Tak me napriklad v te odpovedi chybi, pokud bych musel vest nejakou evidenci, odpoved na toto: "Realizoval bych několik obchodů denně, tzn. měl bych denně zisky i ztráty. Musím evidovat každý obchod, nebo musím evidovat pouze skutečné příjmy, které si nechám převést na svůj účet?"
Skutečným příjmem je to, co na účtu do konce roku přibude. Je úplně jedno kam si to člověk pošle anebo nepošle.
Četl jsem například názor, že příjmem je jen to, co si člověk pošle do České republiky - blbost, kdybych si to poslal na Slovensko, tak to jako pak nemusím zdaňovat nebo co? :-) Atd.
Kdyby aspoň trochu hledala, tak zjistí, že se obchody s deriváty daní dle §10 ZDPR. Je třeba sečíst všechny zisky, odečíst ztráty a poplatky v kalendářním roce a výsledek zdanit. Je-li výsledek menší než nula, nelze tuto ztrátu započítat proti jiným ziskům daněným dle §10 (např. obchody s akciemi). Evidenci obchodů je třeba vést tak, aby byla před FÚ prokazatelná (není však součástí daňového přiznání). Tabulka v Excelu bohatě stačí. Účetnictví je zbytečné. Osvobození od daně při držení derivátu déle než 6 měsíců nelze uplatnit - není to cenný papír.
Deriváty se obvykle obchodují v cizí měně - k přepočtu se obvykle použije kurs vyhlašovaný MF v lednu následujícího roku, ale jsou i jiné možnosti.
Zda být současně spekulantem a nezaměstnaným evidovaným na pracovním úřadě, nechť si tazatel zodpoví sám. Myslím, že pokud nechce být příštím členem vlády, nikdo mu to v budoucnu vyčítat nebude. A pokud se z evidence pracáku odhlásí, až zjistí, že na derivátech se dá vydělat, musí začít platit základní zdravotní pojištění (tuším 1080,-) a sociálka je v takových případech zcela dobrovolná. Ono se však velmi snadno i prodělá...
Pokd jde o větší částky, tak bych se na tu byrokracii vykašlal a založil Ltd. někde mimo ČR a danil tam (a obchodoval s akciemi jméneme tohoto Ltd.). Je to legální, vyhnete se otravování ze strany úředníků a svědomí máte čisté (daně odvádíte).
To je jistě řešení, ale pravděpodobně ne pro člověka, který je evidován na úřadu práce a píše si na měšec o rady... Ovšem přiznávám, že se mohu mýlit, daně nejsou formulované jednodnoznačně a úředníci otravovat mohou, často zcela zbytečně a poradci si nevědí rady se zcela běžnými situacemi. Zatím mi vůbec nikdo nedal jednoznačnou odpověď na tak jednoduchou otázku, jako je danění zcela běžného "prodeje akcií nakrátko" (tj. vypůjčím si akcie, prodám je na trhu a po určité době je koupím zpět a vrátím). A běda, když bych tuto transakci udělal přes konec roku...
Ale vraťme se k Ltd. Samotné obchodování je asi OK, ale příjdou-li nějaké zisky, pak je bude vlastník asi chtít nějak spotřebovat a to už legálně bez daní nejde, což ovšem neznamená, že se to neděje... Možné řešení je, aby Ltd. fungovala jako (asi uzavřený) fond a zisky z derivátů se přelejí do podílových listů, při jejichž držení delším, než půl roku se už daň neplatí.
Nejdřív ovšem musí přijít ty zisky, tak bych s nějakou Ltd. vůbec nespěchal :-)
§10 se v její odpovědi nikde neobjevil a to je základní neznalost a důvod, proč se od takových rad držet dál. 6M danění platí jen pro některé akcie, rozhodně ne pro ty, které jsou nejvíce obchodované na Pražské burze, ale pouze pro ty, které se kupují a prodávají stylem ala Standa.
Tohle je sice lepsi odpoved nez clanek, nicmene financni derivaty jsou cenne papiry stejne jako akcie a proto se prijmy a vydaje z nich scitaji (respektive, nevim, jak jsou formalne upraveny CFD, ale u certifikatu, opci, warrantu a futures to plati).
Asi záleží na tom, jak poplatník přesvědčí finanční úřad. Předpokládám, že úřednice nemají o jednotlivých typech těchto instrumentů ani páru, tak možná bude snadné je přesvědčit. ALE existuje rozbor udělaný pro MF, který říká, že deriváty se mají danit jako samostatná skupina pod §10. Samozřejmě není právně závazný. Na druhou stranu není vše tak černé, protože ČNB (konkrétně Singer) v jiném materiálu tvrdí, že warrant lze považovat za investiční cenný papír, i když bychom ho mohli považovat za derivát, protože jeho cena je odvozena od jiného investičního instrumentu...
To české právo je tak gumové a nepřehledné, že se nějaký bič na poplatníka vždycky najde.
Ovsem ten rozbor je nesmyslny, protoze existuje spousta strategii kde clovek ztratu na akcii dorovnava ziskem na opci a naopak => je nutne toto brat dohromady.
Určitě to není jediná věc, která v našem daňovém systému postrádá (z našeho pohledu) smysl. Ztrátu z akciových obchodů bych teoreticky mohl dorovnat prodejem nemovitostí, ani to zákon neumožňuje. Ale daňové zákony tu nejsou primárně od toho, aby zohledňovaly strategie spekulantů.
Dotáhneme-li to do extrému, pak je každá daň z poctivě vydělaných peněz státem legalizovaná loupež - zaplať, co nařídíme, nebo tě strčíme do díry... Pokud už bychom nějakou daň platit měli, pak by v naší spotřebně orientované společnosti bohatě měla stačit DPH a ne daň za to, jak intenzívně pracujeme. A rovněž bych rád viděl podrobné vyúčtování, jak stát s daněmi nakládá... Zkrátka utopie.
Vrátíme-li se do reálu, pak nezbývá, než přesvědčovat úředníky na FÚ, že zaplacená daň je spočítaná správně. Co kdo namíchá do §10, záleží jen na osobním výkladu zákona, odvaze a preferencích. Musím ovšem podotknout, že neznám nikoho, komu by kontrolovali daň zaplacenou dle §10.
Ale tady nejde o smysl ale o elementarni logiku. Napriklad muzu prodat jednu opci za $11, druhou za $12 a v dusledku prodeje techto opci musim pozdeji koupit akcii za $80 a prodat ji za $60 (celkove jsem tedy vydelal $3 na akcii). Proste ta ztrata na akcii je primym dusledkem toho ze jsem prodal (= mel prijmy) z opci. Zatimco u te nemovitosti bude nejaka souvislost tezko.
Tohle by si mohla dovolit leda společnost s účetnictvím, kde se toho mnoho ztratí, ale ne fyzická osoba, která daní dle §10, kde se na nějaké souvislosti a elementární logiku nehledí. Zkuste se daňového poradce zeptat, zda lze považovat expiraci warantu za prodej nebo mu nadhoďte již dříve zmíněné danění short sales realizované přes konec roku. Pokud se stane, že o něčem podobném už slyšel, odpověď znát jistě nebude.
Jediné, co by mohlo na FÚ zabrat, je Zákon o správě daní a poplatků, který (tuším v §2) říká, že daň má vycházet ze skutečného stavu a nikoli ze stavu formálně právního. Ale vzhledem k tomu, že §10 ZDPR celkově vyznívá v neprospěch poplatníka (když vyděláš nebo spíš jen prodáš, tak plať, když proděláš, tak neotravuj), nedávám tomu, kdo se "znelíbil", příliš mnoho šancí.
Ale v pripade short sale a expirace to alespon vychazi z (nestastne) dikce zakona, nicmene o oddeleni derivatu a akcii zakon nic nerika; naopak z toho jak je napsany (je to pod jednim pismenem) spise vyplyva, ze by se to melo pocitat dohromady. A proto by skutecny stav veci mel byt rozhodujici.
Zákon o podnikání na kapitálovém trhu definuje "investiční nástroje" a dělí je do čtyř skupin: Investiční cenné papíry, Cenné papíry kolektivního investování, Nástroje peněžního trhu a Deriváty. Každou skupinu definuje odděleně. Akcie jsou v první skupině, opce ve čtvrté (http://business.center.cz/business/pravo/zakony/podnikani-na-kapitalovem-trhu/cast2.aspx).
ZDPR v §10 mluví pouze o "cenných papírech" (mimochodem, jsou pod stejným písmenem, jako nemovitosti), o derivátech ani zmínka. Co myslíte tím, "je pod jedním písmenem"?
Ještě by to mohlo být pod §4, kde se probírá osvobození - ale právě §4 se drží terminologie Zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kde jsou akcie a deriváty jasně oddělené.
Z toho je jasná jen nejednotnost pojmů a lajdácká práce zákonodárců. Ale sám si dělám závěr, že by se deriváty a akcie dohromady počítat neměly, i když bych je právě teď osobně rád dohromady počítal (na konci roku třeba zjistím, že je to úplně jedno).
S tim par. 10 a nemovitostmi mate pravdu, ted jsem se koukal :-) Ale derivat je sam o sobe cenny papir a zakon o danich z prijmu vubec nerozlisuje jednotlive druhy CP, tam se vsude mluvi jen o "cennych papirech" (krome paragrafu o osvobozeni od dane, kde se mluvi o "investicnim cennem papiru", ale osvobozeni tady ted neprobirame).
Zákon o podnikání na kapitálovém trhu rozlišuje "investiční cenné papíry" a "deriváty", byl bych proto se zařazením derivátů mezi cenné papíry velmi opatrný.
Ale když to trochu pokroutím, tak se dopracuji třeba k následující konstrukci: Z definice derivátu plyne, že i warrant je vlastně derivát, ovšem Singer (a to je šajba, před kterou se musí ohnout všichni úředníci na FÚ), označil warranty za investiční cenné papíry, takže deriváty jsou vlastně investiční cenné papíry :-). Za použití dostatku slovního žonglování na to jistě kývne každý berňák.
Na druhou stranu je tu stanovisko Komory daňových poradců "KDPIS -782/29.05.02 - Daňové aspekty derivátů", se kterým v podstatě souhlasí i MFČR a píše se v něm: "V případě fyzické osoby nepodnikatele budou příjmy z titulu derivátových operací zdaňovány dle §10 ZDPR s tím, že v rámci jednoho zdaňovacího období je možné kompenzovat zisky a ztráty z titulu derivátových operací." Sice se přímo nezakazuje kompenzovat zisky z akcií ztrátami z derivátů, ale každý poradce to tak chápe nejpozději po přečtení tohoto stanoviska.
Zkrátka diskutovat můžeme donekonečna, ale před úřady si to musíme obhájit každý sám. A bude hůř.
S posledni vetou zcela souhlasim. Ale presto si dovolim podotknout, ze Zakon o podnikani na kapitalovem trhu je IMHO pro fyzickou osobu obchodujici s CP irelevantni; ten zejmena upravuje pravidla pro investicni nabidky, "vytvareni" CP atd. a pak je logicke, ze rozlisuje akcie a derivaty.
Sice jsem se na tento zákon obrátil jen kvůli vyjasnění terminologie, ale myslím, že pro jednání s FÚ by to mohl být dobrý argument. Skoro jako obhajoba toho, že nedodržuju FIFO při nákupu a prodeji CP, ale sám určuji, jak nákupy a prodeje spáruji, protože se mne netýká zákon o účetnictví.
Domnívám se (a do zákona se mi právě teď koukat nechce), že cenný papír nemusí mít ISIN. ISIN je důležité pro obchodování na veřejných trzích, ale cenný papír je vedle akcie, dluhopisu a podílového listu třeba i směnka nebo šek a dokonce i skladištní list. Pak jsou ještě v nějakém zákoně definované deriváty, ale warranty už nikde definované nejsou, přičemž warrant můžeme definovat i jako opci na nákup/prodej cenného papíru, či třeba i komodity, ale z jeho podstaty by to mohl být i derivát, protože je jeho cena od něčeho odvozena...
Zákonodárství zkrátka nestíhá překotný vývoj finančních trhů, ale pokrývá spoustu jiných zbytečností (právě mne napadají evropské normy na zakřivení okurek a harmonizaci kompostu).
Řekl bych, že přesvědčit úředníka na FÚ, že čtyřmístný rozlišovací kód futures je vlastně ISIN, by nemělo být tak složité, jen být dostatečně asertivní.
Samozřejmě, že není problém přesvědčit úředníky na FÚ o tom co potřebuji. Proto jsem si nechal trvalé bydliště v jednom malém městečku :-)
Chci ale vědět, jak je to přesně podle zákona, kdyby náhodou to bylo potřeba. Zjednodušeně je to s těma cennýma papírama takto: Když vynecháme všelijaký ty skladištní listy apod. Potom, pokud to vydává banka, stát, firma apod. pak je to cenný papír - například akcie, dluhopisy, warranty atd. Pokud to "vydávám" já pak to není cenný papír - například vypíšu opci, uzavřu s někým kontrakt futures atd.
A to se pise kde? Zakon o cennych papirech definuje cenny papir tak, ze pod ne opce i futures spolehlive spadaji (a spousta podstatne exotictejsich instrumentu - viz odpoved P.C.).
§ 3 Investiční nástroje
(1) Investičními nástroji jsou
a) investiční cenné papíry,
b) cenné papíry kolektivního investování,
c) nástroje, se kterými se obvykle obchoduje na peněžním trhu (nástroje peněžního trhu),
d) deriváty.
(3) Deriváty se pro účely tohoto zákona rozumí
a) opce na investiční nástroje uvedené v odstavci 1 písm. a) až c),
b) finanční termínové smlouvy (zejména futures, forwardy a swapy) na investiční nástroje uvedené v odstavci 1 písm. a) až c),
c) rozdílové smlouvy a obdobné nástroje pro přenos úrokového nebo kurzového rizika,
d) nástroje umožňující přenos úvěrového rizika,
e) jiné nástroje, ze kterých vyplývá právo na vypořádání v penězích a jejichž hodnota se odvozuje zejména z kurzu investičního cenného papíru, indexu, úrokové míry, kurzu měny nebo ceny komodity.
Z toho jasně vyplývá, ale i z jiných zákonů, že deriváty jsou něco jiného, než cenné papíry.
Z toho se da akorat usuzovat, ze opce nejsou _investicni_ cenny papir. Ale podivejte se hned na zacatek toho Zakona o cennych papirech:
Část první
Obecná ustanovení
§ 1
(1) Tento zákon se vztahuje na cenné papíry, kterými jsou zejména akcie,1) zatímní listy,2) poukázky na akcie,2a) podílové listy,3) dluhopisy,4) investiční kupóny,6) kupóny (§ 12), opční listy,6a) směnky,7) šeky,7),8) náložné listy,9) skladištní listy10) a zemědělské skladní listy10a).
Tedy v zakone je JASNE A PRIMO napsano, ze opce je cenny papir.
V tomto uvedeném zákoně je JASNE A PRIMO napsano, ze opční list je cenny papir a ne opce!
Nelze zaměňovat termín opční list s termínem opce. Opce představuje právo nakoupit, či prodat určité podkladové aktivum. Opční list je v ObchZ definovaným cenným papírem, který nese výhradně právo přednostního odkupu emitovaných akcií.
Přidávám se k upozornění pro redakci, aby článek smazala. Příjmy ze spekulace s komoditami v žádném případě nemohou být kapitálovými přijmy. Pro tazatele: dokud budete ztrácet, vůbec to neřešte. Až budete mít ziskový rok, vypracujte si metodiku výpočtu daně (ovšem dle §10), kde zahrnete celkový součet ze ztrátových a ziskových obchodů a poplatků v daném období, a celý tento kladný výsledek dáte do příjmů v daňovém přiznání. To zformulujte na papír, a zajděte sním na váš finanční úřad. Vysvětlete to pracovnici, která tomu patrně nebude rozumět, a pokud nebude mít připománky, doplňte na papír, že to bylo projednáno s pracovnicí a pokud mají proti tomuto způsobu zdanění námitky, ať vám je sdělí, papír předejte na podatelně a nechte si potvrdit kopii, kopii kopie přiložte k daňovému přiznání.