Nestabilní koruna způsobuje finanční ztráty, těm lze předejít

Musíte při své činnosti operovat i s cizí měnou? Pokud se nezajišťujete proti kurzovému riziku, můžete se kolísáním koruny připravit o dost peněz. Jak tomu předejít?

Vývoj kurzu české koruny vůči hlavním zahraničním měnám se nesl v loňském roce ve znamení silného posilování domácí měny. Jen v meziročním srovnání posílila koruna vůči americkému dolaru z 22 na 18,5 CZK/USD (tj. o 16%), vůči euru pak z 28,5 na 26 CZK/EUR (cca 9%).

kurz koruny
kurz koruny 2

Zdroj: X – Trade Brokers

Pro exportéry, kteří mají své pohledávky vůči svým zahraničním partnerům v cizích měnách, znamená posilování domácí měny jediné – kurzovou ztrátu.  Vedle exportérů jsou vůči měnovému riziku exponovány i takové firmy, které drží svá aktiva v zahraničních měnách či mají své výrobní aktivity alokované v zahraničí.  Pro všechny tyto subjekty musí být zajištění naprostou nutností.

Bohužel stále velké procento domácích firem tento problém podceňuje a žádná řešení při zajištění rizik nepoužívá nebo této problematice nevěnuje dostatečnou pozornost.   Přitom existuje celá řada možností, jak měnová rizika úspěšně a s minimálními náklady eliminovat prostřednictvím tzv. hedgingu.

 Co je hedging?

Pojmem hedging (česky zajištění rizik) rozumíme snahu podniku eliminovat rizika spojená s nepříznivým dopadem pohybu kurzů (např. měnových) na výsledek sjednaných transakcí a potažmo tak i na hospodářský výsledek společnosti.

Při hedgingu tedy firma primárně neusiluje o dosažení zisku, ale o maximální ochranu hodnoty transakce, kterou uskuteční v jiné než domácí měně.   Existuje celá řada možností, jak úspěšně kurzová rizika řídit. Velkou pozornost si zaslouží zejména finanční deriváty, které díky využití tzv. pákového efektu umožňují zajistit transakce s velmi malými kapitálovými požadavky.

Nejznámějším způsobem měnového zajištění jsou pravděpodobně tzv. měnové forwardy. Jednou z nevýhod tohoto způsobu zajištění ovšem je, že sjednáním forwardového kontraktu si subjekt zafixuje svůj budoucí kurz, čímž se vzdává možnosti profitovat na příznivém vývoji měnového kurzu.

Existuje však ještě možnost, jak se může exportér zajistit proti nepříznivému pohybu měnového kurzu, ale zároveň si ponechat příležitost profitovat na případném příznivém vývoji měnového kurzu. Řešení nabízí tzv. měnové opce, které jsou sice oproti forwardům o něco dražší, ale na druhou stranu nabízejí zajišťovateli daleko větší flexibilitu. Velké množství společností dokázalo z opčního zajištění dokonce profitovat.

Praktický příklad zajištění

Možnost zajištění prostřednictvím opce si ukážeme na názorném příkladě. Předpokládejme českou exportní firmu, která má na základě sjednaného kontraktu se zahraničním obchodním partnerem obdržet za 3 měsíce částku 1 mil. USD. Zajištění spočívá v nákupu tzv. put (prodejní) opce na americké dolary za české koruny. Firma se domluví se zajišťovatelem na realizačním kurzu (tzv. strike price) na úrovni 18,5 CZK/USD.

Nákupem této opce tak společnost získala právo, nikoliv však povinnost opční kontrakt při splatnosti realizovat. Pokud se bude kurz vyvíjet v exportérův neprospěch, využije své opční právo a prodá utržené dolary za realizační kurz 18,5 CZK/USD, který si sjednal ve svém opčním kontraktu. Pokud bude kurz vyšší, nechá exportér svoji opci jednoduše propadnout.

Toto právo však samozřejmě není zdarma. Pokud by za toto právo exportér nemusel nic platit, potom by forwardové kontrakty nemusely vůbec existovat. Forwardové kontrakty jsou totiž na rozdíl od opcí zdarma, pokud si odmyslíme rozdíl mezi nabídkovou a poptávkovou cenou.

Předpokládejme, že zprostředkovatel zajištění (broker, banka) stanovil tzv. opční prémii (tj. cenu opce) pro firmu na úrovni 0,5 korun na jeden dolar. Vzhledem k tomu, že je nominální hodnota našeho opčního kontraktu 1 mil. dolarů, zaplatí exportér zajišťovateli při uzavření opčního kontraktu 0,5 mil. korun.

Následující graf názorně ukazuje srovnání zajištění pomocí forwardu a opce

graf

Jak z grafu vyplývá, pokud se firma proti měnovému riziku nezajistí, je zcela vystavena fluktuacím měnového kurzu. Při oslabení koruny dosáhne zisku, ale naopak při posílení koruny realizuje ztrátu. Pokud vezmeme v úvahu, že v mnoha odvětvích nejsou ziskové marže příliš vysoké, i mírné posílení koruny může poslat nezajištěný subjekt do ztráty. Proto by se neměly firmy se zahraniční kapitálovou expozicí nikdy v nezajištěné pozici vyskytovat.

Pokud bude aktuální spotový kurz při splatnosti opčního kontraktu 18,5 CZK/USD a nižší, firma využije svoje opční právo a za svůj 1 mil. dolarů od brokera obdrží 18,5 mil. korun. Když odečteme počáteční náklad na sjednání kontraktu, tj. opční prémii ve výši 0,5 mil. korun, společnost efektivně utrží 18 mil. korun a zajistí si tak pomocí opce minimální efektivní kurz 18 CZK/USD, avšak s možností participace na zisku v případě oslabení domácí měny vůči dolaru. Pokud bude tedy spotový kurz při splatnosti vyšší než 18,5 CZK/USD, nechá firma opci propadnout a smění svoje dolary za aktuální kurz na měnovém trhu. Pokud bude tedy kurz vyšší než 18,5 CZK/USD, je korunový výnos stejný jako při nezajištěné pozici mínus opční prémie.

Forwardové zajištění je velice jednoduché. Společnost by v tomto případě jednoduše uzavřela kontrakt na konverzi 1 mil. USD za kurz 18,5 CZK/USD, korunové tržby při jakémkoliv spotovém kurzu činily při splatnosti 18,5 mil. korun. Subjekt je sice zcela zajištěn proti případnému posílení koruny, nicméně nemá možnost profitovat při případném oslabení české měny.

Ohledně zajištění bohužel koluje celá řada mýtů, které se příliš na pravdě nezakládají. Často slýcháme názory, že hedging je určen pouze pro velké hráče, ovšem opak je pravdou. V současné době lze s využitím finančních derivátů sjednat zajištění i pro nominální částky v hodnotě několika tisíc dolarů či eur. Náklady jsou minimální v porovnání s potenciální ztrátou, kterou může subjekt utrpět, pokud se proti měnovým rizikům dostatečně nezajistí.

Autor je analytikem společnosti X – Trade Brokers.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 2. 2010 5:58