Ano americka vlada si muže natisknout papírky.A proč je všichni berou.Protože je to velmoc.
Přečtěte si Kisingera . Tam je to pěkně napsany - amerika má vojaky od Japonska , Koreu , Irak, Saudy , Německo , Panamu . Prostě ovladají svět.
Zato Evropa i Když má dvakrat víc obyvatel , tak je to 25 kralostvíček ktere se hadají mezi sebou a nemají žadnou realnou sílu.Nemají žadnou akceschopnou armadu , žadnou společnou politiku atd. Pěknej příklad je Libie . Bez amíku jsme naprosto neakceschopny.I když v libii nemame co dělat
Je zajímavé, že tyto papírky z USA ještě nikdy něměly krach a že platí i ty z roku tisku 1920. V ČSR byla měna peněz za nové v roce 1953 a staré bankovky lidé házeli do řek, protože neměly žádnou cenu...............a přesto je jeden USD 14X cennější než Kč. Běžte se zeptat do nejbližší banky.................Jinak Čína a i jiné země rádi kupují dluhopisy USA v dolarech, protože vědí, že na nich neprodělají !
Neměly krach. Jen nám poněkud.... zřídly.
V roce 1920 jsi unci zlata pořídil za jednotky dolarů (teoreticky i za pouhý jeden), dnes za 1400. Dům jsi pořídil za stovky dolarů. Dnes za stovky... tisíc dolarů.
Jaký je rozdíl, mezi takovým "zřídnutím" 1:1.000 a měnou 1:50 v roce 1953, když už ji sám zmiňuješ?
A jaký je rozdíl mezi měnou v roce 1953 pod vedoucí úlohou KSČ, a inflací 7-52% ročně po dobu deseti let, pod vedoucí úlohou ODS v letech 90-tých?
Protože USA bankovky tu hodnotu drží nejvíc ze všech, tak je dolar místo za 35 Kč už za 16,50 Kč, že ?
Dolar ztrácí na hodnotě, ale začínal na velmi vysoké hodnotě a zatím běžné nákupy nemají tolik nul aby to působilo potíže, takže platí i velmi staré bankovky, protože zatím nebylo potřeba dělat žádnou měnovou reformu a škrtat X nul.
Jak jsou v USA ceny stabilní jsem viděl před asi 10 lety, kdy jsem tam strávil půl roku.
Např. veřejné prádelny, které už léta fungují na čtvrťáky. Bohužel díky inflaci se do menších praček muselo těch čtvrťáků házet 8-10 a do větších 12-16.
Nebo lidi na poutích, kteří si s mírným povzdechem podotkly, že oni jako děti za jednu atrakci platili ten čtvrťák, zatímco svým dětem (tedy o cca 20 let později) platí za to samé 2-3 dolary.
Opravdu úžasně stabilní ceny. A to bylo v době, kdy dolar stál přes 30 Kč.
Jsi asi moc mladý. Koruny byly naprosto jiné bankovky za Masaryka, za Hitlera, po válce za komunistů, po roce 1953, po roce 1992............Ve všech těchto obdobích byly tytéž bankovky USD stejné ! Čili i dolary z roku 1920 jsou i dnes platné......... To jen čeští blbci si nepamatují úplně jiné bankovky ze starší doby, které už dávno neplatí a v obchodě za ně nejde koupit ani 1 rohlík !
Aha. Na otázky jsi neodpověděl.
Tedy vlastně odpověděl, podle svých nejlepších schopností. Sdělil jsi svou představu, že inflace je jakýsi přírodní jev. Něco jako gravitace, termodynamické zákony, či E=m*c2.
Také si osvětlil, že hodnotu bankovky mylně považuješ za dobou její platnosti. Která mimochodem v solidnějších zemích končí s jejím nahrazením bankovkou s účinějšími ochrannými prvky, kdy poté starou bankovku vyměníš jen v bance. Tohle je takové "USA špecifíkum".
Ano, inflace je základní vlastnost dnešního finančního systému. Nutí lidi nesedět na penězích, ale utrácet je a investovat a tím roztáčet kola ekonomiky. Kdo není schopen se vypořádat s inflací 0-5% ročně a zařídit se podle toho, měl by být pro jeho vlastní dobro raději zbaven svéprávnosti. Problémem jsou jenom různé zlodějiny typu měnových reforem nebo hyperinflací.
1) Nevymýšlejte si nesmysly. Zlato v roce 1920 stálo 21 dolarů a ne jeden. To je "trochu" rozdíl. http://www.kitco.com/scripts/hist_charts/yearly_graphs.plx
2) Na rozdíl mezi zcela nečekaným znehodnocením úspor přes noc 1:50 a každoroční inflací 0-5% se zeptejte nejlépe svých prarodičů.
3) Pokud jsme se po roce 89 chtěli otevřít světu, tak se nevyhnutelně musely začít srovnávat cenové hladiny mezi námi a Západem. Jinak to prostě nešlo a nejde. To, že očividně nemáte rád ODS s tím nemá co dělat.
4) Rozdíl mezi 90. léty a rokem 53 viz bod 2. Každý svéprávný jedinec měl moře času své úspory utratit nebo je investovat.
5) Dolar byl a je v porovnání s jinými měnami za celou svou historii měnou vysoce stabilní. To prostě nijak nejde okecat.
Dovolte abych Vám to trochu dovysvětlil. Problém, který mělo USA byl v tom, že do roku 1974 byl americký dollar rezervní měnou. Což znamená, že bankovky byly směnitelné za zlato. Mnoho národních bank světa drželo americký dollar. Bylo to stejné jako držet zlato. Problém ale začal, když - už nevím kdy to bylo, ale cena zlata začínala stoupat. Národní banky začaly požadovat za bankovky zlato z USA. Pro národní banky to byl dobrej kup, protože kurz zlata k dollaru byl neměnný. Jediný, kdo prodělával, byly USA. Vedlo to k tomu, že prezident USA Nixon bez porady s ministerstvem financí a MMF ze dne na den zrušil vazbu dollaru a zlata. Od té doby začíná doba rozqětu USA. Občané se zadlužují. Stát se zadlužuje. Věřitelé věří, že to Amerika někdy splatí. Od roku 1974 je dollar kryt pouze dluhem. Ale to už víte.
.... a Čína, a nejen Čína, už dluhopisy nenakupují. Protože z toho nekouká nic než prodělek.
Ostatně kdyby ano, kdyby tam nehrozil prodělek, tak je dnes nemusí nakupovat FED za nově vytvořené USD.
V podstatě držitelé dluhopisů z USA nejuchchají a nenakupují, protože nemohou prodělat. Ti už jen hledají, jak minimalizovat ztrátu. Zda prodat hned, a způsobit paniku, nebo, jak se děje, nenakupovat nové a prodávat držené, ale opatrně. Ale zároveň zbavit se toho dříve, než vypukne panika. Černý Petr, tak se této hře říká.
No, ještě že tu jsou vazalské státy, jako ČR, prostřednictvím ČNB, nebo Saudská Arábie, co nakupují. A oddalují tak konec této hry. Ale jen oddalují.
Pokud FED nakupuje dluhopisy za peníze, které pro to vytisknul, tak je nakupuje na účet hodnoty dolaru. Proč to FED dělá? $ je rezervní měna a po světě se toulá spousta $ - natištěním dalších $ klesá hodnota všech - tedy i těch dolarů v trezorech bank po celém světě a klesá také skutečná hodnota amerického dluhu - půjčili si $ v době, kdy měl hodnotu 1€, vráti jej v době, kdy bude mít hodnotu 0.5€. USA prostě přes $ vysávají celý svět.
Autor článku si sice dal práci, sebral mnoho čísel, aby je nepochopil.
V článku správně popsal, jak FED nakupuje dluhopisy za nově vytvořené USD. Aby se ale vzápětí zeptal, zda mohou USA zbankrotovat...
Maličkostí potom už jsou další nepochopení. Srovnává HDP a zadlužení USA a Jamajky, aby nevzal v úvahu podíly šedé ekonomiky v těchto zemích. Ale to je maličkost.
Horší je nepochopení školství a universit v USA. Ono je hezké, že mají většinu Nobelových cen. Problém ale je, že drtivou většinu jich na universitách získali lidé, co nejsou produktem školství USA. Například v lékařství je tento poměr 98% (!). To by samo o sobě nemuselo být problém, kdyby udrželi schopnost si stahovat nejlepší lidi z celého světa. Jenže to už deset let není pravda, a tato jejich schopnost rychle klesá. Vyrostla tu konkurence v mateřských zemích (navíc plat v USD už také není co býval).
Vzhledem k tomu, že školství, bez vlivu importu, mají mizerné, export zelených papírků také nemůže trvat věčně, já tam žádné radostné zítřky nevidím. Stále je tam obrovský trh. Také zemědělství tam má velkou budoucnost. Takže nějaký katastrofický pád na úroveň Somálska tam jistě nehrozí. Ale na druhou stranu, já tam nevidím nic jiného, než postupný úpadek s tím, že na venkově tam může být, díky zemědělství, i do budoucna relativně lehký život.
S tím školstvím v USA to hodně zjednodušejete... U nich jde spíš o to, že mají obrovský rozdíl mezi špičkovými univerzitami a těmi řekněme "ostatními".
U té špičky se dělá spousta výzkumu na úrovni, o které mohou kdekoli ve světě jen snít a zdaleka to není jen o zahraničních studentech.
Podle mě je tento systém ve výsledku daleko rozumnější než současná inflace vysokých škol u nás a v EU obecně, kdy místo špičky a průměru spíš vzniká jakýsi unifikovaný (pod)průměr :-(
Stále se ale nabízí otázka, proč ty „školy, kterým se jen tak někdo nemůže rovnat“ nejsou schopny vychovat ani zdaleka tolik špičkových odborníků či nositelů Nobelovy ceny jako řada podle Vás daleko podřadnějších škol.
Možná proto, že jsou ty školy sice ceněny a dobře ohodnoceny, ale prostě hezká vnější obálka, hezká vnější důstojnost, ale vnitřní prázdnota. Zaplňovaná zejména přetáhnutými odborníky vychovanými „podřadnějšími školami“.
To je stav, který trvá určitě minimálně desítky let.
Prostě školy v USA jsou prestižní, akorát naučí hovno (v porovnání s řadou podřadnějších škol). Určitě neuděláte chybu, když jí vystudujete, protože to je prestiž a setkáte se s řadou bohatých lidí (ne každý na to školu má), uděláte si známosti, které později zpeněžíte. Že škola nic moc nenaučí a nemá na to pak nikoho netrápí.
Ale no tak, podívejte se na to, kolik nositelů nobelovy maji české školy a kolik jich máji USA. Zde je seznam z Wikipedie. Číslo za univerzitou je počet nobelových cen a jde o to, kde ten výzkum dělýte. Když budu 10 let na ČVUT a nic a pak přejdu na MIT, které mi dá podmínky na to, abych získal nobelovku, tak to znamená, že MIT je lepší:
seznam podle počtu nobelových cen
1. Columbia 97
2. Chicago 85
3. MIT 80
4. Harvard 74
5. Berkeley 66
doporučuji podívat se, kolik absolventů má Nobelovu cenu
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Nobel_laureates_by_university_affiliation
Aneb jak se vyhnout argumentům a doufat, že druhý je blb a Vaši lež přehlédne.
Znovu říkám, nakoupit odborníky vychované jinde, to bylo jediné co americké školství zvládalo. Proto tam najdete i ten vysoký počet.
Ovšem statistika kolik nositelů Nobelových cen od píky vychovalo americké školství (jakkoli zahrnující Vaše super nejlepší školy) by byla velmi nelichotící Vámi chváleným prestižním školám.
Prostě americké školství stojí za starou bačkoru. Ten proces vychování špičkového odborníka nezvládají. Ale zvládají jim dělat prestiž s pomocí lidí získaných jinde – tedy chlubí se cizím peřím.
A Vy jim na to skáčete a ještě děláte blba ze druhých.
Zjednodušuji? Vždyť to, na co mě upozorňuješ, že mi uniklo, jsem popsal - půl příspěvku jsem tomu věnoval.
Dokonce jsem i vysvětlil, proč to tak bylo, a hlavně proč to už do budoucna nebude nebude.
A dávat, do protikladu s USA, současný pokles škol u nás, je hrubým nepochopením problematiky. Ten pokles úrovně není v rozporu, ale naopak z velmi podobných příčin.
Ano, naše školy mají trend snížit se k běžným školám v USA. Běžné školy v USA nemají jakýkoli trend k zlepšení. A elitní školy v USA mizí. Zatím ještě existují, zatím ještě mají velký počet ocenění na elitní školu, ale špička se už 10 let pomalu přesouvá jinam. Není to přes noc, ještě zítra, i ta několik let tam budou, ale děje se to a není naděje na změnu.
I ocenění budou mít ještě roky nejvíc (však si je také dávají navzájem, navázáni na organizace a časopisy v USA). Ale i význam těchto ocenění bude klesat - úplně stejně, jako už dlouho klesá hodnota Nobelovy ceny.
Když si srovnám USA s Anglií, tak myslím, že Amerika je na tom ještě dobře. Osobně tady stále vidím potenciál, stačí se podívat z okna. Anglie je na tom opravdu špatně a je v nezadržitelném úpadku. Svět je připravený na nové tygry z Číny, Brazílie a podobně. Češi se povezou na úspěchu Německa, tak doufejte, že se Němci budou mít dobře, já si zatím budu užívat pláží a Disneylandu, dokud Amerika nebo Anglie nezbankrotuje :-)
Nejsíše na tom USA jsou opravdu relativně lépe, oproti Anglii.
Problém je v něčem jiném: systém mají v principu podobný. Odlišné jsou jen dataily.
Ono se říká, říkalo, že USA jsou oproti zbytku světa napřed. V mnohém to tak skutečně je a bylo. V dobrém, i ve zlém.
Ale v tomto případě je ale napřed Anglie, která daleko dříve než USA, ztatila schopnost stahovat nejlepší lidí z impéria/světa.
A výhodu má Německo, které se nikdy k takové závislosti na tomto "dovozu" nedostalo. Ať již lepším školstvím, či izolací v době válek atd.
S UK je to vůbec zajímavé... Mě přijde, že tato země se prostě nikdy nedokázala vyrovnat s rozpadem britského impéria po WWII. A vůbec nemám na mysli zmíněný "import mozků", ale spíš takové to obecné psychologické vyrovnání - oni úplně ztratili dynamiku a řekněme "vnitřní sílu". Zní to možná jako fráze, ale ono je to důležité, atmosféra ve společnosti dělá strašně moc.
V USA s tím mají taky problémy, ale přece jen mnohem menší - po WWII naopak šli nahoru, sice pak prožili velké trauma na přelomu 60-70 tých let mimo jiné kolem Vietnamu, ale i z toho se dostali. Teď jsou asi zase v "sestupné fázi", nicméně není to zdaleka tak hluboké a hlavně dlouhodobé jako v případě UK.
V UK se málo mísily národy. Je tam příliš unifikovaná monokultura (jasně, že velmi zjednodušuji). Méně podnětů z okolních zemí díky izolaci ostrovů.
Do USA lidé jezdili také proto, že jinde už byl stav tak zabetonovaný, nebo ve stavu, že to viděli jako jediné východisko.
Britské ostrovy také představovaly určitou izolaci a bariéry proti vlivům (i obohacujícím).
Mě to přijde jako opravdu moc velké zjednodušení (až možná k nesmyslnosti).
V UK sice byli do jisté míry izolovaní vůči blízkému okolí, ale na druhé straně jako námožní mocnost měli možná největší výměnu poznatků se světem. Přirozeně tu byl veliký vliv Indie (UK je mimochodem asi jediná země EU, kde jako menšina hrají zásadní roli právě Indové), pak tu byla vazba na Austrálii, Nový Zéland a koneckonců i severní Ameriku, kde sice osídlení vzešlo z UK, ale postupně se vyvíjelo k stále větší samostatnosti a značné odlišnosti od UK - zase vliv působil i opačně.
Podle mě se opravdu nikdy nesrovnali s dopadu WWII a následně osvobozeneckého hnutí v koloniích. U nás si to asi neuvědomujeme, ale ač je Británie jasně vítěznou stranou, tak dopady na společnost byly jedny z nejsilnějších - typicky nárůst zdanění po válce ve své podstatě úplně zvrátil styl života "venkovské střední třídy", pak ten psychologický otřes, když jim došlo, že už prostě nejsou světovou mocností číslo jedna (ještě v roce 1939 byla Británie zřejmě významnější než USA), po válce najednou z hlediska světového významu padla nejen za USA, ale i SSSR...
Já bych to, jako člověk žijící v Anglii, viděl úplně jinak.
1. zrušení průmyslu na úkor služeb, velmi často se říká, že hlavním důvodem bylo oslabení odborů, které jsou v UK dodnes velmi silné
2. neuvěřitelná lenost britů
3. izolace od zbytku světa, kdy oni dodnes věří, že jsou Great Nation a obrovská velmoc
4. sociální systém, který zatěžuje ekonomiku. Například příspěvky na bydlení, které dosahují až, věřte nevěřte, 80000 liber ročně.
Já bych to, jako člověk žijící v Anglii, viděl úplně jinak.
1. zrušení průmyslu na úkor služeb, velmi často se říká, že hlavním důvodem bylo oslabení odborů, které jsou v UK dodnes velmi silné
2. neuvěřitelná lenost britů
3. izolace od zbytku světa, kdy oni dodnes věří, že jsou Great Nation a obrovská velmoc
4. sociální systém, který zatěžuje ekonomiku. Například příspěvky na bydlení, které dosahují až, věřte nevěřte, 80000 liber ročně.
Řekl bych, že váš bod 3 je do značné míry právě o tom co píšu, bod 2 s tím pak má nemalou souvislost...
S bodem 1 máte určitě také pravdu, to problém UK je, ale i zde jsou nemalé historické souvislosti (třeba v leteckém průmyslu a loděnicích).
Bod 4 je obecný pro EU, to bych jako specifičnost UK neviděl.
Rothschildové, rodina, která manipuluje s celým světem… a má na svědomí mnohá minulá, současná i budoucí neštěstí.
,,1849: Umírá Gutele Schnaperová, manželka Mayera Amschela Rothschild. Před svou smrtí prohlásila: Pokud by moji synové nechtěli války, nebylo by žádných.“
http://steiden.blog.idnes.cz/c/189058/Rodina-ktera-manipuluje-s-celym-svetem.html
Toto prohlásila již v 19-tém století, kolik škody od té doby ještě bylo napácháno. Na druhou světovou válku se systematicky připravovali a financovali protivníky... Mnohem více informací najdete na uvedeném blogu. Informací je mnoho, tohle je zkrácená, docela stravitelná verze. Při čtení mne až mrazilo, jak některé zásahy této rodiny nepřímo ale drasticky ovlivnili i vývoj naší země. Myslím, že USD by klidně mohl padnout a docela málo lidí to dokáže ovlivnit.
Záměrně jsem upozornit na méně vyčerpávající článek, blog, ale ten původní článek je prostě mnohem "barvitější". Doporučuji blog vynechat.
http://www.knihy-a.cz/10743/rothschildove-ve-svetovych-dejinach
O tomhle píše ve své poslední knize R.T. Kiyosaki. Kniha s názvem Konspirace bohatých (pomiňte název knihy - autor dává knihám takové názvy, aby se knihy dobře prodávaly). Kniha pojednává o vzniku krize hypoték méně bonitních klientů. Dále vysvětluje co je FED a jaká je jeho funkce a historie. Vysvětluje, jaké důsledky mělo Nixonovo rozhodnutí zrušit vazbu dollaru ke zlatu. Přestože předpovídá, že s USA to jde tam, kde slunce nesvítí, tak upozorňuje na to, že další krizi v USA způsobí lidi, kteří spoří.
God Save America