Zbohatněte pomocí hodnotového investování

Pokud diverzifikujte, jste orientování na dlouhodobý horizont a vybíráte podhodnocené akcie, nejspíše dosáhnete vysokého výnosu a budete si užívat spokojeného důchodu. Seznamte se z hodnotovým investováním Benjamina Grahama.

Počátky hodnotového investování lze hledat nejspíše už v biblickém příběhu o 7 hubených a 7 tučných letech (Genesis 37 – 50). Hlavní hrdina tohoto příběhu Josef věděl, že přijdou těžké časy sucha, a v letech hojnosti nakupoval levné obilí. Když přišly roky hubené, začal obilí draze prodávat. Získal díky tomu veškeré stříbro obyvatelstva, poté jejich dobytek a půdu. Nakonec je zotročil. Josef zkrátka levně nakoupil a draze prodal. Při dnešním investování vám naopak budou společnosti vděčné, že jim vlastními investicemi zvyšujete tržní hodnotu.

Za otce myšlenky hodnotového investování se označuje investor a profesor na kolumbijské univerzitě Benjamin Graham. Na jeho přednášky docházel mladý Warren Buffett. Sám Graham taktéž napsal v roce 1949 knížku Inteligentní investor, která je pravidelně aktualizována, hlavní myšlenka knihy však zůstává stejná.

V čem hodnotové investování spočívá?

Hodnotové investování spočívá ve výběru akcie, jejíž vnitřní hodnota je vyšší než cena, kterou za ni musí kupec zaplatit. V podstatě to znamená, že kupujete takové zboží, o kterém lze podle nejrůznějších propočtů tvrdit, že jeho hodnota či cena v čase vzroste. Stejně jako Josef v biblickém příběhu vycítil příležitost a nakupoval obilí.

Často investoři musí jít i proti davu. Když propukla finanční krize a akcie zamířily na svá historická minima, začali je hodnotoví investoři skupovat. Podle nich se jednalo o příležitost, která se objeví jen jednou za deset let.

Jak podhodnocenou a nadějnou akcii poznat?

Zásadní pro použití hodnotového investování je ukazatel P/E. Ten nám v podstatě říká, jak dlouho trvá, než se nám vstupní investice vrátí v podobě zisků dané společnosti. Investor by měl také analyzovat zadluženost podniku nebo poměr tržní ceny vůči vyplácené dividendě.

Měl by také nahlédnout do účetních výkazů a informovat se, jak společnost svých zisků dosahuje. Před splasknutím internetové bubliny některé společnosti vytvářely nadstandardní zisky prostřednictvím spekulací na akciových trzích. Samotné však žádný reálný zisk nevytvářely. Obdobné „nezdravé zisky“ bylo možné odhadnout ve výkazech jednotlivých bankovních společností.

Investor by se měl také zajímat o to, kdo danou společnost vede a jaké jsou jeho budoucí plány. Investor v něm nemusí vidět druhého Jobse, důležité je, aby společnost měla jasně definovanou dlouhodobou strategii s produkty nebo služby, které jsou důmyslné, a může s nimi uspět na trhu.

Případ společnosti Nokia

Technologický nadšenec se nejspíše vyhnul investicím do společnosti Nokia. Ta oznámila  partnerství s Microsoftem, které jí přineslo operační systém pro mobilní telefony Windows Phone 7. Ten však u odborníků sklidil kritiku, především za jeho omezenou použitelnost. Nepodporoval také dvoujádrové procesy, které byly  tehdejším velkým marketingovým lákadlem. Možná i díky tomu se Nokia propadá do stále výraznějších ztrát.

Hodnotové investování však není ve většině případů úspěšné, pokud nenásleduje dlouhodobou investiční strategii. A to nejlépe prostřednictvím strategie „kup a drž“.

Strategie „Kup a drž“ 

Makléři prohlížející si grafy, zvedají telefony a rychle zadávají nákupní nebo prodejní příkazy.  Zdá se, že podle nejrůznějších filmů je investování na akciových trzích značně stresující záležitost a vydělávat na nich může jen ten, kdo se v tomto prostředí dokáže rychle zorientovat. To však u strategie „kup a drž“ neplatí.

Strategie „kup a drž“ by měla být orientována na dlouhodobý horizont, trvající minimálně 15 let. Tato metoda představuje také vhodné zajištění k důchodu. Vůbec nejlepší je, když investor navštěvuje svůj akciový účet jen jednou za čtvrt nebo půl roku.

Tato strategie má dvě  výhody. Investor ušetří jak obrovské  prostředky za poplatky z obchodování, tak se zbaví stresu denním sledováním kurzů. Každých půl roků však bude muset udělat domácí úkol a podívat se na vývoj čtvrtletních zisků jednotlivých společností. Pokud je vývoj zisků nelichotivý a společnost dlouhodobě stagnuje, měl by jí ze svého portfólia vyloučit. Změny by však měl dělat s největší obezřetností a pečlivě zvažovat každý další krok.

Jak již bylo řečeno, strategie „kup a drž“ je založena na dlouhodobém investičním horizontu. V podstatě se spoléhá, že jednoho dne nastane období, kdy si investoři podhodnocené akcie všimnou. Pokud se jedná o společnost, které výrazně roste zisk, hodnota samotné akcie se bude muset časem přizpůsobit. Pokud ne, nemusí to investora trápit, neboť drží akcii, jejíž hodnota podle nejrůznějších ukazatelů je vyšší než ta současná.

Co se stane, když zavolá manželka, že potřebuje peníze na opravu pračky a nehodlá čekat dalších 5 let, než daná akcie vyroste? Aby strategie hodnotového investování byla kompletní, je nutné také vhodně diverzifikovat.

Případ IPO společnosti Facebook


Autor: 322915

Akcie společnosti Facebook představují pro hodnotového investora ukázkový  příklad nafouknuté akciové bubliny. Přitom po akciích této společnosti se jen zaprášilo a upisovací cena dosáhla 38 dolarů. Společnost však není schopná dosahovat rostoucího zisku a v prvním čtvrtletí tohoto roku se zisk ještě snížil o 12 % na 205 milionů dolarů.

Pokud předpokládáme tržní ocenění ve výši 100 miliard dolarů a zisk, který v tomto roce dosáhne kolem 1 miliardy USD, znamenalo by to, že by si investor musel počkat 100 let na návrat jeho investice. A pokud by se zisky v dohledných 10 letech zdvojnásobily či ztrojnásobily, akcie této společnosti stále nebudou výhodné. Musely by se minimálně zdesetinásobit, což není pravděpodobné.

Jediný, kdo na IPO vydělal, byli zaměstnanci společnosti, kteří se svých akcií hromadně zbavovali a svůj úspěšný prodej oslavovali v luxusních restauracích.

Podobně dopadla společnost Groupon, která není schopna dosahovat zisků. Její tržní ocenění je přitom z říše snů. 

Diverzifikace portfolia

„Diverzifikace portfolia“ tvrdí se v jedné reklamě, načež nám spot doporučuje využít služeb finančního poradce. Za tímto složitým výrazem se však nic zákeřného neskrývá. U akcií znamená diverzifikace rozdělit své prostředky do společností, které se nacházejí v rozdílných oborech (těžební, finanční, bankovní, technologické, potravinářské společnosti).

A proč diverzifikovat? Diverzifikace vede k snížení rizika a může vytvářet vhodný polštář, jak se zajistit proti různým výkyvům kurzů akcií. V případě, že akcie vzrostla a již její zisky přestávají odpovídat rozumné tržní hodnotě, je vhodné danou akcii prodat. A část zisků věnovat třeba naší manželce na pračku.

Hodnotoví investoři udávají, že investor zvládne vlastními silami spravovat 8–12 společností. Pokud dojde například k vyhlášení bankrotu jedné z nich, což se může v některých případech skutečně stát, nebude to pro investora příliš citelná ztráta. Nejspíše dojde k nahrazení této ztráty výnosy z jiných úspěšných společností.

Zázraky nečekejte

Pokud máme své peníze rozložené v levných akciích, které přináší obstojnou dividendu a zisky těchto společností zaznamenávají pravidelný růst, pak investice do takových společností při dlouhodobém horizontu, je méně riskantní než například do státních dluhopisů. Rozhodně tedy nelze dluhopisy nazývat konzervativní investicí. Čtete více: Dluhopisy: současná situace mění konzervativní investici v bezcenný papír

Žádná metoda „zaručeně výnosného investování“ vám ale nepřinese snové zbohatnutí a hodnotové investování podle Grahama není výjimkou. Na druhé straně, pokud se investor orientuje na dlouhodobý horizont, diverzifikuje a nakupuje především podhodnocené akcie, s největší pravděpodobností dosáhne zajímavých výnosů a eliminuje velkou část rizik, která jsou spojená s investováním na akciových trzích. 

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 5. 2012 17:52
Zasílat nově přidané názory e-mailem