Inflace v prosinci 2016 vzrostla na úroveň inflačního cíle

A to když zaúřadovaly ceny potravin, pohonných hmot, a také ceny stravovacích a ubytovacích služeb, kde se projevilo zavedení EET.

Meziroční inflace se v prosinci vyšplhala na dvě procenta: je tak nejvyšší od prosince 2012 a zároveň poprvé za uplynulé čtyři roky vzrostla na úroveň inflačního cíle.

Celkovou inflaci tlačily nahoru ceny potravin, pohonných hmot a ceny ve veřejném stravování a ubytování: zde se evidentně projevil vliv zavedení EET.

Zbytek spotřebního koše, tedy položky spadající do jádrové inflace, zrychlení cenového růstu pro závěrečný měsíc loňského roku nenaznačuje.

Za celý rok 2016 činila průměrná inflace 0,7 %, v letošním roce by se měl průměr pohybovat okolo 2 %.

Pro ČNB bude při rozhodování o ukončení kurzového závazku důležité, zda se bude jevit plnění dvouprocentního inflačního cíle jako udržitelné.

Jinými slovy: centrální bance by při ukončování kurzového závazku hrálo do karet, pokud by se inflace po nějakou dobu pohybovala nad inflačním cílem, tedy nad dvěma procenty.

Celková inflace je nyní na úrovni dvouprocentního inflačního cíle centrální banky, zároveň se v prosinci dostala o celých 0,7 procentního bodu nad prognózu ČNB. Je tak díky vývoji inflace mise ČNB splněna, co se kurzového závazku a devizových intervencí týče?

Prosincová inflace posílí spekulace, že ČNB ukončí svůj kurzový závazek v letošním druhém čtvrtletí, nicméně rozhodování bankovní rady bude brát v úvahu více faktorů, v prvé řade udržitelnost plnění inflačního cíle. V tomto ohledu je mimo jiné zajímavou otázkou, jak z hlediska dlouhodobějšího vývoje inflace interpretovat růst cen v souvislosti se zavedením EET.

Velmi důležité informace ohledně úvah samotné centrální banky přinese zasedání bankovní rady na počátku února, kdy ČNB zveřejní novu čtvrtletní ekonomickou prognózu. Ta bude reflektovat jak vyšší inflaci za závěrečné měsíce roku 2016, tak posuny v měnové politice v eurozóně, kde ECB počátkem prosince rozhodla o prodloužení nákupů aktiv až do konce roku 2017. Nyní se již všeobecně očekává, že ČNB v průběhu letošního roku svůj kurzový závazek zruší a dovolí tak koruně posílit pod úroveň 27 za euro. Otázkou a předmětem spekulací ale zůstává načasování tohoto kroku. Zatímco data o inflaci či růstu mezd v české ekonomice hovoří pro ukončení kurzového závazku v nejbližším možném termínu, tedy v průběhu druhého čtvrtletí, tak nastavení měnových podmínek v eurozóně vyznívá pro pozdější odchod ČNB z kurzového závazku, tedy někdy během podzimních měsíců letošního roku. Samotná inflace za prosinec ale na finančním trhu posílí spekulace na ukončení kurzového závazku již v průběhu jara.