Zatímco nad exitem Fedu se rozjasňuje, v případě ČNB stále více zataženo

Tak tedy říjen. Včerejší podrobný zápis z posledního jednání vedení americké centrální banky (FOMC) odhalil, že Fed hodlá skončit s nákupy dluhopisů financovanými “tiskem nových dolarů” již na konci října tohoto roku.

Především díky dále se vylepšujícímu trhu práce by tak měla skončit tato fáze agresivní měnové expanze, kterou následně vystřídá čekání na standardní měnový zásah v podobě zvýšení oficiální úrokové sazby. Jak přitom víme již z předchozích vystoupení šéfky Fedu Yellenové, k tomu by mohlo dojít zhruba půl roku poté, co Fed skončí s expanzí nazývanou kvantitativní uvolňování.

Zatímco v případě politiky americké centrální banky se situace zvolna vyjasňuje, tak naopak čím dál více zamlžená začíná být okolo ČNB. Může za to inflace, které se devalvaci navzdory ne a ne odlepit od nuly. Jinak řečeno, meziroční míra inflace zůstává stále hluboko pod inflačním cílem centrální banky a tak tomu bude i do konce tohoto roku. Co z toho plyne?

Za prvé, že eventuální exit ze současné intervenční strategie, který by jistě vyvolal tlak na posílení koruny, opravdu není za dveřmi. Za druhé, vezmeme-li v úvahu, kde bude inflace na konci tohoto roku, tak se retrospektivně míra listopadové devalvace jeví jako výrazně nedostatečná. Neboli pokud by ČNB chtěla splnit cíl, tak by loni bývala musela korunu oslabit v řádu desítek procent a nikoliv jednotek. A konečně, nejen zkušenost z poslední měsíců nám ukazuje, že centrální banka v malé otevřené ekonomice (jako je např. ČNB) dokáže velmi dobře cílit úroveň měnového kurzu, avšak podstatně hůře se jí to daří v případě inflace.