Z rozvojových trhů přichází studená sprcha

Ještě před několika měsíci někteří analytici předpovídali, že rozvojové trhy pomohou světovému růstu. Ekonomická aktivita se ale prudce propadá, očekává se, že celkově ekonomiky rozvojových trhů budou letos stagnovat nebo poklesnou. Propad cen komodit včetně ropy pro hodně zemí znamená problémy a některé je řeší znárodňováním soukromého majetku.

Rychlost zpomalení rozvojového světa překvapila nejen centrální bankéře ale i investory. Ještě donedávna se očekávalo, že rozvojový svět globálnímu růstu pomůže. Opak je pravdou, a to i přesto, že rozvojové trhy nebyly epicentrem současné finanční krize a bankovní sektory byly lze říci zdravé. Rozvojové země přesto také bojují s poklesem zahraničního obchodu, ztenčujícími se přílivy kapitálu, propady cen komodit, klesající poptávkou domácností. Některým zemím ztěžuje finanční krize také přístup k financování jejich dluhů. O východní Evropě už toho ale bylo napsáno dost, pojďme se tedy podívat jinde, kde situace není, bohužel, o mnoho odlišná.

Rozdělení zemí

Vychodni Evropa

Autor João Felipe C.S. Zdroj: Wikipedia.org



Země východní Asie zaznamenávají historicky nejvyšší, někde „jen“ dvojciferné propady průmyslové výroby. Na Taiwanu exporty klesly v lednu meziročně o 44 %. Jižní Korea eviduje v lednu 30 % propad vývozu. Analytici očekávají, že země jihovýchodní Asie zaznamenají tentokrát vyšší propady než v době asijské krize na konci 90. let. Tehdy se země mohly spolehnout na poptávku po zboží zejména ze strany USA, v dnešní době se toto nemusí naplnit.

Významným obchodním partnerem pro většinu zemí je také Čína, bohužel ale i ta zaznamenává nejvyšší propad poptávky po zahraničních výrobcích za posledních deset let (v únoru o meziročních –24,1 %). Ekonomové očekávají v letošním roce růst čínské ekonomiky o 7–8 %, což je výrazné zhoršení ve srovnání s předchozími roky, kdy tamní ekonomika rostla o více než 10 % ročně (konkrétně od roku 2006 až do poloviny roku 2008). Na propad průmyslu a hospodářského růstu reagovala čínská vláda fiskálními opatřeními a centrální banka snižováním úrokových sazeb. Náznaky fungování opatření čínské vlády tu jsou, v únoru vzrostly investice, lidé také mají chuť utrácet. J. P. Morgan očekává pokles celkem 11 ekonomik rozvojového světa a dalších několik, kde růst bude stagnovat.

Na Latinskou Ameriku doléhá propad cen komodit

Brazílie je dalším příkladem, kde ještě v lednu ministr financí očekával v letošním roce svižný ekonomický růst o 4 % a tedy jistou rezistenci globálnímu vývoji. Bohužel i zde se již v některých číslech zveřejněných za leden ukázalo, že tomu tak nebude. Průmyslová produkce zažila nejhlubší propad v historii o 17,2 %, nezaměstnanost prudce vzrostla na 8,2 % z 6,8 % v prosinci loňského roku. Hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí klesl mezikvartálně nejvíce v historii, o 3,6 %. Brazilská ekonomika tak ještě v loňském roce rostla o 5,1 %, letošní vývoj je ale hodně nejistý. Centrální banka reagovala ve středu a snížila dle očekávání základní úrokovou sazbu o 1,5 % na 11,25 %.

Tak jako na téměř všechny země Latinské Ameriky i na Brazílii dopadá prudký pokles cen komodit a světové poptávky. Hlavními vývozními artikly Brazílie je surová ropa a rafinérské produkty, železo, ocel, maso, cukr, zejména ale sojové boby, kde je Brazílie druhým největším producentem na světě a jejichž cena od svého vrcholu v loňském roce klesla o téměř 50 %. Jen železná ruda a sojové boby představují 40 % exportu země. Téměř 6 let rostoucí ceny komodit byly spásou pro latinskoamerické společnosti a vlády. Vysoká poptávka po přírodních zdrojích zajistila vysoké příjmy zemí, které tak dokázaly splácet své dluhy a financovat své sociální programy; investoři se hrnuli.

Ceny komodit ovšem v loňském roce prudce otočily trend, měřeno komoditním indexem CRB Reuters/Jefferies ztratily komodity doposud přibližně 57 %, investice do rozvoje například těžebních zařízení v Brazílii procházejí proto značnými revizemi. Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu celého regionu na pouhých 1,1 % v roce 2009. Přesto všechno je Brazílie považována za jednu z nejlépe rozvíjejících se a hospodařících zemí v regionu. Zadlužení veřejného sektoru se v posledních letech podařilo úspěšně snížit k 40 % HDP, půjčky v cizí měně byly úspěšně ve velké míře převedeny do realu (BRL), proto oslabení domácí měny nezpůsobuje zemi vážné problémy. Brazílie si také vybudovala 200 miliardové dolarové rezervy pro případ prudkého propadu domácí měny.

Země tzv. prvního, druhého a třetího světa

Země třetího světa

Zdroj: Wikipedia.org



Deficit běžného účtu je nízký, inflace klesla v únoru ze svého 3letého říjnového maxima na meziročních 5,9 %. Centrální banka cíluje inflaci na 4,5 % +/- 2 %. Dále je pak výhodou Brazílie v současné situaci fakt, že není tak výrazně exportně závislá na USA jako například Mexiko. Slabinou Mexika je také závislost na příjmech z těžby ropy, která patří mezi nejvýznamnější suroviny. Určitě není třeba připomínat propad ceny ropy na světových trzích z téměř 150 USD za barel na současnou cenu okolo 42 USD za barel. Dopady na příjmy z těžby jsou tedy značné. Dalšími komoditními artikly je železo, ocel, stříbro; Mexiko je také významným exportérem ovoce. Očekává se, že tamní ekonomika letos poklesne o zhruba 0,5 %. Zemí, která ale je výhradně závislá na ropě (90 % vývozů), je především Venezuela. Prezident Hugo Chávez se snaží ušlé příjmy z ropy získat, kde se dá, například znárodňováním podniků, spekuluje se na devalvaci domácí měny – venezuelského bolívaru. Čtěte více: Měny východní Evropy stále hledají své dno

Don’t cry for me Argentina…

Do prezidentky Cristiny Kirchner vkládali Argentinci i trhy naději, ovšem prozatím se dá říci, že od svého zvolení v roce 2007 spíše zklamala. Již několik let trápí zemi vysoká byrokracie, a také inflace, kterou úřady téměř konstantně vykazovaly okolo 9 %, ale skutečnost byla jiná (odhaduje se, že inflace je více než dvojnásobná).

Významným exportním artiklem jsou sojové boby a jejich vedlejší produkty. Argentina je třetím největším producentem na světě a dohromady v loňském roce představovaly 25 % vývozů. Pokles ceny sojových bobů na světových trzích o téměř 50 % od loňského června tak výrazně dopadá na argentinskou ekonomiku a farmáře, kteří jsou navíc zatíženi vysokým vývozním zdaněním této komodity (35 %). Sojové boby tak představovaly 10 % příjmů z daní v loňském roce. Kupříkladu evropské země a USA naopak pěstování této komodity dotují. Cristina Kirchner se proto snaží téměř všemožně získat ušlé příjmy do státní kasy jinde. Například v říjnu loňského roku znárodnila soukromé penzijní fondy, které držely 26 miliard USD. Argentina v předešlých letech vykazovala solidní růst okolo v 8 %, v loňském roce ale růst již klesl na 6 % a letos odhady hovoří prozatím o růstu okolo 1,5 %. Export sojových bobů podporuje stále ještě slušně rostoucí čínská ekonomika, která je hlavním trhem pro tuto plodinu.

Akciové trhy i měny mohou ztrácet ještě více

Špatné fundamenty neboli makroekonomická data z ekonomik, mohou znamenat delší období oslabování měn a akciových trhů než se prozatím očekávalo. Téměř všechny měny rozvojových zemí od počátku roku k dolaru ztrácejí, nejhůře na tom jsou východoevropské měny jako je forint (-20 %), zlotý (-17 %), rubl (-16 %), rumunský lev (-14 %), turecká lira (-12 %) či pak z jiných regionů jihokorejský won (-16 %) nebo kolumbijské a mexické peso (10 %, reps. 9,5 %).

Pro více informací o akciích navštivte akcie.mesec.cz

K euru se díky těsné vazbě na dolar daří letos zpevňovat východoasijským měnám jako je thajský bath (+5 %), hongkongský dolar (9 %), čínský renminbi (8 %), filipínské peso (7 %), indická rupie (2 %), ale také jihoamerickým měnám se daří (chilské peso +15 %, brazilský real +8 %, peruánský nový sol 7 %, argentinské peso 3 %). I přes špatné fundamenty a fakt, že země rozvojových trhů zažijí také výrazný ekonomický útlum, akciové trhy dokázaly v tomto roce růst. Po poklesu v loňském roce o více než 50 %, index MSCI Emerging markets (rozvojové trhy) letos ztrácí asi jen 9 %, což je podstatně lepší výsledek než index MSCI World, který zahrnuje především akciové indexy vyspělých zemí a který v letošním roce již ztratil více než 20 %. Mezi nejvýkonnější burzy měřeno tamními indexy letos patří šanghajská burza (+27 %), dále pak chilská (+18 %), daří se i venezuelské (+16 %) a například také brazilské (Index Bovespa +11,3 %). Pro srovnání index S&P 500 letos ztrácí 13 %, DJ Euro Stoxx 50 ztrácí 22 %, pražský index PX stejně tak 22 %. Čtěte více: Jak začít obchodovat na forexu

Aktuální kurzový lístek: mesec.cz/kurzy

Nejsou tedy pochyby o tom, že rozvojové trhy budou zasaženy špatným vývojem ve světovém hospodářství. Někteří ekonomové ale současně věří, že rozvojové trhy se vzpamatují a vrátí k růstu rychleji než země vyspělé.

Anketa

Podílíte se na obchodování s komoditami nebo měnami?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 15. 3. 2009 14:35