Data ukáží silný ekonomický růst eurozóny na konci loňského roku

Dnešní nabitý kalendář ekonomických událostí přinese velmi dobré zprávy z ekonomiky eurozóny. Čísla ukáží, že na konci roku hospodářský růst zemí platících eurem akceleroval.

Čtvrtý měsíc v řadě se v eurozóně zvyšuje inflace. V lednu podle našeho odhadu dokonce dosáhla 1,5 %.

V Eurozóně roste HDP i inflace

Hospodářská dynamika zemí eurozóny podle ekonomů SG v posledním čtvrtletí roku 2016 vzrostla o 0,5 % q/q. Na tento velmi slušný ukazují velmi dobrá data z průmyslu, ale i vysoké hodnoty předstihových indikátorů. Tahouny eurozóny na konci roku byly Španělsko, Německo a Francie, zatímco Itálie tlačila průměr dolů. Inflace v zemích platících eurem by na začátku letošního roku měla dosáhnout 1,5 % y/y. Jednalo by se o její pátý růst v řadě. Nahoru ji táhnou ceny energií zejména díky efektu statistické základny. Přidávají se i ceny potravin. Ty sice nezopakují svůj prosincový růst o 0,5 % m/m, ale přidají pouze o 0,1 %. I nadále tak budou působit pozitivně. Jádrová inflace však zůstává nízko. V lednu podle našeho odhadu dosáhla znovu pouze 0,9 % y/y. I v dalších měsících budou inflaci nahoru tlačit ceny energií. Jádrová inflace by se podle našeho odhadu měla zvednout pouze nepatrně na 1,0 %.

Dobrou ekonomickou situaci v Evropě dokumentuje i další pokles počtu nezaměstnaných v Německu. Ten podle odhadu ekonomů SG v lednu klesnul o dalších šest tisíc osob a nezaměstnanost se i nadále drží na svém historickém minimu 6 %. Na historicky nejvyšších hodnotách se drží i počet otevřených pracovních pozic. Situace na trhu práce podporuje domácí spotřebu, která pak táhne celkový ekonomický růst.

Index nákladů práce v USA podle našeho odhadu v posledním čtvrtletí loňského roku vzrostl o 0,6 % q/q. Mzdy ale podle nás vzrostly o 0,7 % q/q, což by zvedlo jejich meziroční dynamiku na 2,6 % y/y, nejvyšší hodnotu od Q4 08.

Německá inflace na 2 % v lednu ještě nedosáhla

Německá harmonizovaná inflace v lednu vzrostla z prosincových 1,7 % na 1,9 % y/y. I když cenový růst nenaplnil očekávání analytiků ve výši 2,0 %, inflace dosáhla na nejvyšší hodnotu od července 2013. Za meziročním cenovým růstem stojí zejména zdražování energií a vyšší ceny potravin. Zklamání přinesla jádrová inflace, která se ze svého prosincového zvýšení o 0,3 pb v lednu zpět zkorigovala o 0,2 pb. Za volatilitou stojí zejména ceny ve službách.

Drobná zklamání přinesla také americká data. Příjmy domácností ve svém meziměsíčním růstu o desetinu procentního bodu zaostaly za očekáváním a stejné zklamání přineslo i meziměsíční zvýšení deflátoru soukromé spotřeby. Na rozdíl od spotřebitelské inflace deflátor jádrových cen ještě nedosáhnul dvou procent. Nicméně v průběhu letošního roku očekáváme jeho postupný růst směrem k této hladině. Pro americký Fed se jedná o důležitější indikátor než index spotřebitelských cen.

Polský HDP loni zpomalil kvůli propadu investic

Podobně jako česká ekonomika i polské hospodářství v loňském roce zaznamenalo znatelné zpomalení. Stojí za ním výrazný pokles investiční aktivity spojený s čerpáním evropských dotací. Tento rok by polská ekonomika měla znovu zrychlovat. Ekonomové SG odhadují její letošní růst na 3,4 %. Hlavní hnací silou bude domácí spotřeba.

Na středoevropském devizovém trhu vládl klid

Kurzy středoevropských měn se včera pohybovaly bez jasného trendu a vykazovaly nízkou volatilitu. Polský zlotý se dnes ráno obchoduje okolo úrovně 4,34 PLN/EUR a maďarský forint začíná svou evropskou seanci kolem úrovně 310,5 HUF/EUR. Kurz české koruny se držel přilepený k hladině kurzového závazku. Nabídková cena dvanáctiměsíčního forwardu se posunula mírně nahoru na 26,65 CZK/EUR.