Zkrachuje Řecko? A pokud ano, zkrachuje i euro?

Dostali půjčku, ale nezodpovědný přístup nezměnili. Jde stále o záchranu Řecka, nebo spíš pohádky o jednotné měně?

Sen o rozesmáté jednotné Evropě se na dlouhou dobu odebral do území vzdušných zámků. Odeslaly ho tam zprávy o situaci zadluženého Řecka. Ne že by na tom některé jiné jižní státy nebyly podobně. Evropa (a s ní i investoři) si ale uvědomili, že zdání klame, a podobné potíže mohou mít i další členské země EU.

Důsledky hýření se vrací jako bumerang

Kde se vlastně zaselo semínko dnešních problémů Řecka? Že by v královských odměnách státní správě, nízkých věkových hranicích pro odchod do důchodu nebo poplatném chování vůči voličům, které uměle udržuje vysokou životní úroveň? Nebo v ochranné náruči samotného eura, které prvotně skrylo problémy, ale nyní situaci zhoršuje fixovaným kurzem? Čtěte více: Končí kouzlo života na dluh, problémy Řecka zaplatí i Češi 

Odpověď je někde uprostřed a už před poskytnutím první finanční injekce se obecně předpokládalo, že Řecko po těchto příčinách půjde a svou politiku obrátí naruby. Jako dík za půjčku nebo zjednání nápravy za falšování stavu veřejných financí. Chyba lávky. Řečtí politici totiž stále zachovávají loajalitu ke svým voličům spíše než k věřitelům.

Ostatní členové EU proto pilně přispívají do Evropského mechanismu finanční stability, záchranného fondu eurozóny a Mezinárodního měnového fondu. Žádná ze zemí nemá přitom po důsledcích finanční krize státní finance v pořádku a určitě existují i lepší místa, kam je alokovat než Řecko, které přistupuje k restrukturalizaci svého dluhu jen velmi vlažně. Při dluhu ve výši 150 % HDP a úrocích na kapitálovém trhu mezi 15 – 20 % se Řecko nemůže vyhnout nějaké formě restrukturalizace svého dluhu. Restrukturalizace je jen jiný výraz pro bankrot, zdůraznil pro server Měšec.cz Pavel Sobíšek, analytik z UniCredit Bank.

Na druhou stranu mají mnohé země a banky uložené prostředky právě v řeckých dluhopisech a bankrot by pro ně nevěstil nic dobrého. Jak dlouho tedy potáhne EU řeckou kouli u nohy? A jak dlouho bude trvat než všem dojde, že stejnou koulí se stalo také Portugalsko a aspirují na ni i další země PIIGS, tedy ještě Itálie, Irsko a Španělsko? Čtěte také: Kdy narazí státní finance do zdi?

Zbankrotuje Řecko?

Zatímco euro kvůli dluhovým problémům některých evropských zemí už řádku dní propadá, Řecko si prošlapává cestu napříč nižším ratingovým hodnocením. Například agentura Standard & Poor´s snížila minulý týden úvěrové hodnocení Řecka ještě hlouběji do spekulačního pásma z původního stupně B na BB s negativním výhledem.

Ministři financí eurozóny se navíc začínají na další finanční pomoc Řecku názorově rozcházet. Zvlášť po zprávách, které naznačují, že by řecký splátkový kalendář potřeboval prodloužit. Proč taky půjčovat další prostředky někomu, kdo neplní podmínky (například privatizace státních podniků), za kterých získal prostředky na svou záchranu? Takto razantní prohlášení ale EU zatím do světa vysílat nechce.

Tvrdá čísla jsou neúprosná. Řecko má zajištěné financování na následující rok – do druhého kvartálu 2012. Během 5 let musí splatit polovinu svého velkého dluhu (cca 340 mld. EUR tj. 150 % HDP). I při optimistické variantě musí vláda následujících 15–20 let platit jenom na úrocích 8% HDP a na klesající zadlužení potřebuje růst kolem 4 – 5 % a strukturální přebytek v rozpočtu kolem 4 – 5 % HDP. Taková kombinace v Řecku není možná. S nadsázkou se dá říci, že by je zachránilo, jen kdyby se olivové háje a pole kolem Atén změnila na ropná pole, naznačil situaci v Řecku Petr Sklenář, analytik ze společnosti Atlantik, finanční trhy. Čtěte také: Na státní dluh každý přispívá dvacetikorunou­ denně

Bankrot Řecka je nejpravděpodobnější scénář a podle tržních údajů je jeho pravděpodobnost 60 až 70 procent, upřesnil Boris Tomčiak, analytik ze společnosti Colosseum.

Krachem Řecka si nepolepšíme ani my. A co eurozóna?

Zbankrotuje-li členská země EU, nevyhnou se důsledky ani okolí. Očekávat by se dal výprodej dluhopisů i panika, která se může rozšířit i na akciový a měnový trh. Někteří ekonomové si ale myslí, že z dlouhodobějšího hlediska by tato událost mohla eurozóně i pomoci.  Hodně bude záležet na formě restrukturalizace. Negativní dopady by bylo možné do značné míry omezit, největším rizikem by byla destabilizace finančního sektoru. Proti ní by musela preventivně zasahovat jak ECB, tak vlády jednotlivých států, které by musely v případě potřeby podpořit finanční sektor. Pokud by restrukturalizace proběhla organizovaně, měl by být její negativní dopad krátkodobý a dlouhodobě by stabilitě eurozóny spíše prospěla, uvedl pro server Měšec.cz Ľuboš Mokráš, analytik z České spořitelny.

 Zachraňovat za každou cenu?

Otázkou je, zda zachraňovat čest myšlenky společné měny a evropské měnové unie za každou cenu a sypat do řecké pokladničky další peníze. Není lepší rychle strhnout náplast a spustit řízenou restrukturalizaci? Řecko bude nutnost prodlužované fiskální restrikce ekonomicky poškozovat, eurozóna bude trpět nejistotou, protože se budou protahovat spekulace a nejistota. Restrukturalizace by pro Řecko nemusela znamenat ekonomickou katastrofu, například dluhová krize latinské Ameriky v osmdesátých letech se také řešila restrukturalizací a většina států subkontinentu to pomohlo, vzpomněl Mokráš. Čtěte také: Zvyšovat daně, provádět škrty, nebo se dlouhodobě zadlužovat?

Problémem je politika, která hraje v otázce přiznání prohry hraje podstatnou roli. Dlouhodobě by v řeckém případě ekonomicky mělo asi větší smysl případně pomoci bankovnímu sektoru, odpustit dluh Řecku, přijmout velmi tvrdá opatření a možná i zavést vlastní měnu. Ale to je politicky neprůchozí. Navíc toto řešení a vlastně skoro žádné nemá oporu v základních listinách EU, vysvětlil Petr Sklenář s tím, že ačkoli záchranné baličky zachraňují státní finance a evropské banky, brání naproti tomu narovnání nerovnováhy uvnitř ekonomiky a snižují šanci řecké ekonomiky se vrátit k růstu kvůli pokračujícímu tlaku na vnitřní devalvaci.

Opatření, které by zabránilo bankrotu, ale i dalšímu nezodpovědnému přístupu Řecka, navrhuje Boris Tomčiak: Řecko spadá podobně jako banky v roce 2008 do kategorie „Too big to fail“ – je příliš velké na to, aby zkrachovalo. Na druhé straně opět hrozí morální hazard. Když se budou hříšnici pořád zachraňovat, tak bude finanční disciplína velmi nízká, upozornil a dodal: Podle mého názoru by se Řecko nemělo nechat zbankrotovat. Evropská komise a Mezinárodní měnový fond by ale měly získat možnost rozhodovat o jeho fiskální politice. Samozřejmě, Řekům by se takovéto řešení nelíbilo. Prakticky existují dvě možnosti řešení krize – buď přijdou v bankrotu o peníze investoři (a taky obyvatelé jiných evropských zemí), nebo se výrazně zhorší situace Řeků. I když to evropští politici nechtějí přiznat, druhá možnost se jim mnohem více zamlouvá.

Kdo je další na řadě?

Bohužel se nedá očekávat, že by Řecko mohlo zafungovat jako odstrašující příklad a zabránit tak dalším podobným problémům jiných členů EU. Na malér má totiž zaděláno více zemí a může být jen otázkou času, kdo bude oním dalším pánem na stříhání. Poslední dobou se obrací pohled investorů na Irsko. Bohužel finanční krize zasáhla irský bankovní sektor naplno, a protože Irsko má vzhledem ke své velikosti opravdu rozsáhlý bankovní sektor, byly důsledky velké. Může se stát, že irské banky budou potřebovat další peníze na záchranu, na což Irsko samo mít nebude. Na druhou stranu se ale ukazuje, že ekonomika Evropy roste poměrně rychlým tempem, a to by mohlo pomoct i postiženým zemím, řekl serveru Petr Gapko, analytik GE Money Bank.

Pavel Sobíšek z UniCredit Bank si myslí, že další nejvíce ohroženou zemí může být Irsko. Zmínil ale i Portugalsko, které rovněž požádalo EU o finanční pomoc. Situace dalších dlužníků – Irska a Portugalska – je citelně méně dramatická než Řecka. Existují tedy dobré šance, že se další země restrukturalizaci vyhnou. Záleží ale samozřejmě na ocenění finančních trhů. Proto je důležité, aby případná restrukturalizace dluhů Řecka přišla v době pro další země příznivější než dnes. Rozumím snahám odsunout tento okamžik až do roku 2013, byť nikdo zpětně nespočítá, zda vyjde taková varianta levněji než provést řez ihned se všemi riziky, míní Sobíšek. Čtěte také: Forex: Pokračující problémy Řecka dohnaly euro na nová roční minima

Zkrachuje i euro?

A jaký bude dopad na euro? Propad jeho hodnoty asi nebude tak vážný jako rána, kterou případný bankrot zasadí důvěře v euro. Spekuluje se totiž i o tom, že by Řecko mohlo z eurozóny odejít a vrátit se ke své národní měně. Tím by ale byla celá myšlenka společné měny podstatně nalomena. Stačí, že nyní asi neexistuje moc racionálních lidí, kteří by za vstup do eurozóny bojovali.

Řecká ekonomika tvoří pouze necelé dvě procenta ekonomiky EU, takže velký dopad by to v první vlně nebyl. V případě bankrotu by ale nejhorší byla ztráta důvěryhodnosti eura. V takovém případě by euru více pomohlo, kdyby Řecko vystoupilo z eurozóny a vrátilo se zpátky k vlastní monetární politice, řekl serveru k situaci Petr Gapko s tím, že přesto předpokládá, že euro současnou krizi přečká. Čtěte také: Euro smutně přihlíží řeckým problémům

K této variantě se kloní i další ekonomové, kteří ale připouštějí, že by eurozóno mohla po této krizi vypadat jinak než před ní. Upuštění od eura je velice málo pravděpodobné, nelze ovšem vyloučit, že Řecko a Portugalsko eurozónu opustí, naznačil Mokráš.

Teprve až se podaří uhasit požár dluhové krize, měla by přijít na přetřes dlouhodobá vize fungování měnové unie. Ta může buďto směřovat k posílení prvků fiskální (tedy politické) unie s větším společným rozpočtem a dluhopisy EU nebo k řízenému ukončení projektu. Osobně vidím jako pravděpodobnější i prospěšnější první variantu, řekl serveru také Sobíšek.

Dokážu si představit odklon od eura, byť je to stále velmi málo pravděpodobná varianta. Ovšem jak v listopadu trefně psal The Economist, jsou hospodářské dějiny jsou plné případů, kdy se nemyslitelné změnilo v nevyhnutelné až s dech beroucí rychlostí, uzavřel Sklenář.

37 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 3. 2015 20:12