Zasedání ČNB je zde – co se dozvíme o koruně, sazbách a devizových rezervách?

Po šesti týdnech je zde opět zasedání bankovní rady ČNB, které bude tentokrát atraktivnějším představením než jindy.

S tím, jak se totiž koruna stále častěji snaží oťukávat intervenční hranici EUR/CZK 27,0, se množí spekulace o aktivitě či neaktivitě centrální banky na devizovém trhu. A o to více se čeká na výsledek srpnového zasedání bankovní rady, který by mohl napovědět, jakým směrem se ubírají myšlenky a snad i záměry našich centrálních bankéřů. Zvlášť, když na pořadu jednání bude i nová inflační prognóza, která bude nejspíše ve znamení zvýšení odhadu ekonomického růstu pro letošní rok a současně i výhledu inflace na konec letošního roku.

Na druhou stranu ovšem prognóza inflace pro rok následující bude zřejmě oproti té květnové méně optimistická. Doposud totiž ČNB předpokládala, že už ve druhé polovině příštího roku dosáhne inflace cílové hodnoty. Jak se zdá s ohledem na vývoj cen energií, surovin a nakonec i zemědělských komodit, s inflací to asi nebude až tak žhavé.

O to zajímavější proto bude postoj bankovní rady k ukončení současného kurzového režimu. Nepředpokládáme, že by jej ČNB chtěla zkrátit s ohledem na tlak na devizovém trhu nebo pod dojmem vynikajících výsledků ekonomiky. Současně neočekáváme, že by jej chtěla naopak natahovat vzhledem k předpokládané nízké inflaci. Vše tak nasvědčuje zachování statusu quo, který znamená uvolnění koruny až ve druhé polovině příštího roku. Změny by nemusely doznat ani úrokové sazby, byť část trhu sází na záporné úrokové sazby, jak už napovídají výnosy krátkých státních dluhopisů, které jsou aktuálně dokonce čtvrté nejnižší na světě.

Od dnešního zasedání bankovní rady tedy spíše očekáváme “pouze” úpravu
prognózy směrem nahoru pro letošní rok a směrem dolů pro rok
následující. Dočkáme se nejspíše i slovní intervence proti koruně, avšak
k záporným sazbám ČNB s největší pravděpodobností nepřikročí.
Nakonec vůbec není jisté, zda by koruně ulevily. Zajímavý by mohl být i
postoj bankovní rady k rostoucím devizovým rezervám. I když ČR má stále
ještě velmi daleko ke Švýcarsku nebo Dánsku, přesto soustavný růst
rezerv (i z titulu přílivu EU fondů) není až
tak příjemným trendem, jak by se mohlo dříve zdát.