Závody ekonomik mezi kontinenty vyhrávají USA

I tento týden by měl potvrdit předstih americké ekonomiky před evropským hospodářstvím. Jak je to s českou ekonomikou?

 Zprávy a události

Počet nově vytvořených pracovních míst v USA překonal za září tržní očekávání ve výši 215 tisíc, když ve skutečnosti dosáhl 248 tisíc. Výrazně k lepšímu byl zároveň revidován výsledek za předchozí dva měsíce (o 69 tisíc). • Míra nezaměstnanosti v USA v září nečekaně klesla na 5,9 % ze srpnových 6,1 %, kde se očekával i zářijový výsledek. • Průměrný hodinový výdělek se v září nezměnil, když trh čekal růst o 0,2 % m/m. • Schodek amerického zahraničního obchodu se v srpnu nepatrně zúžil na 40,1 mld. USD z červencových revidovaných 40,3 mld. USD. Analytici naopak čekali mírné prohloubení schodku z původně udávaných červencových 40,5 mld. USD na 40,8 mld. USD.

Souhrnný PMI index eurozóny měřící aktivitu v sektorech průmyslu a služeb klesl v září na desetiměsíční minimum 52,0 bodu ze srpnových 52,5 bodu. Předběžný zářijový odhad 52,3 bodu tak byl dále zhoršen. • Maloobchodní tržby v eurozóně překonaly tržní očekávání, když si v srpnu polepšily o 1,2 % m/m. Tržní konsensus se přitom nacházel na 0,1 %. Meziroční dynamika tak zrychlila z červencových 0,5 % na srpnových 1,9 %.

Růst maloobchodních tržeb v Maďarsku v srpnu stagnoval na červencových 2,5 % y/y.

Euro proti dolaru na více než dvouletém minimu

Americkému dolaru se i v minulém týdnu dařilo. V první polovině týdne trend podpořila očekávání, že ECB na svém čtvrtečním zasedání rozhodne o razantnější akci na uvolnění měnových podmínek. Impulsem pro posílení těchto očekávání byl pokles inflace v eurozóně na zářijových 0,3 % y/y. Nenaplnění těchto představ vedlo po zasedání ECB k dočasnému posílení eura, aby v závěru týdne prim opět převzal americký dolar podpořen silnými statistikami z amerického trhu práce za září. Kurz USD/EUR tak v samotném závěru minulého týdne atakoval hladinu 1,25, Takto silný byl dolar vůči euru naposledy v červenci 2012. Jen za minulý týden euro vůči dolaru ztratilo 1,2 %.

Čtvrteční zasedání Evropské centrální banky očekávání trhů nenaplnilo. Zatímco ECB zcela v souladu s očekáváním analytiků ponechala sazby beze změny, detaily ohledně programu nákupu dluhopisů krytých aktivy přinesly zklamání. Prezident ECB pouze upřesnil, že program začne již v polovině října, bude trvat nejméně dva roky, nicméně jakého objemu nákupu aktiv chce ECB přesně dosáhnout, řečeno nebylo. Trh původně spekuloval, že by se mohlo jednat až o 1 bilion EUR, nicméně podle analytiků SG je toto číslo nereálné a ve výsledku se bude jednat spíše o částku kolem 450 mld. EUR. Draghi opět zdůraznil, že ECB je připravena přistoupit k širšímu programu nákupů aktiv, pokud se to ukáže jako nezbytné, žádné další informace však nedoplnil. A právě na tyto informace trhy čekaly.

Zatímco ECB je ve fázi uvolňujících měnových podmínek, Fed již na říjnovém zasedání ukončí program kvantitativního uvolňování a v příštím roce zřejmě přistoupí ke zvyšování úrokových sazeb. Z tohoto pohledu je klíčový vývoj na trhu práce a zářijové statistiky, které byly publikovány v pátek, optimistická očekávání povzbudily. Míra nezaměstnanosti nečekaně klesla na pouhých 5,9 %, což představuje nejlepší výsledek od července 2008. Zároveň ekonomika během, září vytvořila 248 tisíc nových pracovních míst, což výrazně překonalo očekávání trhu. Směrem k lepšímu byl navíc revidován výsledek za předchozí dva měsíce.

I tento týden by měl potvrdit předstih americké ekonomiky před evropským hospodářstvím. Středeční zveřejnění zápisu z posledního jednání FOMC by mělo vyznít spíše optimisticky ve světle toho, že centrální bankéři posunuli trajektorii očekávaného vývoje úrokových sazeb výše. Čtvrteční statistika počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti by měla opět poukázat na oživující trh práce; za minulý týden očekáváme číslo zase hluboko pod 300 tisíc. Naopak z Evropy se stejně jako trh obáváme slabých čísel německých průmyslových objednávek (pondělí) i průmyslové výroby (úterý) za srpen, silná data nečekáme ani za další významné země, jako je Francie, Itálie či Španělko. Ve výsledku se tak obáváme potvrzení scénáře „lowflation“, tedy nízké inflace i nízké hospodářské dynamiky.

Od maxima z počátku května již euro proti dolaru ztratilo více než deset procent své hodnoty, přičemž v posledních dvou měsících trend výrazně zrychlil. Z technického pohledu se potenciál pro další dolarové zisky do určité míry vyčerpává. Lze očekávat, že investoři v případě, že nějaké americké číslo zklame nebo naopak nějaký evropský indikátor nezklame, využijí této situace k výběru dolarových zisků, což povede na trhu k částečné korekci. Pokračování trendu posilujícího dolaru by vyžadovalo překonávání již tak optimistických očekávání týkajících se amerických dat nebo naopak ještě horší čísla, než se kterými se počítá v Evropě.

Koruna pod 27,50 CZK/EUR

České měně se v průběhu minulého týdne dařilo, když si polepšila zhruba o čtvrt procenta. Kurz se tak vrátil na hodnoty před eskalací ukrajinské krize. Poprvé od konce července kurz spadl pod 27,50 CZK/EUR, několikrát se pod tlak dostala hladina 27,45 CZK/EUR. Domácí měně pomohl i vzestup PMI indexu průmyslové aktivity ze srpnových 54,3 bodu na zářijových 55,6 bodu. Zvýšení průmyslové aktivity je patrné i v Maďarsku, kde se PMI index zvedl na 52,6 bodu z předchozích 51,0 bodu, což trh ocenil v celotýdenním hodnocení posílením forintu o jedno procento pod hladinu 310 HUF/EUR. Nejhůře se vyvíjející regionální měnou byl polský zlotý, který v podstatě stagnoval. I když i tady průmyslový PMI index vzrostl (ze 49,0 na 49,5 bodu), stále zůstává v pásmu snižující se aktivity.

Výrazně lepší kondice české ekonomiky ve srovnání s tím, co se čekalo před více než rokem při sestavování státního rozpočtu, se podepisuje i na významně lepším hospodaření se státními prostředky. Schodek státního rozpočtu dosáhl v září hodnoty 34,4 mld. CZK, což je o necelé 4 mld. CZK méně v porovnání s loňským zářím. Meziroční porovnání je ovšem mírně matoucí, protože v letošním září oproti loňskému nedošlo k převodu cca 10 mld. CZK z privatizačního účtu (především dividendy ČEZ) mezi příjmy státního rozpočtu. Rozpočtové příjmy i tak byly o 20 mld. CZK meziročně vyšší. Námi očekávaný schodek na konci roku ve výši 60 mld. CZK je tak stále dosažitelný, což v kombinaci se záměrem vlády pro rok 2015 bude znamenat blížící se poměrně výrazný fiskální stimul.

Fiskální obrázek mírně vylepšil z pohledu poměrových ukazatelů i přechod národních účtů na novou metodiku ESA 2010. Z pohledu úrovní (absolutního HDP) došlo k posunu statisticky zachyceného výstupu ekonomiky především z titulu odlišného započítání investic. Například v roce 2013 vzrostl hrubý domácí produkt o 5,2 % (nominální HDP tak dosáhl 4086 mld. CZK oproti 3883,7 mld. CZK v původní metodice ESA 95). Zřejmě nejzajímavější dopady má zvýšení nominálního HDP na poměrové ukazatele schodku veřejných financí a veřejného dluhu (přičemž příznivý dopad vyššího HDP tlumí v rámci ukazatele dluh/HDP zvýšení dluhu započítáním dalších závazků, např. dluhopisů ČEB). Dopad zavedení ESA 2010 na nominální HDP a fiskální ukazatele shrnuje tabulka níže. Tyto změny by ale neměly mít žádný reálný dopad či vliv na trhy a politiku vlády. Česká republika se v letošním roce dostala z procedury při nadměrném schodku, když se schodek veřejných financí dostal pod hranici 3 % HDP už vloni, a veřejný dluh se dlouhodobě nachází v relativně bezpečné zóně pod 50 % HDP.

Pro hodnocení ekonomické aktivity a pozice ekonomiky v cyklu je však důležitější pohled na dynamiku HDP. Podle revidovaných čísel vzrostl HDP v Q2 14 o 0,3 % q/q (původní odhad předpokládal stagnaci), meziroční dynamika však byla snížena na 2,5 % y/y (z 2,7 % v předchozím odhadu). ČSÚ však zároveň revidoval předchozí čtvrtletí k horším hodnotám (např. Q1 14: +0,6 % q/q oproti původním +0,8 %). Oproti dnu ekonomické aktivity během recese v Q4 11 – Q1 13 na tom však bylo hospodářství podle nových dat v Q2 14 o něco lépe.

Tento týden přinese celou řadu zajímavých ekonomických indikátorů. Sledována budou srpnová data z reálné ekonomiky, neboť se jedná o měsíc, kdy vrcholila rusko-ukrajinská krize. My významnější dopad této události (prozatím) nepředpokládáme. Za celkově horší dynamikou, kterou u většiny indikátorů čekáme, stojí nižší počet pracovních dní a celozávodní dovolené. Nadále očekáváme pokračování pozitivních trendů na trhu práce, další mírné zrychlení meziroční dynamiky bychom měli vidět u spotřebitelských cen.

Maloobchodní prodeje by v srpnu měly vzrůst o 0,3 % meziměsíčně (SWDA ). Zatímco prodeje mimo automobilový sektor by se měly zvýšit o 1,4 % a vykompenzovat tak snížení z července, u prodejů aut naopak vidíme pokles o 2,0 % m/m. Srpnová data z reálné ekonomiky by již mohla odrážet negativní dopad posledního kola sankcí mezi Ruskem a EU, nicméně dopad na maloobchod bude spíše zanedbatelný i přes to, že spotřebitelská důvěra zaznamenala v posledních dvou měsících zhoršení. Na druhou stranu ochotu utrácet již nebrzdí předchozí fiskální konsolidace a trh práce a finanční situace domácností se zlepšuje. Pokud se konflikt s Ruskem dále nevyhrotí, tyto faktory jsou dostatečně silné na to, aby spotřeba domácností pokračovala v růstu (fiskální politika se navíc stává expanzivní, což by mělo kromě jiného podpořit i reálné disponibilní příjmy).

Růst průmyslové produkce byl doposud tažen především lepšící se situací u našich hlavních exportních partnerů. Mezi další pozitivní faktory se přidala devizová intervence ČNB, která oslabila kurz koruny v listopadu roku 2013 (pozitivní dopady se ve formě vyšší produkce dostavují se zhruba šesti měsíčním zpožděním). Negativní dopady sankcí mezi Ruskem a EU budou nejvíce patrné v exportech a samozřejmě v průmyslu, ačkoliv jejich dopad na celou českou ekonomiku nebude výrazný. V srpnu očekáváme pokles průmyslu o 0,5 % meziměsíčně (SWDA). Horší výsledek naznačuje počet vyrobených aut (-0,8 % m/m), který byl ovlivněn celozávodní dovolenou v automobilce Škoda. Meziročně by průmysl měl stagnovat, po očištění ovšem poroste o 2,4 % (SWDA).

Situace na trhu práce se zlepšuje, především pokud se jedná o míru nezaměstnanosti. Podle dat z úřadu práce se podíl nezaměstnaných od začátku letošního roku do konce srpna snížil o 0,35 pb (SA). Tento trend by měl pokračovat i v nadcházejících měsících, ačkoli v menším rozsahu vzhledem ke  krizi na Ukrajině. V září očekáváme pokles sezónně očištěné míry nezaměstnanosti ze 7,67 % na 7,62 %. Bez sezónního očištění by pak podíl nezaměstnaných měl poklesnout ze 7,37 % na 7,33%. Zářijovou sezónnost negativně ovlivňuje vyšší počet nezaměstnaných absolventů (negativní dopad na sezónnost může být až 0,14pb), ostatní pozitivní sezónní vlivy však tento faktor do velké míry vykompenzují.

dan_z_prijmu_form

Očekáváme, že inflace zůstane nízká v letošním i v příštím roce, což je pozitivní zpráva pro domácnosti a jejich spotřebu. V současné době hlavní riziko pro naši prognózu ve směru nižší inflace představují ceny potravin, které by měly poklesnout v důsledku ukrajinské krize. V září by se spotřebitelské ceny měly snížit o 0,3 % meziměsíčně, především díky nižším cenám potravin o 0,6 % (0,0 % SA) a jádrovým cenám o 0,3 % (+0,06 % SA). Mírný růst očekáváme u regulovaných cen (+0,1 % m/m, v září se mění zejména ceny ve školách) a u cen pohonných hmot (+0,1 %). V meziročním vyjádření by se celková inflace měla posunout ze srpnových 0,6 % na 0,7 % a jádrová z 1,1 % na 1,3 %.

Nečekáváme, že by zveřejněná data měla zásadní dopad do vývoje kurzu koruny vůči euru. Zatímco statistiky z reálné ekonomiky (s výjimkou nezaměstnanosti) budou spíše slabší, aktuální inflace půjde zřejmě výše. Inflační faktory se tak budou z velké části kompenzovat a data tak zřejmě nebudou pro centrální banku impulsem k přehodnocení měnové politiky. Navíc se kurz koruny po srpnovém dočasném oslabení vrátil na úrovně, kde se držel po převážnou většinu letošního roku.