Exit nyní může přijít každý den

V pátek vypršel příslib ČNB neukončit kurzový závazek. Nyní může exit přijít každý den. Nejpříhodnější se zdají čtvrtky, kdy se bankovní rada pravidelně schází.

Z našeho pohledu se právě tento týden a čtvrtek 20. dubna zdají být nejpříhodnější data. Data z eurozóny i USA ukazují na dobrou kondici globální ekonomiky. Záznam ze zasedání ECB by tak mohl ukázat na větší optimismus a naznačit, jak a kdy ECB plánuje ukončit svůj program nákupu aktiv.

Data potvrdí velmi dobrou dynamiku v globální ekonomice

Předstihové indikátory z průmyslu zůstávají jak v zemích eurozóny, tak ve Spojených státech na velmi vysokých úrovních. V zemích EMU očekáváme, že dojde k mírné revizi směrem dolů u Německa, nicméně index za celou eurozónu by měl zůstat beze změny. V současné chvíli odpovídá velmi silnému růstu ekonomiky o 0,8–0,9 % q/q. Takto vysokých čísel však podle nás ekonomická dynamika nedosáhne. Náš odhad ukazuje na růst o 0,4 %. Americký ISM z průmyslu by se měl podle našeho odhadu vyšplhat na svou nejvyšší hodnotu od dubna 2011. To podtrhuje dobrou kondici v americkém průmyslu a zároveň i slova amerických centrálních bankéřů z minulého týdne, kteří se opakovaně vyjádřili ve prospěch dalšího zvyšování sazeb v letošním roce.

Kompozitní PMI v eurozóně by měl podle odhadu ekonomů SG zaznamenat mírné zhoršení, které zapříčinila o něco horší čísla z Francie a Německa. I tak tento indikátor potvrdí současnou velmi dobrou ekonomickou kondici zemí eurozóny, protože jeho hodnota odpovídá mezičtvrtletnímu růstu HDP zemí platících eurem o 0,7–0,8 %. Nicméně se domníváme, že tvrdá data tento optimistický odhad nenaplní.

Březnové zasedání ukázalo na opatrný optimismus v Evropské centrální bance (ECB). V záznamu z tohoto zasedání budeme hledat náznaky toho, jestli se rizika prognózy neposouvají k vyrovnanému hodnocení nebo jestli se nemění strategie ukončování nestandardních měnových opatření. Hodnocení rizik jako vyrovnané vidíme jako podmínku toho, že ECB začne postupně ukončovat svůj program odkupu aktiv. To by podle nás mělo přijít až v září. Stále se domníváme, že ECB začne zvyšovat sazby, až poté, co ukončí svůj program kvantitativního uvolňování, nicméně i zde budeme sledovat, jestli v radě guvernérů nedochází ke změně názoru.

Únorové tovární objednávky v Německu podle našeho odhadu výrazně přidaly, když se na jejich růstu podílí hlavně obnovení domácích objednávek. Zakázky podpoří průmyslovou dynamiku českého západního souseda, který by si i ve druhém čtvrtletí měl udržet růst nad svým potenciálem. Ve druhém čtvrtletí očekáváme zvýšení HDP o 0,5 0,6 % q/q.

Data z amerického trhu práce by měla potvrdit dobrou kondici největší světové ekonomiky a podpořit očekávání dalšího zvyšování sazeb ze strany tamní centrální banky. Ačkoliv březnová čísla by měla oproti únoru zaznamenat zhoršení, stále by se měla držet vysoko nad hranicí, která udržuje míru nezaměstnanosti stabilní. Navíc podle odhadu ekonomů SG svůj růst zrychlily i hodinové výdělky.

Páteční zasedání euroskupiny by mělo mít znovu na programu řešení řeckého problému. Ačkoliv došlo k určitému pokroku v hledání řešení, dohody ještě podle našeho odhadu nebude dosaženo na tomto zasedání. Ta by podle ekonomů SG měla být odsouhlasena na zasedání 22. května.

Průmyslová produkce za únor v Německu by měla mírně korigovat svou silnou dynamiku z ledna. Nicméně i tak by měla zaznamenat velmi slušný výsledek a potvrdit, že její příspěvek do HDP bude v prvním čtvrtletí slušný. Za jejím dobrým výkonem stojí zejména zahraniční poptávka, která by se měla projevit i v solidním přebytku bilance zahraničního obchodu. Dobrou zprávou je, že zahraniční poptávka se geograficky diverzifikuje, což ji činí robustnější. Zejména poptávka z Číny v posledních měsících roste.

Francouzský průmysl bude brzdit slabší výroba energií v důsledku teplého počasí v průběhu února. Nicméně zpracovatelský průmysl by měl výrazně přidat a posunout celkovou dynamiku na solidní úrovně.

Američtí centrální bankéři potvrdili výhled na zvyšování sazeb

Předstihový indikátor Ifo překonal očekávání trhu ve všech svých složkách a naznačuje tak, že německá ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku roste rychleji, než odpovídá našemu současnému odhadu ve výši 0,4 % q/q. Na druhou stranu vyšší ekonomická dynamika se nepromítá do cen. Inflace v Německu i eurozóně v březnu výrazně zpomalila. Za zklamáním stojí zejména jádrové ceny, na kterých se projevil přesunu velikonočních svátků z března v loňském roce na duben v letošním roce.

Ve Spojených státech jsme zaznamenali vystoupení několika centrálních bankéřů. Ti vesměs potvrdili nutnost dalšího utahování měnových podmínek. Liší se ale v pohledu na to, jak velké zvýšení sazeb je k tomu potřeba. Většinou mluví o dvou až třech dalších zvýšení. Jejich pohled dnes potvrdilo zveřejnění deflátoru soukromé spotřeby, jehož jádrová složka meziročně vzrostla o 2,1 %.

ČNB může rozhodnout o exitu již tento týden

Předstihové indikátory z průmyslu ve středo-evropských zemích by měly vykázat další silná čísla. V Česku očekáváme mírné zpomalení, což naznačily indikátory důvěry publikované statistickým úřadem, nicméně hodnota PMI by měla podle našeho odhadu zůstat vysoko nad 50 bodovou hranicí, která ukazuje na růst v průmyslu.

Nižší počet pracovních dní stojí za tím, že v Česku očekáváme slabší růst maloobchodních tržeb za únor. Po očištění o kalendářní efekty se ale dynamika maloobchodních tržeb vylepšuje. Podporuje ji růst mezd, který se projevuje zejména u lidí s nižšími příjmy a růst zaměstnanosti.

Od polské centrální banky tento týden znovu neočekáváme žádnou změnu v nastavení měnové politiky. Polští centrální bankéři si podle našeho odhadu počkají až na červencový inflační report. Nicméně ani ten by je podle nás neměl přesvědčit ke zvyšování sazeb. K tomu podle nás tento rok v Polsku nedojde, ačkoliv rizika, že polští centrální bankéři k tomuto kroku přistoupí, jsou vysoká.

Ve čtvrtek zasedne ČNB. Zatím se sice nejedná o měnově politické zasedání, na kterém by centrální banka měla rozhodnout o konci kurzového závazku, ale na měnové zasedání se může na svém začátku změnit (stejně jako každé pravidelné čtvrteční zasedání). Vzhledem ke státním svátkům, které připadají na duben a začátek května nám toto datum a čtvrtek 20. dubna nám pro ČNB připadají nejpříhodnější, aby kurzový závazek odstranila.

Očekáváme, že dynamika domácí průmyslové produkce za březen výrazně zpomalí. Za slabším číslem, ale do velké míry stojí kalendářní faktory. Po očištění o tyto vlivy by naopak měl meziroční růst průmyslové produkce mírně akcelerovat. Snížit by se měl i přebytek zahraničního obchodu. Ten shazují zejména vyšší ceny komodit, které nafukují dovozy.

V pátek budou zveřejněny devizové rezervy ke konci března, které drží ČNB. Ty již vystoupaly nad 60 % HDP a dále rostou. Zveřejněn bude také únorový objem intervencí, které ČNB používá k obraně kurzového závazku. Ty podle nás v únoru dosáhly 7,5 mld. EUR. V březnu podle našeho odhadu byla ČNB nucena vynaložit 15 mld. CZK.

Korunu rozkolísalo zavírání pozic po zasedání ČNB

Uplynulý týden byl ve znamení nervozity na domácím trhu. Někteří investoři již od čtvrtečního měnově politického zasedání centrální banky očekávali zrušení kurzového závazku. Ačkoliv k němu byl učiněn další krok (více o zasedání ČNB na http://bit.ly/CNB0417CZ) k odstranění závazku ještě nedošlo. Již před zasedáním se koruna nakrátko odchýlila od hladiny kurzového závazku. Po zasedání došlo k výraznému pohybu směrem ke slabším hodnotám. Proti euru se domácí měna posunula na nejslabší hodnoty od loňského referenda o brexitu. Nejslabší byla dokonce za 27,25 CZK/EUR. Za jejím oslabením stálo zavírání krátkých spekulativních pozic, které sázely na odstranění kurzového závazku. V průběhu pátku ale koruna znovu posílila a znovu se dostala do blízkosti kurzového závazku.

cestovko

Maďarský forint a polský zlotý prožili slušný týden, když v jeho průběhu shodně posílily přibližně o 0,8 %.

V pátek byl spolu se sektorovými účty zveřejněn třetí odhad českého HDP za poslední čtvrtletí loňského roku. Statistický úřad potvrdil, že domácí ekonomika rostla o 0,4 % q/q a zaostávala tak za výkonem Polska a Slovenska. Sektorové účty odhalily, že podnikatelé musí ukrajovat ze svého zisku na úkor rostoucích mezd. Navíc se zdá, že domácnosti omezují své spoření a začínají utrácet.