Hlavní navigace

Co čeká v důsledku globální krize českou ekonomiku?

24. 6. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Krize a její řešení bývají někdy přirovnávány k průjezdu vlaků železničním tunelem. Vlak vjíždí do tmy tunelu a nastává otázka, co nežádoucího se může stát a co dělat pro to, aby se to nestalo. Možná právě tímto lze přirovnat ekonomickou krizi k jízdě tunelem.

Bezpečné provozování dopravy v železničních tunelech vyžaduje, podobně jako to vyžaduje fungování ekonomiky, různá preventivní i represivní opatření. Jako možnou prevencí lze chápat i úsilí České národní banky (ČNB) věnované zajištění stability českého finančního systému. Viditelným výsledkem tohoto úsilí je mimo jiné nedávno zveřejněná Zpráva o finanční stabilitě 2008/2009.

Ve Zprávě o finanční stabilitě (dále jen Zpráva ČNB) poukazuje Česká národní banka na možná rizika, která budou na stabilitu českého finančního sektoru působit. Podobně jako provozování dopravy v železničním tunelu vyžaduje technické a organizačně-provozní zásahy, stejně tak ČNB přijímá a iniciuje vhodná opatření. Tato mají napomoci vytvoření a udržení podmínek stability českého finančního systému vzhledem k existujícím a předpokládaným rizikům. Jedním z takových preventivních opatření je i rozbor existujících a předpokládaných rizik, kterým finanční systém čelí a bude čelit, a stanovení možných scénářů budoucího vývoje. Podle těchto scénářů následně analytici ČNB tzv. zátěžovými testy ověřují, jaké zátěži bude schopen finanční sektor odolávat. Mimo informace o zátěžových testech publikované na veřejnost jsou ze strany centrální banky připravována a iniciována i opatření další, jejímž cílem je, aby i přes nepříznivé vnější podmínky byla stabilita udržena. Vše je děláno pro to, aby za předpokládaných podmínek díky přijatým opatřením vlaky tunelem bezpečně projely. Další odstavce jsou volnou interpretací rizik uvedených a diskutovaných ve Zprávě ČNB.

Černé díry v majetku bank USA a EU a pokles důvěry ve stabilitu

Celosvětový finanční systém zasáhla finanční krize, která ovlivnila globální hospodářský vývoj. Ohledně horizontu skončení recese a rozsahu následného oživení převládá nejistota. Ukazuje se, že dopad finanční krize na reálnou ekonomiku byl analytiky a prognostiky podceňován. Prognózy hospodářského vývoje byly postupně přehodnocovány a revidovány směrem dolů. Finanční krize ovlivnila celkový makroekonomický vývoj, v globální ekonomice začala klesat poptávka, což způsobilo recesi celosvětové ekonomiky. Propad investiční a spotřebitelské poptávky nedokázaly zastavit ani oznámené fiskální programy a stimulační balíčky.

Důvěra ve stabilitu finančního systému v USA a Evropě i přes intervence vlád a uvolňování podmínek ze strany centrálních bank, případně použití méně konvenčních opatření, nebyla plně obnovena. Zpráva ČNB o finanční stabilitě období několika následujících let označuje za období výjimečně silných rizik.

Jako rizikové se ČNB jeví pokles politické podpory pro fiskálně nákladná opatření potřebná pro stabilizaci bankovní sektorů v USA i dalších zemích. Riziková je rovněž snaha o změnu účetních standardů vedoucí k optickému vylepšení stavu bilancí finančních institucí, namísto přijetí opatření na vyčištění těchto bilancí. Jako rizikové Zpráva označuje i politické tlaky na okamžitou a zásadní celoevropskou změnu regulace finančních trhů.

Hlavním rizikem podle Zprávy zůstává pokračování a prohlubování finanční krize a recese v západních ekonomikách. Oživení lze očekávat spíš až v delším časovém horizontu. Situace na globálních finančních trzích je ovlivněna tím, že mnohé finanční instituce USA i EU utrpěly ztráty, musely navyšovat kapitál a využít pomoci z vládních zdrojů. Z těchto důvodů vzniká důvod pro omezení poskytování úvěrů. V dopadu finanční a hospodářské krize se zvyšuje riziko, že nebudou spláceny úvěry přijaté v předcházejících letech. Ztráty v úvěrových portfoliích bank budou narůstat, v důsledku čehož budou banky ještě méně ochotné poskytovat úvěry. Ve směru pomalejšího a slabšího oživení v západních ekonomikách může působit i tendence k úsporám ze strany privátního sektoru.

krize1


Úvaha o souvislostech mezi výše popsanými skutečnostmi je uvedena na obrázku. Je zřejmé, že dokud nebudou vyřešeny problémy s toxickými aktivy, tedy černými dírami v majetku finančních institucí, nutně bude finanční systém ochromen a bude ochromovat i reálnou ekonomiku. V analogii k průjezdu železničním tunelem to lze přirovnat k situaci, kdy se lze opodstatněně domnívat, že existují skryté, na první pohled neviditelné vady železničního svršku, které by použité diagnostické zařízení odhalilo. Sanace by byla sice nákladná, ale mohla by napomoci předejít železničnímu neštěstí. Původní problémy globálního finančního systému (tj. finanční krize) se odráží v problémech globální reálné ekonomiky (krize hospodářská). Jakým způsobem se tyto skutečnosti projeví a budou projevovat v české ekonomice, je rozebráno v další části.

Česká ekonomika vlečena dopady globální hospodářské krize

Z důvodu výše uvedených okolností lze očekávat další pokles západoevropských ekonomik, který bude dopadat na českou ekonomiku. Zahraniční poptávka po české produkci a exportech českého podnikového sektoru se snižuje, firmy nemají odbyt, nemohou využívat své kapacity a odvádět výkony. Problémy s odbytem výrobků firem vedou k poklesu jejich příjmů a zhoršování jejich finanční situace. Hrozí neschopnost podniků dostát svým závazkům a kreditní riziko (riziko, kterému čelí banka poskytující úvěr) podnikového sektoru se zvyšuje.

Rizikem pro finanční stabilitu je další propad zahraniční poptávky po produkci českých firem a s tím související možné prohloubení platební neschopnosti. Banky v prostředí, kde podniky čelí vysoké míře nejistoty, nutně zpřísňují podmínky poskytování úvěrů a zvyšují odhady očekávaných úvěrových ztrát. Pokles ochoty věřitelů půjčovat nutně přispívá k dalšímu útlumu celkové ekonomické aktivity a růstu nezaměstnanosti. S nezaměstnaností se pak zvyšuje i kreditní riziko v případě domácností, množství úvěrů poskytnutých domácnostem se snižuje a počet nesplácených úvěrů narůstá. Obrázek v souvislostech zachycuje, že počáteční problémy s odbytem, tedy problémy v reálné české ekonomice (krize hospodářská), se následně projeví v problémech českého finančního systému (krize finanční).

krize2


I když nejsou bilance českých bank zatíženy toxickými aktivy a české banky netrpí nedostatkem bilanční likvidity, budou české banky čelit rizikům nesplácení poskytnutých úvěrů. Podle Zprávy ČNB se míra úvěrového rizika na úrovni bank výrazně snižuje s tím, do jaké míry je banka dominantní financující bankou jistého podniku (jaké má složení úvěrového portfolia). Pokud by se některá z bank dostala pod regulatorní minimum kapitálové přiměřenosti, mohla by se na domácím finančním trhu objevit zvýšená nervozita. Taková nervozita a panika se může odrazit v tendenci vybírat bankovní vklady, což může způsobit problémy na trzích aktiv. Takovou situaci lze přirovnat k hypotetické situaci průjezdu vlaku tunelem, kdy se vlak v tunelu nečekaně zastaví, cestující zpanikaří, začnou vystupovat z vlaku a je těžké uvést vlak znovu do pohybu, aby nebyl ohrožen žádný cestující na trati.

Novodobý bankovní systém je nastaven tak, že v situaci, kdy některé obchodní bance poklesne kapitálová přiměřenost, poukazující na „solventnost“ banky, je nutné do banky „napumpovat“ další peníze. Pokud takové „napumpování“ neučiní vlastník, nastupuje jiné řešení, například v podobě zásahu státu. Česká národní banka je na řešení případného neplnění podmínky kapitálové přiměřenosti některé banky připravena, díky novele Zákona o bankách byl zjednodušen proces navýšení kapitálu banky a centrální banka tak může rychleji a pružněji zasáhnout.

Závěry pro peněženku a rodinné finance

Podmínky, ve kterých funguje finanční a reálná ekonomika, se značně mění a celková nejistota narůstá. Fungování celosvětového finančního systému bylo ochromeno a ochromeno je i fungování reálných ekonomik. Klesá poptávka, klesají tržby, dosahované výnosy se snižují, klesají dividendy, klesá hodnota firem i hodnota akciových podílů. Do toho všeho vstupuje i působení psychologicky podmíněného sentimentu. V dobách optimistických mají lidé a investoři tendenci vidět vše v růžových barvách, zatímco v dobách pesimistických naopak v barvách černých.

skoleni_15_4

Vjíždí-li vlak do tmy tunelu, pak z pohledu cestujícího nastává otázka, co nežádoucího se může stát a co může udělat pro to, aby se to nestalo. V případě vlaku projíždějícího tunelem je nucen cestující věřit, že autority udělaly vše pro to, aby se možným problémům předešlo. Je tomu tak i v ekonomice. Podobně jako u vlaku při průjezdu tunelem bývá znemožněno použití záchranné brzdy, bývá kupříkladu v případě obchodování na burze regulemi dočasně zastaveno obchodování, aby panika nezpůsobila problémy.

I když jsme nuceni věřit, že autority přijímají opatření pro to, aby vše fungovalo, jisté kroky je možné přijmout i z pohledu rodinných financí. Z tohoto úhlu pohledu lze například zmínit:

  • V těžších dobách je těžší a náročnější splácet dluhy (dluhová deflace), proto je obecně lepší své dluhy minimalizovat a vyvarovat se zadlužování.
  • Finanční rezerva, která je likvidní a snadno dostupná (není vázána například v podobě termínovaného vkladu), může být velmi nápomocna (ztráta zaměstnání, úhrada závazků či splátek).
  • Doby pesimistické jsou vhodné pro ty nejlepší investice, protože ceny klesají i hluboko pod opodstatněné (fundamentální) hodnoty.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje šíření poznání, uplatňování procesního i finančního řízení podniků, optimalizaci investic, strategickému a manažerskému poradenství včetně lektorské činnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).