Zvládne Španělsko svůj oslabený bankovní systém?

Španělská vláda zřejmě kývne na žádost Bankie a poskytne jí další kapitál. Podle jejího prezidenta jsou peníze investicí. Podle analytiků je to špatný vtip.

Začátek týdne byl ovlivněn výsledkem víkendového průzkumu v Řecku, podle kterého by po volbách měly PASOK a Nová demokracie možnost sestavit vládu – vládu, která by pokračovala v dosavadním programu úspor. To přineslo na trh trochu optimismu. Zřejmě se také k Řekům dostaly čím dál častější hlasy představitelů EMU, že odchod Řecka z eurozóny je možný/zvládnutelný apod. Opuštění eura si totiž velká většina populace nepřeje a minimálně donedávna asi ani nepřipouštěla. Jak jinak si vysvětlit, že pokles depozit v řeckých bankách byl (ke konci března) „jen“ nějakých 25%.

Zajímavé věci se dějí okolo LTRO. Za poslední 2 týdny bylo splaceno přes 30 mld. eur z těchto půjček a to přesto, že formálně není předčasné splacení možné. Trik je v tom, že výjimkou je případ, kdy banka nemá dostatek uznatelného kolaterálu. A to se přesně stalo (hlavně) řeckým bankám díky snížení ratingu Řecka. Banky, které použily jako kolaterál jeho bondy, nemají nyní dát co do zástavy – a musejí tak úvěry vracet. A čím tento výpadek nahrazují? Půjčují si od domácích centrálních bank, které v rámci ELA facility, mohou půjčovat prakticky proti čemukoliv. Tím se tyto pohledávky v podstatě jen přelévají z rozvahy ECB do o něco skrytějšího TARGET2. Je otázka, jak dlouho bude ECB tenhle proces trpět – ve chvíli, kdyby se rozhodla ELA odstřihnout (a to může), znamenalo by to prakticky okamžitý kolaps řeckého bankovního systému.

Jinak čtyř největší řecké banky už obdrželi plánovaných 18 mld. eur z EFSF. Celkem by tam pro ně mělo být připraveno 50 mld.

Zájem ale neupadá ani o Španělsko a jeho bankovní sektor. Jak už jsme psali včera, vláda zřejmě kladně odpoví (nic jiného se ostatně ani nečekalo) na žádost Bankie o další kapitál ve výši 19 mld. eur. Podle spekulací to provede tak, že jí výměnou za akcie (státní podíl se tak dostane na 90 %) dá své vlastní dluhopisy. Ty pak Bankia bude moct použít jako kolaterál u ECB. V této souvislosti se povedl slušný vtip prezidentovi Bankie Goirigolzarrimu, který o víkendu prohlásil, že těch prvních 23,5 mld., které už vláda do banky vložila nebyl bailout, ale investice. No, že si ale na investování vybrala vláda dobu a sektor.

Ani bondovým investorům se tohle investiční nadšení Španělů moc nelíbí a výnosy vládních bondů dál rostou. 10y se pomalu blíží k 6,50 %. Nad tuto hranici se dostaly jen jednou – těsně před tím, než ECB oznámila první LTRO.

A to se začíná mluvit o tom, že další 3 banky budou potřebovat dohromady nejméně 30 mld. Svou povinnost si včera odbyl premiér Rajoy, když prohlásil, že domácí bankovní sektor nebude potřebovat mezinárodní pomoc. Zároveň ale řekl, že by ESFS/ESM měly být připraveny takovou pomoc bankám poskytnout. Jen pro srovnání, španělský deficit byl loni 91 mld. (8,5% HDP) a dluh skoro 70% HDP. K tomu ty výnosy, propad HDP …nic moc.

Dnes zasedá maďarská CB, žádná změna se nečeká. Cutu brání zatím chybějící dohoda s MMF a riziko dalšího oslabování forintu.