Zatímco ČNB se baví o záporných úrocích, šéfka Fedu cílí na jejich růst ještě letos

Včera o sobě daly opět vědět centrální banky, přičemž ta nejzajímavější rétorická cvičení pro české trhy a firmy zazněla z úst šéfky Fedu J. Yellenové a guvernéra ČNB Singera.

Včera o sobě daly opět vědět centrální banky, přičemž ta nejzajímavější rétorická cvičení pro české trhy a firmy zazněla z úst šéfky Fedu J. Yellenové a guvernéra ČNB Singera.

Začněme globálně a tedy na University of Massachusetts, kde se Janet Yellenová pokusila o reparát po nedávném vystoupení na tiskové konferenci zasedání FOMC, kterým Fed trhům zamotal hlavu tím, že nezvýšil úrokové sazby. Yellenová tentokrát využila uvolněnější atmosféry na akademické půdě, aby trhům naznačila, že podceňují možnost, že Fed zvýší úrokové sazby do konce roku (podle futures byla včera šance, že Fed zvýší sazby v prosinci jen 35 %). Yellenová totiž sice zopakovala své výroky z tiskové konference o tom, že trh práce se utahuje, přičemž inflaci dočasně drží dole jen silný dolar a levné komodity, ale zároveň vytáhla staronový argument o finanční (ne)stabilitě, které příliš nízké úroky udržované příliš dlouho nesvědčí. Sečteno a podtrženo – námi propagované prosincové zvýšení úroků ze stran Fedu po včerejším vystoupení Yellenové vypadá reálněji a stále nejde o hotovou záležitost. Nutnou podmínkou pro zvýšení úroků Fedem je však to, že se akciové a komoditní trhy přece jenom stabilizují a to nejen v USA.

cestovko

Pojďme k zasedání ČNB, které bylo v kontextu aktuálně oslabující koruny pro domácí tržní publikum rovněž velmi důležitým momentem.Bankovní rada ČNB na svém zářijovém zasedání podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny a zároveň potvrdila kurzový závazek minimálně do druhé poloviny příštího roku. Nicméně důležitým momentem v tomto směru byla na tiskové konferenci zmínka guvernéra Singera o tom, že bankovní rada diskutovala možnost prodloužení kurzového závazku a rovněž i variantu zavedení záporných úrokových sazeb.

Přesto se ČNB okamžitě k uvolnění měnových podmínek nechystá, neboť stále předpokládá, že na horizontu měnové politiky – tedy už na začátku roku 2017 – dojde „k udržitelnému plnění cíle“. To by samo o sobě hovořilo ve prospěch toho “exitovat” z intervenční politiky do konce příštího roku. Nicméně my se obáváme, že růst inflace bude přece jen pomalejší, než naznačuje aktuální prognóza a tak chuť (či potřeba) držet korunu na uzdě po delší dobu nejspíše znovu vzroste. Nemělo by proto být až tak velkým překvapením, kdyby se centrální banka rozhodla neopustit současný kurzový režim ani v roce 2016. Toto riziko přitom v čase narůstá. Hodně však bude záležet i na chování ostatních centrálních bank. Mohou to být však paradoxně právě v prosinci zvyšující se sazby Fedu, který skrze ECB ovlivní i politiku ČNB a tedy načasování exitu z intervencí.