inflaci. Jednotlivé položky ale zlevnit mohou. Výraznější posílení koruny, a tak i zlevnění dovozů, očekáváme až v roce 2018. Pro nákupy eur pro dovolenou bude vhodné počkat na konec intervencí (kurzového závazku). Zároveň ale zmizí kurzová stabilita. To znamená, že lidé budou muset pozorněji sledovat, jaký kurz na trhu zrovna je, a nakupovat ve dnech, kdy je zrovna euro levnější. Nemusí se proto vyplatit čekat na poslední chvíli.

Petr Dufek, ČSOB

Mají intervence takový efekt, jaký zamýšlela ČNB? Měla vůbec takto intervenovat? Měla už obranu kurzového závazku ukončit dříve?

Myslím si, že ČNB mohla svůj závazek opustit o něco dříve, ale chápu, že když už přijala tvrdý závazek, tak by nebylo důvěryhodné pro tuto instituci jej porušit. Intervence nepochybně růst některých cen přinesla, ale její celkové efekty na ekonomiku včetně zaměstnanosti, obchodu a mezd lze zatím tušit. Současně s intervencí totiž přišlo oživení evropského trhu, především toho automobilového, a tak není až tak snadné dávat slabou korunu do souvislosti s modelovou politikou jednotlivých automobilek apod.

Co se na trzích a v ekonomice stane, až ČNB přestane bránit úroveň 27 CZK/EUR?

Doufám, že nic podstatného. Co přesně se odehraje po uvolnění koruny, lze jen matně odhadovat. Zřejmě se koruna začne rychle pohybovat (fluktuovat) a bude si hledat směr, který ovlivní stávající spekulanti i ti nově příchozí. Nikdo neví, kolik jich ovšem bude, zda zajistí dostatečnou nabídku eur, zda se na trh nevrhnou nezajištění exportéři apod. Po úvodních divokých týdnech by se však koruna měla vrátit ke svému dlouhodobému trendu posilování. Pokud se její kurz bude poté pohybovat mezi 25–26 CZK/EUR, tak to pro ekonomiku nebude až tak šokující, že by se s tím nedokázala vypořádat.

Jak ovlivní ukončení intervencí spotřebitele?

To bude nepochybně záležet na tom, jakým směrem a jak rychle se kam koruna vydá. A tady nedokážu říct, že exit okamžitě zlevní spotřební zboží, sníží náklady na dovolené apod. Odpovědně se to říct nedá, protože nevíme přesně ani kdy se tak stane. To vše totiž záleží na ČNB, která devizový režim zavedla (a taky jej ukončí), na její trpělivosti s volatilitou koruny po uvolnění, s její úrokovou politikou… Koruna však časem začne s největší pravděpodobností posilovat a postupně nám zřejmě zlevní dovážené zboží. Pokud ne přímo v tuzemských obchodech, tak alespoň v zahraničních e-shopech, které jsou pro českého spotřebitele stále dostupnější.

Buďte v obraze a sledujte aktuální vývoj v našem kurzovém lístku.

Petr Sklenář, J&T Banka

Mají intervence takový efekt, jaký zamýšlela ČNB? Měla vůbec takto intervenovat? Měla už obranu kurzového závazku ukončit dříve?

Intervence (= myšleno oslabení koruny) očekávání ČNB nenaplnily, i když se snaží centrální banka tvářit o opaku. O naplnění cílů hovoří to, že původně režim slabé koruny měl trvat něco přes rok (do začátku roku 2015), ale i po 3,5 letech (tj. na konci března 2017) stále nebyl ukončen. Pokud cílem bylo povzbudit inflaci, tak vývoj inflace se trendově neodlišoval od vývoje inflace v okolních zemích. Inflace sice zrychluje poslední půlrok, ale tak se děje i v zahraničí a souvisí to s předchozím růstem cen ropy a potravin a celkový inflačním prostředím globální ekonomiky.

Můj osobní názor byl od začátku skeptický a moc bych ho neplnil. ČNB nešťastně bojovala s něčím, co nebyl problém – globální pokles cen (ropa = benzín, plyn), zlevnění v telekomunikacích. Přitom zlevnění tohoto typu byl pro spotřebitele impuls k útratám, nikoliv k odložení nákupů.

Navíc se ČNB snažila ekonomice pomoci v okamžiku, když už se pozvolna zvedala (listopad 2013) po předchozí recesi. Hlavním impulzem pro českou ekonomiku byl obrat globální poptávky (prodeje aut v Evropě rostou od léta 2013), proto také vývoj inflace, průmyslu či exportu v ČR se moc neodlišují od trendového vývoje v regionu.

Politika slabé koruny tak zvýhodnila exportéry (dostaly vyšší kurz) na úkor spotřebitelů, kteří platili dražší dovozy. Což je vlastně forma vnitřního přerozdělení.

Rostoucí přebytek obchodní bilance, ale i celého běžného účtu, v kombinaci s vyšším růstem ekonomiky a nízkou inflací přirozeně vede k posilování koruny. Ovšem proti této přirozené logice se rozhodla ČNB postavit a bránit koruně v posílení. Tato nerovnováha a prodlužování režimu slabé koruny, pak začalo na sebe nabalovat i spekulanty. Aby ČNB dosáhla stabilní koruny, musela masivně intervenovat. Celková suma od listopadu 2013 do března 2017 se bude blížit hranici 1700 mld. korun, z toho na posledních 7 měsíců připadne skoro 1100 miliard. A tím se dostáváme k druhému rozměru, že pro ČNB není snadné z režimu vystoupit, a také není jasné, jaká všechna rizika ještě vzniknout, až se začnou tyto nerovnováhy ve finančním systému vyrovnávat. To vše určí i konečný účet celé politiky.

Co se na trzích a v ekonomice stane, až ČNB přestane bránit úroveň 27 CZK/EUR, a jak to ovlivní spotřebitele?

Ta odpověď není absolutní, ale podmíněná, tj. závisí na tom, kdy a jakou formou se ČNB rozhodne režim slabé koruny ukončit.

Nelze vyloučit, že nějako dobu nebudou žádné okamžité dopady, koruna bude kolísat v širším pásmu kolem 27 CZK/EUR a spotřebitelé okamžitě žádné výrazné změny nezaznamenají.

Pavel Sobíšek, UniCredit Bank

Mají intervence takový efekt, jaký zamýšlela ČNB? Měla vůbec takto intervenovat? Měla už obranu kurzového závazku ukončit dříve?

Uplatňování nestandardní politiky má vždycky plusy a mínusy. Slabší kurs koruny českou ekonomiku v roce 2014 viditelně „nakopl“, efekt se ale již dávno vyčerpal. Komplikací pro rozhodování ČNB je politika nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou, která pravděpodobně tlačí korunu k posílení proti euru. Nevím, zda bylo možné ukončit intervence již dříve, teď by se ale měly ukončit co nejdříve.

Co se na trzích a v ekonomice stane, až ČNB přestane bránit úroveň 27 CZK/EUR?

Koruna bezprostředně po oznámeném ukončení intervencí začne posilovat, zda ale trend vydrží hodiny, nebo týdny, je nejisté. Následovat bude období většího kolísání kursu. S odstupem týdnů až měsíců si bude koruna hledat novou rovnovážnou úroveň, kterou vidím spíš nad, nikoliv pod, kursem EUR–CZK 26.00.

Jak ovlivní ukončení intervencí spotřebitele?

Letošní dopady budou vesměs malé. Obchodníci se budou zdráhat promítnout eventuální posílení koruny do své cenové politiky, a to ze dvou důvodů. Jednak budou mít obavu o trvanlivost posílení koruny, jednak v prostředí vysoké spotřebitelské důvěry nebudou tlačeni spotřebiteli ke zlevňování. K částečné úpravě cen podle nového kursu koruny dojde příští rok. Pro spotřebitele by to ale nemělo představovat velkou změnu, jelikož posílení koruny bude omezené.

Martin Lobotka, Conseq Investment Management

Mají intervence takový efekt, jaký zamýšlela ČNB? Měla vůbec takto intervenovat? Měla už obranu kurzového závazku ukončit dříve?

Dle mého byly intervence neúspěchem. Srovnání s okolními zeměmi, které umělým oslabením neprošly, naznačují, že jejich efekt na český průmysl, českou poptávku domácností nebo i samotnou inflaci byl malý. To není ovšem takovým překvapením. Jednak je centrálními bankami obecně přeceňován vliv kurzu na ekonomiku a jednak byly zaváděny v situaci neexistující deflační hrozby a beztak právě počínajícího oživení. Na obranu ČNB však musím říct, že tento obrázek je vidět až ex post. Ex ante mohly – zejména z pohledu modelu používaného ČNB – dávat smysl. Ex post však příliš hmatatelného (kromě nárůstu devizových rezerv) nepřinesly.

Co se na trzích a v ekonomice stane, až ČNB přestane bránit úroveň 27 CZK/EUR?

Exit nebude pro trhy ani ekonomiku překvapením. Je široce diskutován a zda k němu dojde o měsíc dřív, či později, je irelevantní. Vývoj koruny bude volatilní (v koruně je nyní obrovské množství spekulantů), kurzové riziko je však u mnoha firem jistě načas odstraněno jejich zajištěním za trvání intervenčního režimu.

Jak ovlivní ukončení intervencí spotřebitele?

Největší změna pro spotřebitele bude fakt, že si budou muset zvyknout na změny kurzu. Poslední rok a půl byla koruna skoro beze změny na 27 Kč za euro. To skončí. Protože koruna bude po exitu dlouhou dobu bez výraznějšího posilování, dopad kurzu do spotřebitelské inflace bude mizivý.

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 4. 2017 23:18