Zajištěné fondy – mají smysl?

Zajištěné fondy slibují návratnost investované částky a minimální zhodnocení – zkrátka jistotu. Kolik ale za takovou jistotu musí investor zaplatit? Na co si dát pozor u zajištěných podílových fondů? A pro koho jsou zajištěné fondy výhodnou investicí?

V České republice působí několik významných společností, které nabízejí zajištěné podílové fondy. Nejvýznamnější je britská banka HSBC, v jejíž nabídce je téměř stovka fondů, vesměs zahraničních, prodávaných po celém světě a investujících ve všech končinách. Z českých vydavatelů zajištěných fondů je nejaktivnější ČSOB, která jich má na dvacítku. Ostatní skromně sekundují – Česká spořitelna se čtyřmi, Parvest se dvěmi a ING se třemi fondy registrovanými Asociací pro kapitálový trh.

Zajištěné fondy mají oproti ostatním fondům tu výhodu, že garantují minimální (a často též maximální) výnos, případně návrat vložených prostředků, či maximální ztrátu – a tyto podmínky zná investor ještě před upsáním podílu. Informace typu „akciové fondy jsou nejvýnosnější, ale také nejvíce rizikové“ jsou nahrazeny čísly, například „minimální návratnost – investované peníze plus 10,5 % v americkém dolaru“ (náhodně vybráno z prospektu Asia Bonus Fund od HSBC).

Vedle minimální návratnosti je u zajištěných fondů vždy uveden způsob výpočtu výnosu fondu. Například „50% indexu Eurostoxx 50, 50% indexu S&P 500“ (z prospektu ČSOB Digitální Click 1). To znamená, že výsledný výnos bude stanoven podle růstu dvou akciových indexů v poměru jedna k jedné.

Přestože fondy nabízejí jistý výnos, nebo alespoň návratnost vložených prostředků, není to vždy tak výhodné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Proč?

Minimální zhodnocení se uvádí za celé investiční období, a protože investiční období bývá nejčastěji 4 až 5 let, je zhodnocení v řádu procent, nejvýše pár procent nad deset, nedosahuje často ani inflace. Nominálně tedy fond vrátí investovanou částku a nějaké „zhodnocení“, inflace se ale může postarat o znehodnocení.

Například ČS zajištěný fond 1 má minimální zhodnocení ve výši 4 % a investiční období 4 roky. Připočteme-li vstupní poplatek 1 % (při včasném úpisu mohl být odpuštěn), dojdeme ke zhodnocení přibližně 3 % za čtyři roky. Inflace bude ale 3% možná již v prvním roce.

Pozor! Minimální garantovaný výnos i návratnost investované částky platí zpravidla až po uplynutí investičního období. Pokud zajištěný fond opustíte dříve, můžete si odnést i nižší než investovanou částku.

Vedle minimálního zhodnocení mají některé zajištěné fondy i zhodnocení maximální. Použiji za příklad opět fond České spořitelny, kde je maximální zhodnocení ve výši 40 % (za čtyři roky). Pokud by se podařilo vydělat více, připadne „nadměrné“ zhodnocení správci fondu. Tím se dostávám k bodu, z čeho jsou zajištěné fondy „živy“.

Při vstupu do zajištěného fondu je zpravidla třeba zaplatit vstupní poplatek ve výši 1 až 5 %, není-li odpuštěn například při včasném úpisu podílu. Poplatek až 5 % si účtuje například společnost Parvest nebo HSBC u většiny zajištěných fondů, ČSOB si počítá maximálně 3 %, Česká spořitelna 2 až 4 % a ING až 2,5 %. Nesmíme zapomenout ani na výstupní poplatek, který se platí při výstupu z fondu v průběhu investičního období – z fondů registrovaných Asociací pro kapitálový trh si ho účtuje pouze ČSOB.

Klasické fondy kromě vstupního a výstupního poplatku účtují také správcovský poplatek. Nejinak tomu je i u zajištěných fondů, jen způsoby jeho výběru jsou mnohem pestřejší. Je vybírán buď klasickým způsobem procentem ze spravovaných aktiv ročně (např. ING – Continuous Click Fund Eurotop 100 má správcovský poplatek 0,72 %), nebo si správce fondu bere podíl na vydělaných prostředcích, tzv. participace na výnosu (např. v případě již citovaného fondu České spořitelny je 62,5 %, což znamená, že při růstu indexu, na který je vázán výnos fondu, se připíše zhodnocení 62,5 % a zbytek připadne na správu fondu).

Zajištěné fondy se od ostatních podílových fondů liší i dalšími vlastnostmi. Nejvýznačnější z nich je upisovací období a vypisovaný objem.

Klasický otevřený fond má datum vzniku, od něhož mohou investoři volně do fondu vstupovat a vystupovat z něj (omezení tkví jen ve výši poplatků, minimální investici a množství prostředků investora), a není nikterak omezen majetek ve správě fondu.

Zajištěné fondy naproti tomu mají upisovací období, během něhož lze do fondu vstupovat, i stanovený objem prostředků, jaký je fond připraven přijmout a spravovat. Upisovací období bývá ještě rozděleno různou výší vstupních poplatků, přičemž platí, že čím dříve investor vstoupí, tím nižší poplatek zaplatí.

Zajištěné fondy – mají smysl?

Abych se vrátil k otázce z nadpisu článku. Ano, zajištěné fondy navzdory nevýhodám, které jsem popsal, smysl mají. Jsou velmi dobrým investičním nástrojem pro začínající investory, kteří chtějí své prostředky zhodnotit v podílových fondech investujících do akcií, ale zároveň chtějí mít jistotu návratnosti investice, byť občas okrájenou inflací či změnou kurzu. I minimální zajištěný výnos je zpravidla lepší než nabízené úrokové sazby na bankovních vkladech.

Anketa

Investujete do zajištěných fondů?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 5. 2011 21:34