Zvoní ropě, uhlí a zemnímu plynu umíráček?

Ropa, uhlí a zemní plyn jsou již stovky let neodmyslitelně spjaty s našimi životy. Tyto komodity však patří mezi tzv. neobnovitelné zdroje, tzn. jejich světové zásoby nejsou bezedné, a jednou je prostě nenávratně vyčerpáme.

To je hudba velmi vzdálené budoucnosti, my se však pojďme podívat na to, co nás, resp. fosilní paliva čeká do roku 2030.

Fosilní paliva jsou dnes zdrojem 67 % vyrobené elektrické energie a mezi jejich největší spotřebitele patří USA, Čína, Japonsko, Rusko a Indie. Poptávka po těchto zdrojích energie téměř permanentně roste, a to i přes nástup čím dál oblíbenějších zdrojů energie, jakými jsou vítr, voda, sluneční svit či biomasa. To je dáno dvěma faktory, prvním z nich je nedostačující tempo růstu výroby energií z obnovitelných zdrojů, tím druhým je fakt, že je globální poptávka po fosilních palivech tažena především rozvíjejícími se ekonomikami, které si prozatím s obnovitelnými zdroji či ekologií příliš hlavu nelámou.

Ropa

Byť by to mnohé možná překvapí, nejmenší tempo růstu spotřeby vykazuje z fosilních paliv právě ropa, která je ve formě benzínu či nafty téměř z poloviny užívána v dopravě. V tomto směru tedy hraje ropě do karet předpokládaný nárůst počtu automobilů ve světě na úrovni 2,5 % ročně, až do roku 2030, nejvyšší tempo růstu automobilového trhu zaznamená, už možná méně překvapivě, Čína a státy jižní Asie, v obou případech se bude jednat o nárůst převyšující 8 % ročně. Naopak nejnižší nárůst čeká západní Evropu s 0,7 % ročně. Druhý největší automobilový trh světa, USA, mají nakročeno k růstu na úrovni 1 %. Ve všech případech se jedná o meziroční nárůst předvídaný až do roku 2030. Psali jsme: Sbohem, levná ropo.

Pokud vás v tomto směru trápí nástup automobilů s hybridním pohonem či elektromotorem, máte možná zbytečné starosti. Kdo z vás byl v Asii, ten může potvrdit, že všudypřítomné TATAbusy a zastaralý vozový park mají opravdu velkou spotřebu, a rozhodně nespoléhejte na to, že by snad v Indii, Vietnamu či Indonésii začali jezdit např. v Priusech. Země jižní Asie budou i v budoucnosti vykazovat vysoké stáří vozového parku, což se do roku 2030 jen těžko změní, a za tento horizont již dohlédneme jen stěží.

Uhlí

Uhlí je v současné době nejrozšířenějším zdrojem elektrické energie a jeho největšími spotřebiteli jsou Čína a USA, které společně stojí za více než 50 % celosvětové spotřeby uhlí. V Číně slouží uhlí jako zdroj energie pro 98 % vyrobené elektrické energie. V Asii a pacifickém prostoru jako celku je pak do roku 2030 počítáno s nárůstem spotřeby uhlí o 45 %, v tomto regionu pak bude spotřebováno celých 75 %  celosvětové roční spotřeby uhlí. Obrovské ekonomiky Číny a Indie budou mít prostě čím dál větší hlad po energiích, a tu lze prozatím díky kombinaci nízkému nároku na technologie a dostupnosti uhlí z nově otevíraných čínských dolů získat nejsnadněji právě z uhelných elektráren.    Asijští ekologové mají tedy důvod začít si dělat starosti. I když, podíváme-li se na jejich nevoli k výstavbě jaderné elektrárny v Jaitapuru, která by se po svém dokončení stala vůbec největším komplexem svého druhu na světě, možná je pro ně uhlí menší zlo. Psali jsme: Na uhlí se dá vydělat. Jak vydělat na akciích NWR?

Zemní plyn

U zemního plynu je z fosilních paliv, i přes obdivuhodný historický nárůst, vůbec nejmenší spotřeba. Ta je udávána především technologickým pokrokem. Pokud k tomu přidáme i dostupnost zdrojů zemního plynu, není se čemu divit, že se nejvíce zemního plynu spotřebuje v Evropě, která nestojí před USA díky technologickému pokroku, ale právě díky jeho dostupnosti, a to především z nalezišť v Rusku a Norsku, 2 největších exportérů zemního plynu vůbec. Díky očekávanému pokračování rychlého růstu spotřeby zemního plynu lze navíc očekávat, že do roku 2025 celosvětová poptávka po zemním plynu předčí tu po uhlí. Zemní plyn má totiž při svém využití nejmenší dopady na životní prostředí, celosvětově rostoucí nevole k jaderné energii, velká a prozatím i snadno dostupná naleziště a stále příznivá cena, to vše hraje zemnímu plynu do karet. Více: Pět důvodů, proč zdražuje (a bude dál zdražovat) zemní plyn.

Budoucnost není zrovna zelená, ani v ČR

Minimálně do roku 2030 lze tedy očekávat téměř nepřetržitý nárůst globální poptávky po fosilních palivech, především pak v asijských rozvíjejících se ekonomikách, omezení na straně nabídky budou mít při takovéto míře růstu na straně poptávky jistě citelný dopad na jejich cenu, která je již nyní důvodem politického hašteření mezi Ruskem a Ukrajinou, kdy se v minulých letech západní Evropa společně s Českou republikou ocitla bez dodávek ruského zemního plynu proudícího právě přes Ukrajinu. Mají obyvatelé našich zeměpisných šířek důvod k radosti? Podle mého ano, ale pouze po přechodnou dobu, zvyšující ceny elektrické energie a zemního plynu přivedly již v minulých letech několik domácností zpět ke kotlům na tuhá paliva. Kdo z vás bydlí na vesnici se starší zástavbou, ví o tom své. Filtrované zplodiny z uhelných elektráren tedy zřejmě zanedlouho zmizí, aby je nahradil bílý obláček linoucí se z elektráren na zemní plyn, resp. nezmizí, pouze se rozptýlí do několika tisíc menších, v horším stavu se nacházejících komínů.

Anketa

Kdo je vaším dodavatelem zemního plynu?

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 6. 2011 14:02