Zlotý a forint oslabily v reakci na slušná americká data

Pozornost trhů se včera upřela na českou spotřebitelskou inflaci. Tato data sice v současné době nebudou mít přílišný vliv, nicméně v následujících měsících bude zásadní sledovat, jak se intervence ČNB promítnou do dynamiky inflace.

 Zprávy a události

Italská průmyslová produkce v září vzrostla v souladu s očekáváním trhů o 0,2 % m/m. Meziročně je ale aktivita v italském průmyslovém sektoru o 3,0 % níže.

Česká spotřebitelská inflace v souladu s očekáváním analytiků v říjnu zpomalila na 0,9 % y/y ze zářijových 1,0 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 % (trh +0,1 %).

Euro na začátek týdne korigovalo své ztráty

Euro na začátku týdne proti dolaru posílilo zhruba o třetinu procenta na 1,3400 USD/EUR. Vzhledem k absenci prakticky jakýchkoliv indikátorů, které by včera mohly obchodování ovlivnit (v USA byl navíc svátek), se pravděpodobně jednalo o korekci silných eurových ztrát ze závěru minulého týdne, kdy došlo ke snížení sazeb ECB a byla zveřejněna pozitivní data z amerického trhu práce. Prostor pro další uvolňování měnové politiky ze strany ECB je však omezený, a proto vliv čtvrtečního snížení sazeb bude mít pravděpodobně jen dočasný dopad.  Pro dlouhodobější oslabení eura musí podle ekonomů SG ECB přistoupit k výraznějšímu uvolnění měnových podmínek například prostřednictvím nového dlouhodobého repo tendru.

Dnes by mohlo obchodování na hlavních trzích pokračovat v klidném duchu. Z makroekonomických dat jsme se už ráno dočkali finálních údajů pro německou říjnovou spotřebitelskou inflaci, která byla potvrzena na 1,2 % y/y (-0,2 % m/m), a tak by trhy příliš ovlivnit neměla. Inflačních dat se dočkáme i ve Velké Británii a v USA budou zveřejněny jen druhořadé ukazatele, z nichž nejzajímavější bude důvěra malých podniků v americkou ekonomiku. Ta by podle ekonomů SG mohla vystoupat na šestileté maximum v souladu s nárůstem v ostatních „měkkých“ indikátorech z americké ekonomiky.

Zlotý a forint oslabily v reakci na slušná americká data

Pozornost trhů se včera upřela na údaje pro českou spotřebitelskou inflaci. Tato data sice v současné době nebudou mít přílišný vliv, nicméně v následujících měsících bude zásadní sledovat, jak se devizové intervence České národní banky promítnou do dynamiky inflace především ve skupině korigovaných cen.

V říjnu česká spotřebitelská inflace v souladu s očekáváním trhu zpomalila na 0,9 % meziročně a nacházela se tak 0,1 pb pod prognózou ČNB. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,2 % kvůli výraznému růstu cen alkoholických nápojů a lahvového piva. Naopak pokles jsme zaznamenali u cen pohonných hmot (-2,1 %); ceny potravin a regulované ceny prakticky stagnovaly. Intervence ČNB by měly začít být v cenách patrné na konci tohoto roku a především na začátku příštího, když nejrychleji budou ovlivněny ceny pohonných hmot a potravin. Za celý letošní rok by měly spotřebitelské ceny v průměru vzrůst o 1,4 %. V příštím roce by inflace bez intervencí dosáhla pouze 0,1 %, intervence by měly růst cen zrychlit na 0,7 % – 1,0 %.

Ostatní středoevropské měny – forint a zlotý – na začátku týdne proti euru oslabovaly o zhruba sedm desetin procenta. Regionální riziková aktiva zřejmě stále reagovala na zveřejnění dobrých amerických dat z trhu práce během pátečního odpoledne.

Dnes se v regionu dočkáme zveřejnění českého zářijového běžného účtu, který by měl podle našich odhadů skončit v deficitu 6,5 mld. CZK (+2,3 mld. CZK y/y) díky přebytku v bilanci se zbožím a se službami, naopak deficit 25 mld. CZK by měl být zaznamenán v bilanci výnosů. V Maďarsku vyjde zářijová inflace, která by měla stagnovat na 1,4 % y/y a podporovat tak uvolněné měnové podmínky. V Polsku budou zveřejněna data pro zářijovou obchodní bilanci, která by měla uzavřít v solidním přebytku 477 mil. PLN.

Česká swapová křivka včera v rámci korekce výrazného pátečního nárůstu poklesla o 3–4 bb.