Zemanův come-back: může nějak ovlivnit ekonomiku?

Lid o víkendu rozhodl a tak se občané i lokální finanční trhy musí připravit na to, že minimálně do března 2018 bude v ČR prezidentovat Miloš Zeman.

Jak všichni víme český prezident neřídí exekutivu státu a tak jeho vliv na hospodářskou politiku a tím i ekonomiku je z ústavní definice velmi omezený. Přesto i současný, resp, budoucí český prezident může v ekonomice zanechat viditelnou stopu a to dokonce i během jednoho volebního období.

Za prvé si připomeňme, že prezident Zeman bude mít možnost během následujících pěti let vyměnit pět ze sedmi členů bankovní rady ČNB a to včetně guvernéra Singera (první Zemanům mandát přežíjí jen viceguvernéři Tomšík a Hampl). Vzhledem k tomu, že Miloš Zeman se nechal slyšet, že bankovní radu by rád viděl více vybalancovanou. Dá se tedy očekávat, že již na počátku příštího roku se bude z rady poroučet první z centrálních bankéřů jmenovaných Václavem Klausem. Kým může být pět radních ČNB nahrazeno již Milošem Zeman v předvolebních debatách naznačil. Kromě (svého) bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka či ekonoma J. Švejnara jmenoval budoucí prezident i odborářské ekonomy M. Fasmanna a J. Ungermanna. Inu jak vidno, soupiska bankovní rady ČNB může být již v roce 2018 opravdu pestrá.

Za druhé, je třeba si připustit, že Miloš Zeman může také nepřímo zasáhnout do startující penzijní reformy. Jak vyplynulo z předvolební kampaně nadcházející prezident není zrovna fanouškem právě vznikajícího druhého pilíře důchodové reformy. Existuje přitom nenulové riziko, že vládní většina vzešlá příštích parlamentních voleb bude chtít současnou penzijní reformu torpédovat. Miloš Zeman pak zřejmě nebude tím prezidentem, který by ji v tom chtěl zabránit. Ba co více – nemusí tak činit ani jím jmenovaní ústavní soudci…