Hlavní navigace

Jak jít brzy do ekonomického důchodu?

1. 4. 2011
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Důchod není jen starobní, ekonomický si investicemi vytvoříte sami. Pro investování není důležitý věk investora, ale jeho cíle a doba na jejich splnění.

S investováním lze začít ve dvaceti i po padesátce. Je třeba překonat nepodložené obavy a držet se pravidel, se kterými jsme se seznámili v článku Sedm zásad začínajícího investora.  Právě věk může být pro začínajícího investora zcela zbytečně limitující. Problém není ani tak ve věku samotném, jako spíše v hlavě začátečníka.  

Za všechno může čas

Kdyby byla stejnojmenná píseň Lenky Filipové určena investorům, jednalo by se o naprosto trefný název. Lze bez nadsázky konstatovat, že čas, nebo spíše v investorské hantýrce „investiční horizont“ je určujícím faktorem každé investice. Asi očekáváte, že teď vysvětlíme, co to je ten investiční horizont, ale zkusme se na tento parametr podívat z jiné strany.

Každá investice by měla být svázána s konkrétním investičním cílem. Říkáme „měla by“, protože drobní investoři svým investicím často žádný cíl nepřisuzují. Investičních cílů může mít investor hned několik a každý z nich má dle své povahy investorem přiřazenu nějakou očekávanou dobu naplnění. Za pět let koupíme nové auto, za dvanáct let půjde dcera na vysokou školu do zahraničí a za dvacet let chceme jít do ekonomického důchodu, tak můžou vypadat konkrétní investiční cíle.

A právě tato očekávaná doba splnění cíle je oním investičním horizontem, ke kterému bychom měli směřovat naše investice. Investiční horizont je tedy doba, po kterou máme zainvestováno, nebo po kterou pravidelně investujeme do určitých aktiv, abychom na konci této doby nakoupená aktiva přeměnili zpět na hotové peníze a financovali s nimi své finanční cíle.

Čas versus riziko a výnos

Dlouhý časový horizont dává investici větší prostor pro zhodnocení a umožňuje investorovi využít rizikovější aktiva, jako akciové fondy, akcie nebo jiná aktiva odvozená od akcií, jako např. investiční certifikáty,  ETF a jiné. Krátkodobé výkyvy hodnot držených aktiv nemusí investora na dlouhém horizontu příliš trápit, protože z dlouhodobého hlediska nabízejí akciové trhy nejvyšší zhodnocení. A naopak, čím je doba investice kratší, tím by měl být větší podíl konzervativních aktiv s nízkým rizikem.

Různá doba očekávání u investičních cílů vyžaduje tedy odlišný přístup k tvorbě investičního portfolia a výběru aktiv. Proč ale nevyužít na krátkém horizontu nejrizikovějších aktiv, když přinášejí nejvyšší výnos? Cílem každého investora by mělo být především splnění jeho investičního cíle, nikoliv „vytřískat“ z investice maximum. I ten nejdynamičtější investor by měl s blížící se expirační dobou investice snižovat její rizikovost a postupně snižovat váhu rizikových aktiv a zaměňovat je za méně riziková.

Oceňte své finanční cíle

Chcete-li svou investici plánovat s ohledem na svůj investiční cíl, musíte znát cenu vašeho cíle. Kolik bude stát to nové auto? Kolik bude dcera na studium potřebovat peněz? Kolik chci mít na důchod naspořeno? Známe-li cenu a dobu, za kterou chceme cíle dosáhnout, můžeme volit investiční strategii. O investičních strategiích si povíme v některém z dalších článků, nicméně každý začínající investor by měl chápat, že investování není všespasitelné a je-li krátký investiční horizont, jsou možnosti investora omezené.

Máte-li pro svůj cíl krátký čas, máte vesměs dvě možnosti. Můžete investovat velmi agresivně do aktiv s nejvyšším rizikem, a pak vám hrozí, že v případě negativního vývoje trhů budete muset splnění cíle posunout nebo se s ním úplně rozloučit. A naopak, při růstu trhů můžete na takovéto strategii vydělat a ve finále získat z investice podstatně více, než jste původně předpokládali.

Ovšem, jak už bylo řečeno, investor by měl svou investici směrovat ke splnění cíle, proto je vhodnější méně agresivní přístup a zvolit investici do vyváženého portfolia či konzervativního portfolia. Čím kratší horizont, tím méně rizika. Má to ale podstatnou nevýhodu. Chcete-li dosáhnout na plánovanou částku s nižším rizikem, musíte na hromádku přihodit více peněz, tedy investovat vyšší jednorázovou částku nebo vyšší pravidelné úložky.

Pro mladé i pro staré

Vraťme se k původní úvaze. Může tedy s investováním začít člověk, který dosáhl padesát, šedesát a více let věku, nebo je investování pouze výsadou mládí? Může! Nezáleží totiž na věku investora, ale na jeho investičních cílech. A mluvíme-li o člověku dříve narozeném, záleží také na jeho vitalitě, mentálním a fyzickém zdraví. Vitální a optimističtí lidé mají plány i ve vyšším věku, a jsou-li plány, je i prostor pro investování.

Mnohem výmluvnější jsou reálná čísla. Podle demografické příručky 2009, kterou publikoval Český statistický úřad na konci minulého roku, lze u mužů, kteří se v roce 2009 dožili 50 let, s velkou pravděpodobností očekávat, že se dožijí dalších téměř 27 let. K ženám jsou úmrtnostní tabulky ještě milosrdnější, protože 50letá žena má naději dožít se dalších 32 let.  A podívejme se na začínající investory, kteří dosáhli v roce 2009 věku 60 let. Muži mají velikou šanci prožít ještě dalších skoro 20 let a ženy téměř 23 let. To je pro investování ještě dostatek prostoru, nemyslíte?

Proč může být ve stáří pozdě

I přes vše řečené může být věk pro investora významnou překážkou, a to tehdy, je-li investování spojováno s jedním konkrétním finančním cílem, a to zajištěním prostředků na ekonomický důchod. Úmyslně používáme pojem ekonomický důchod, protože nikde není řečeno, že do důchodu se musí odcházet až s uplynutím věku zakládajícím nárok na důchod od státu, tedy v 65 letech věku. Do ekonomického důchodu, tedy důchodu, kdy máte dostatek prostředků nebo pasivních příjmů a nemusíte již vykazovat ekonomickou činnost (zaměstnání, podnikání, atd.), můžete jít klidně v padesáti.

skoleni_15_4

Nevýhodou tohoto finančního cíle je skutečnost, že má velmi vysokou cenu. Když se vrátíme ke statistikám, řekněme, že se rozhodnete jít do důchodu skutečně s důchodovým věkem, tedy v 65 letech. Znamená to pro vás, že potřebujete financovat dalších 15 a možná více let života. Něco vám přispěje stát. Podle aktuálních pravidel a se zahrnutím průměrné mzdy v ekonomice se můžeme dostat na úvodní částku pohybující se na úrovni 12 000 korun. U starobních důchodců, jichž se bude již týkat důchodová reforma, to bude zřejmě podstatně méně.

Abyste získali dodatečnou doživotní rentu např. 5000 korun při 3% ročním zhodnocení prostředků v penzijním fondu, museli byste do podílového fondu v 65 letech uložit částku blížící se milionu korun. Kolik byste museli odkládat a přibližně po jak dlouhou dobu, abyste tuto částku získali, ukazuje tabulka. Obrázek si již udělejte sami.

Za jak dlouho si naspoříte na pětitisícovou měsíční rentu?
Typ portfolia Průměrná roční výkonnost 1000 3000 5000 10 000
Konzervativní 3 % 42 let 20 let 13 let 7 let
Vyvážené 5 % 33 let 17 let 12 let 7 let
Dynamické 10 % 22 let 13 let 10 let 6 let
Agresivní 15 % 17 let 11 let 8 let 5 let

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je odborníkem na investování a finanční matematiku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).