Co jsou strukturované dluhopisy a jak fungují?

Tyto investiční nástroje jsou součástí velké množiny finančních instrumentů označovaných jako strukturované produkty a podobají se nejvíce klasickým dluhopisům.

Strukturovaný dluhopis je dluhový cenný papír, který emituje nějaká finanční instituce a jehož výnos je založen na akciovém indexu, jednotlivé akcii, koši akcií, úrokových sazbách, komoditách nebo například na cizích měnách. Výnos strukturovaného dluhopisu je spojen s výkonností podkladového aktiva, skupiny aktiv nebo indexu.

Všechny strukturované dluhopisy mají dvě podkladové části: dluhopisovou a derivátovou složku. Dluhopisová složka zabírá většinu investice a poskytuje hlavní ochranu. Zbytek investice, který nebyl alokován k dluhopisové složce, je použit k tomu, aby bylo možné nakoupit derivátový produkt a nabídnout tak růstový potenciál pro investory. Derivátová složka se tak používá k otevření expozice vůči jakékoliv třídě aktiv.

Příkladem strukturovaného dluhopisu by mohl být klasický pětiletý dluhopis, který je ale navíc spojený s futures kontraktem třeba na zemní plyn. Běžné strukturované dluhopisy zahrnují například dluhopisy s ochranou jistiny, reverzní konvertibilní dluhopisy či ty s použitím pákového efektu. Dále mají funkční konstrukce strukturovaných dluhopisů třeba tyto podoby: bull bond, call spread bond, asian bond, lookback bond, best entry bond, correlation bond či alpha bond.

Stroj jménem Wall Street

Už jste někdy četli knihu napsanou bývalým traderem z Wall Street? Pokud ano, tak asi tušíte, kam tato otázka směřuje. Pokud však ne, tak si to zkusme vysvětlit. Obsah sdělení je vždy stejný. Pokud by investiční banky neměly klienty, neexistovaly by. To by mohlo znít logicky, ale hlavním bodem je, že se investiční banky nespoléhají na vlastní investice, aby udržely svůj „stroj“ v chodu. Spoléhají se na peníze, které jim jako klienti s důvěrou svěřujeme k zainvestování. Investiční banky budou tudíž propagovat strukturované dluhopisy jako způsob, jak investovat do těžko přístupných tříd aktiv.

V dnešním investičním prostředí je však jednoduché investovat do téměř čehokoliv přes podílové fondy, burzovně obchodované fondy (ETF) nebo dluhopisy (ETN) a jiné instrumenty. Pro běžného investora mohou dávat strukturované dluhopisy perfektní smysl. Kdo by nechtěl potenciál k růstu s ochranou proti poklesu, že? Co už není ale často odhaleno, je skutečnost, že náklad takové ochrany obvykle převáží nad samotným přínosem. To ale není jediné riziko, které podstupujeme s tímto investičním instrumentem.

Rizika, o kterých bychom měli vědět

Pokud investujeme do strukturovaného dluhopisu, pak máme nejspíše úmysl držet ho až do doby jeho splatnosti. To zní dobře teoreticky, ale udělali jsme si průzkum, jaká je úvěrová kvalita emitenta tohoto nástroje? Je možné, že jeho závazek vůči nám v některých případech propadne, pokud by se stalo něco neočekávaného s jeho úvěrovou (kreditní) kvalitou. Nikdy se nedívejme jen na velké a známé jméno emitenta a nepředpokládejme, že bude všechno z tohoto důvodu samo o sobě automaticky v pořádku. Někteří investoři se domnívají, že to byl případ i s dluhopisy nechvalně známé společnosti Lehman Brothers.

Předpokládejme, že je emitent finančně zdravý. To je dobrou zprávou samo o sobě. Předpokládejme také, že i investor je finančně zdravý. To je také skvělé. Co se ale stane, pokud nastane finanční krize, ztráta práce nebo nějaká neočekávaná událost, která bude vyžadovat značné doplnění finančních prostředků? Pokud máme v úmyslu prodat strukturovaný dluhopis pro získání kapitálu, pravděpodobně nebudeme mít štěstí.

Strukturované dluhopisy jsou v podstatě značně nelikvidní. Víceméně jedinou možností, jak je prodat, bude prodej původnímu emitentovi (na rozdíl od sekundárního trhu). A původní emitent bude tušit, že jste v bryndě nebo máte možná nějaké problémy, když se jich chcete předčasně zbavit. Proto vám původní emitent nenabídne odpovídající dobrou cenu. Koneckonců strukturované jsou dluhopisy založeny na maticovém oceňování (matrix pricing), a ne na čisté hodnotě aktiv (NAV). A maticové oceňování je navíc stanovené emitentem instrumentu. Protože se strukturované dluhopisy neobchodují po vydání, jsou vyhlídky na získání přesného denního oceňování velmi nízké.

Předčasné odkoupení ze strany emitenta je dalším faktorem, který mnoho investorů přehlíží. U některých strukturovaných dluhopisů je pro emitenta možné, aby předčasně odkoupil tyto instrumenty ještě před okamžikem oficiální splatnosti, a to bez ohledu na cenu. To znamená, že je možné, že bude investor potenciálně donucen přijmout cenu, která bude nižší ve srovnání s nominální hodnotou instrumentu.

BREN

BREN je zkratka z anglického Buffered Return-Enhanced Note, což se do češtiny poměrně špatně překládá, tak to ponechme v původním jazykovém znění. Jedná se však o nejběžnější typ strukturovaného dluhopisu. Pojďme se na něj ve stručnosti podívat blíže. Je zde připravený určitý polštář chránící nás proti poklesu. Zároveň je přítomná složka, která zvyšuje výnosový potenciál pod vlivem pákového efektu. Znovu to zní velmi lákavě. Pravdou je, že z historického úhlu pohledu může být ochrana proti poklesu limitovaná. Ve stejném okamžiku může být i růstový potenciál nějakým způsobem omezený v rámci struktury tohoto investičního produktu.

cestovko

Jak investovat?

Strukturované dluhopisy jsou samy o sobě komplikovanými nástroji a ne vždy jsou navrženy tak, aby byly v nejlepším možném zájmu průměrného individuálního investora. Poměr rizika a odměny nemusí být vždy nejvýhodnější. Pokud tak či onak zvolíme strukturovaný dluhopis z nějakého důvodu, ujistěme se před jeho nákupem, že jsme již prověřili poplatky a náklady s tímto spojené. Že známe odhadovanou hodnotu, splatnost, zda je, či není vnořena možnost předčasného odkupu ze strany emitenta, výplatní strukturu nebo kreditní kvalitu emitenta daného nástroje. Pokud všechny výše zmíněné a další případné informace ještě nemáme k dispozici, raději s nákupem nespěchejme a trpělivě vyčkejme, než je někde získáme.

Volná inspirace podle originálního článku od Dana Moskowitze z Investopedie.