Zajištěné fondy: Česká spořitelna útočí

Česká spořitelna uvádí na trh svůj třetí zajištěný podílový fond. Podaří se jí zaujmout místo na trhu vedle ČSOB? Čím se liší od zajištěných fondů ČSOB, banky, která na trh uvedla přes tři desítky zajištěných fondů? Jak zajištěné fondy fungují a jak mohou být vypočítávány výnosy?

Jak fungují zajištěné fondy

Přestože zajištěných fondů především z dílny ČSOB a HSBC v České republice působí celá řada (podle Asociace pro kapitálový trh 140), pro mnohé potenciální investory je fungování zajištěných fondů stále černou skříňkou. Než přejdu ke konkrétním aktuálně vypisovaným fondům, trochu ji pootevřu.

Upisovací období

Zajištěné fondy garantují minimální zhodnocení (či maximální znehodnocení) vložené částky. K tomu, aby banka či investiční společnost byla schopna garantovat návratnost investice, musí se zabezpečit různými instrumenty na kapitálovém a devizovém trhu. A aby byla schopna tyto instrumenty efektivně využít, musí získat do fondu předem stanovenou částku za poměrně krátkou dobu. Z tohoto důvodu vždy před zahájením činnosti fondu vypisuje tzv. „upisovací období“.

Pokud chcete do zajištěného fondu vstoupit, musíte tak zpravidla učinit pouze v upisovacím období, které trvá zpravidla jeden až tři měsíce před „spuštěním“ fondu. Zároveň ale musíte být rychlejší než jiní investoři, protože v převážné většině zajištěných fondů je předem stanovená částka, kterou chce (a vzhledem ke způsobu zajištění i může) banka do fondu získat. Objem prostředků fondu se pohybuje nejčastěji od 400 až 500 mil. Kč výše.

Spěch se vyplácí i z důvodu poplatků. Upisovací období bývá rozděleno do několika částí, které se liší právě výší vstupního poplatku. Výstupní poplatek bývá na konci působení fondu nulový, zato v průběhu činnosti fondu dosahuje mnohdy více než 5 %. To souvisí opět se zajištěním investice.

Výpočet zhodnocení fondu

Výpočet zhodnocení fondu je velmi variabilní a záleží téměř výhradně na správci fondu, jaký zvolí. Občas může připomínat spíše sázkovou hru než investici. Vždy je ale veřejně prezentovaný a každý, kdo má o vstup do fondu zájem, je o něm informován.

Nejčastěji bývá výnos vázán na vývoj kurzu (či ceny) nějakého „podkladového aktiva“, tedy v podstatě téměř čehokoli, čemu je cena určována na některém trhu. (Toto je velmi zjednodušeně řečeno, neboť platí legislativní omezení a Komise pro cenné papíry musí každý nový fond schválit.)

Jako „podkladové aktivum“ jsou nejčastěji používány akciové indexy – buď globální (zahrnující průřez všemi akciemi na trhu), nebo sektorové (vybírající určité odvětví), a liší se též geografickou působností. Banka může sestavit svůj vlastní koš akcií apod. Výnos připsaný podílníkům může být s vývojem na trhu svázán i velmi volně, jak dále ukážu na případu nového fondu České spořitelny.

Často bývá uváděna též „participace na výnosu“. Ta určuje, kolik si z výnosu ukrojí správce fondu. Navíc vedle minimálního zhodnocení bývá uváděno i maximální zhodnocení, které může plynout z konstrukce fondu nebo bývá stanoveno nezávisle na konstrukci.

Uzamykání výnosu

Díky stanovení minimálního a maximálního výnosu mají investoři jistotu, kolik vydělají. Ale… co se stane v případě, že tři roky ze čtyř budou výborné a investice poroste, ale čtvrtý rok zaznamená katastrofální propad? Nebo naopak v prvním roce se dařit nebude – to budou muset výnosy příštích let jen „zahlazovat ztrátu“? Právě pro přišly banky se zamykáním výnosů. Co to znamená?

Výnosy jsou vypočítávány podle stanoveného vzorce (viz výše) každý rok a případné zhodnocení se „uzamkne“. Neznamená to nic jiného, že výnosy (ale především ztráty) v dalších letech již nemohou přímo ovlivnit uzamčené zisky. Samozřejmě může být konstrukce taková, že se uzamkne zhodnocení v rozmezí –1 až 10 %. V takovém případě může v prvním roce uzamčené zhodnocení ve výši 5 % být sníženo uzamčenou ztrátou v letech dalších.

Nový zajištěný fond České spořitelny

Česká spořitelna od pondělí 17. ledna 2005 do 28. února 2005 upisuje nový zajištěný podílový fond ESPA – ČS zajištěný fond 3. Koncové číslo v tomto případě určuje, že se jedná o třetí zajištěný fond České spořitelny. Proti více než 30 zajištěným fondům ČSOB a přibližně stovce zajištěných fondů HSBC s povolením pro Českou republiku počet poměrně zanedbatelný. Zajímavá je ale konstrukce fondu.

Zhodnocení třetího zajištěného fondu ČS může v průběhu pěti let dosahovat zhodnocení 0 %, 2 %, 4 %, 6 % nebo 8 % a nikdy jiné. Je totiž vázáno na koš 25 akcií a od základního zhodnocení 8 % se odečítají 2 % za každou akcii v koši, jejíž kurz poklesne v průběhu roku o 26,5 % a více. Každý rok se postup opakuje po celou dobu trvání fondu – 5 let.

Výnos fondu je tedy jen nepřímo závislý na vývoji akciových trhů. Fond nemá žádný vstupní poplatek ani participaci na výnosech (zisku ČS dosáhne jiným způsobem), výstupní poplatek je nulový po ukončení působení fondu, v jeho průběhu dosahuje 6 %.

Pro srovnání uvádím dva aktuálně nabízené fondy ČSOB, jejichž upisovací období končí dnes – Světový ČSOB Click+ 15 a ČSOB Reverzní Click 3. Oba fondy mají vstupní poplatek 2 %. První z nich garantuje výnos minimálně 10 %, ale maximální 31 % (což při pětileté působnosti fondu odpovídá 1,77 % resp. 5,06 % p. a.) a druhý garantuje navrácení vložených prostředků s maximálním výnosem 49 % (což při tříletém fungování fondu odpovídá 13,7 %).

Světový ČSOB Click+ 15 je vázaný na vývoj dvou světových indexů – S&P 500 a DJ EuroStoxx 50. 5 let a 5 měsíců fungování fondu je rozděleno do pěti období, přičemž v každém období se testuje zhodnocení koše indexů. Pokud hodnota koše poklesla o více než 3 %, za dané období se přičte zhodnocení –3 %. Pokud vzrostla o více než 6,2 %, přičte se zhodnocení ve výši 6,2 %. V uvedeném rozmezí se připočte skutečný výnos. Bude-li po ukončení působení fondu celkové zhodnocení menší než 10 %, připíše ČSOB 10 %.

ČSOB Reverzní Click 3 má konstrukci odlišnou. Je navázaný na DJ EuroStoxx 50, ovšem jiným způsobem. Na počátku začínají investoři s fiktivním zhodnocením 49 % a v průběhu tří let a jednoho měsíce se každý měsíc vyhodnotí vývoj indexu DJ EuroStoxx 50. Za meziměsíční přírůstek podílník nevydělá ani neprodělá, ale každý meziměsíční pokles hodnoty indexu se odečte od 49 %. Co zbude, bude výnos fondu. Pokud by byl záporný, dostanou podílníci zpět původní vklad.

Konstrukce zajištěných fondů je opravdu pestrá. Uvedené ukázky jsou jen malými střípky ve finančním světě. Obdobným fenoménem, jako jsou zajištěné fondy, se stávají termínované vklad s prémiovým výnosem a konstrukcí obdobnou zajištěným fondům. Česká spořitelna uvedla svůj teprve třetí zajištěný fond, ale plánuje další. Chce se stát vyrovnaným soupeřem české královně zajištěných fondů – ČSOB. A snad i pomýšlí na trůn. Pro konzervativní investory a příznivce zajištěných fondů jistě dobrá zpráva.

Anketa

Využíváte zajištěné podílové fondy?