Hlavním nástrojem technické analýzy je graf, který může být podle způsobu zakreslení ceny sloupcový, svíčkový nebo liniový. Výhodou technické analýzy je, že se dá aplikovat na jakýkoli trh, na jakoukoli situaci a na již zmiňovaný jakýkoli finanční instrument.
Pomocí technické analýzy zjišťujeme, co se v minulosti na trhu stalo a jaký je aktuální trend ceny. Nakonec na základě těchto informací odhadujeme budoucí vývoj ceny s ohledem na co nejlepší načasování vstupu do pozice (nákup/prodej finančního instrumentu).
Technická versus fundamentální analýza
Technická analýza se od fundamentální analýzy liší v několika aspektech. Fundamentální analýza sleduje makroekonomická data. Zaobírá se tedy například HDP, mírou inflace nebo obchodní bilancí. Slouží hlavně obchodníkům, kteří chtějí držet své obchody otevřené po delší dobu. Umění fundamentální analýzy je ve vzájemném propojování jednotlivých ekonomických informací a v jejich následném skládání dohromady.
Fundamentální a technická analýza se vzájemně nevylučují. Právě naopak, jedna druhou doplňuje. Jak již bylo zmíněno, fundamentální analýza na základě zkoumání ekonomické podstaty věci nabízí investorovi dlouhodobý pohled na budoucí vývoj ceny. Na druhé straně technická analýza nám napoví, kdy je nejlepší okamžik pro vstup na trh.
Hlavním úkolem uživatelů technické analýzy je identifikovat trend. Poznání trendu by měla být ta nejdůležitější informace, kterou z trhu získáme. Ne nadarmo se mezi obchodníky stále opakuje rčení: „Trend je tvůj přítel.“ Teoreticky existují dva druhy trendů, a to trend rostoucí a klesající. Aby to ale nebylo tak jednoduché, na trhu nastává i situace, kdy se vlastně nic neděje a cena jen tak pluje volně do strany bez jasně naznačeného trendu.
Tvoří-li cena vyšší vrcholy a vyšší dna, je trh v rostoucím trendu.
Vytváří-li se nižší vrcholy a nižší dna, jedná se o klesající trend.
Nedělá-li cena ani jedno z výše zmíněných, tak se trh nachází v pohybu do strany.
Kromě identifikace trendů používá technická analýza různé technické indikátory, prostřednictvím kterých se pak v grafu lépe orientujeme. Mezi nejznámější patří například klouzavé průměry. Ty vypočítávají průměrnou cenu (například ropy) za určité období (například rok) a srovnávají ji s aktuální cenou. Pomocí i takhle jednoduchého nástroje můžeme rychle zjistit, jestli je aktuální cena na trhu vyšší nebo nižší než ta průměrná, a jsme tedy schopni usoudit, jestli už cena není příliš vysoko nebo zase naopak příliš nízko vzhledem k průměrné ceně. Svíčky a svíčkové formace v grafu.
Jako další pomůcka slouží obchodníkům svíčkové formace. Ty se dají přirozeně najít ve svíčkových grafech. Tyto grafy tvoří jednotlivé svíčky. Každá jedna svíčka zobrazuje vývoj ceny finančního aktiva (uvažujme například ropu) za zvolené časové období (hodina, den, týden). Zvolíme-li si denní graf, tak jednotlivé svíčky budou znázorňovat vývoj ceny ropy po dnech. Svíčka nám poskytuje čtyři hlavní informace. Kde byla cena na začátku a na konci daného časového období (v našem případě na začátku a konci dne) a jaké dosáhla maximální a minimální ceny za den. Svíčkové grafy jsou mezi investory nejpopulárnějším způsobem zobrazení vývoje ceny.
Ukázka svíčky
Uspořádaní svíček v grafech tvoří tzv. obrazce, které vznikají z několika málo svíček. Obrazce nesou různá pojmenování a obchodníkům naznačují, co by trh mohl v budoucnu udělat.