Zlotý, forint a Fed jako jejich faktor strachu

Měnám našich sousedů – tedy zlotému a forintu – se v posledních dnech nedaří. Přitom překvapivě pozitivní hodnocení od ratingových agentur z posledních dvou týdnů hovořilo pro to, aby obě středoevropské měny zpevnily. Kde je tedy chyba?

Pomineme-li stále napjaté vztahy polské vlády s Bruselem, tak je třeba si uvědomit, že jak forint, tak především zlotý mají stále punc měn z emerging markets a tak, když se v tomto segmentu aktiv vítr otočí, tak začne foukat i proti nim. Fed se zjevně připravuje na zvýšení úroků, se kterým trh stále ne zcela počítá a to je signál, aby se investoři či spekulanti zbavili výše úročených měn, které jsou ze své podstaty rizikovější. V takové situaci je pak sice zlepšení ratingu v maďarském případě, či jeho překvapivé nesnížení v polské situaci určitě pozitivním bonusem, avšak forint či zlotý od oslabování nemusí zachránit. Minimálně pak do té doby dokud měny jako brazilský real, turecká lira či jihoafrický rand restriktivní akci Fedu nevstřebají.

Samozřejmě, že jestli něco v takovéto choulostivé situaci měně ze světa emerging markets nepomáhá, tak to jsou potenciálně expanzivní akce ze strany domácí centrální banky. A přesně to je aktuální případ forintu, méně pak již zlotého (byť Polsko zažívá nejhlubší deflaci ze všech zemí regionu). Právě dnes odpoledne bude maďarská centrální banka (MNB) opět snižovat úrokové sazby o dalších 15 bazických bodů. Trh s tím již sice počítá, avšak zejména forint bude netrpělivě vyhlížet komentář MNB ke svému rozhodnutí, který hodně napoví, zdali mini-cyklus snižování úroků bude v Maďarsku pokračovat i v červnu. Pokud MNB takový signál vyšle (což je klidně možné), pak půjde z její strany o poměrně odvážné rozhodnutí, které možná forint neuvidí rád. MNB se totiž bude chystat v červnu ke snížení úroků v okamžiku, kdy bude na stole nejen zvýšení ze strany Fedu, ale třeba i hlasování o BREXITu.