Výstupy Fedu nepřekvapily svým mírně jestřábím tónem

Kurz hlavního měnového páru se po včerejším zasedání amerického Fedu posunul na své minimum od loňského července, když se dostal na 1,288 USD/EUR.

Zprávy a události

Fed podle očekávání snížil objem odkupovaných aktiv o 10 mld. USD na 15 mld. USD. Index spotřebitelských cen v USA klesnul o 0,2 % m/m, zatímco trh očekával stagnaci. Meziročně ceny přidaly pouze 1,7 % (trh + 1,9 %).  Cenový index bez potravin a energií meziměsíčně stagnoval (trh +0,2 %) meziročně přidal také 1,7 % (trh + 1,9 %). Bilance bžného účtu zaznamenala ve druhém čtvrtletí nižší deficit (98,5 mld. USD), než trh očekával (113,4 mld. USD).

Inflace v eurozóně v souladu s odhady analytiků vzrostla z červencových –0,7 % m/m na 0,1 % za srpen. Meziroční růst cen podle zpřesněného odhadu zrychlil na 0,4 % po červencových 0,3 %. Jádrová inflace stagnuje na 0,9 %. Stavebnictví v červenci meziměsíčně stagnovalo.

Míra nezaměstnanosti podle ILO klesla ve Velk Británii na 6,2 % (trh 6,3 %). Klouzavý tříměsíční průměr týdenních výdělků vzrostl o 0,6 % (trh + 0,5 %) oproti předchozím průměru z předchozích třech měsíců.   

Polské průmyslové tržby negativně překvapily meziročním poklesem o 1,9 %, zatímco analytici očekávali růst o 0,2 %. Ceny v průmyslu klesly o 1,5 % y/y (trh –1,7 %). 

Výstupy Fedu nepřekvapily svým mírně jestřábím tónem

Kurz hlavního měnového páru se po včerejším zasedání amerického Fedu posunul na své minimum od loňského července, když se dostal na 1,288 USD/EUR. Projevuje se tak rozdíl předpokládaných měnových politik. Zatímco americký Fed plánuje pomalou a postupnou normalizaci s posunem úrokových měr směrem k neutrálním hodnotám, Evropská centrální banka provádí nestandardní měnověpolitické kroky a zvyšování úrokových sazeb se zdá v nedohlednu.

Včera zakončené dvoudenní zasedání Fedu svými výstupy nepřekvapilo. Nezměnila se ani rétorika, když guvernérka Janet Yellen zopakovala, že sazby zůstanou na technické nule po značnou dobu („considerable time“) a zdůraznila významnou slabost („significant slack“) na trhu práce. Podle očekávání se snížil objem odkupovaných aktiv na 15 mld. USD a na příštím zasedání na konci října by tento program měl být úplně ukončen. Nepřekvapil ani medián výhledu úrokových sazeb, který naznačuje mírně rychlejší normalizaci monetární politiky. Na konci příštího roku medián výhledu sazeb ukazuje na 1,375 % v porovnání s červnovými 1,125 % a prognóza pro konec roku 2016 se posunula z 2,50 % na 2,875 %. Nově byl zveřejněn výhled na rok 2017, na jehož konci by se klíčová úroková sazba měla pohybovat na 3,75 %. Guvernérka také zlehčovala rozdíl mezi tržním výhledem na sazby a výhledem Fedu. Americká centrální banka se také vyjádřila k tomu, jak chce ukončit svou monetární expanzi. Konec reinvestic nakoupených cenných papírů by měl přijít krátce po zahájení cyklu zvyšování sazeb a bude se při něm přihlížet na aktuální stav ekonomiky. Nakonec Fed oznámil, že bude posouvat svůj cíl na jednodenní sazby regulací volné likvidity bank uložených u centrální banky.

Událostí, která dnes zastíní všechny ostatní, je skotské referendum o vystoupení z unie s Velkou Británií. Rozruch přinesl průzkum z minulého týdne, který poprvé ukázal na převahu příznivců odtržení. Přesto, že tento průzkum zůstal osamocen, zvýšil na trzích nervozitu. Ostatní průzkumy sice ukazují na odmítnutí samostatnosti, jejich výsledky jsou však velmi těsné. Odtržení Skotska by novému státu i Velké Británii přineslo řadu těžkostí. Není zřejmé, jak by se Skotsko postavilo ke své části vládního dluhu, protože jeho nepřiznání by jistě přineslo negativní rating a jeho přiznání těžkosti se splácením. Také není jasné, jak by to případně bylo se setrváním Skotska v EU a NATO. Jedna z nejdůležitějších otázek je, jestli by Spojené království umožnilo Skotsku být s ním v měnové unii a využívat tak Bank of England jako věřitele poslední instance a využívat její likviditní podpory. Navíc se zdá, že i rozpočet nového státu by vykazoval poměrně vysoký deficit, který by se mimo měnovou unii špatně financoval. Výsledky referenda budou známi zítra v brzkých ranních hodinách.

ECB dnes zahájí program dlouhodobých cílovaných repo půjček. Ekonomové SG se domnívají, že banky budou v tomto programu čerpat likviditu v objemu 500–550 mld. EUR, přičemž v tomto prvním týdnu by si měly půjčit 100–120 mld. EUR. Čeká se také na projev francouzského prezidenta Hollanda, ve kterém by měl zopakovat hlavní body svého reformního programu a ospravedlnit vyšší deficit veřejných rozpočtů výjimečnými okolnostmi. 

Z dalších dat se dočkáme údajů o nových a plánovaných rezidenčních nemovitostech v USA. Vzhledem k předešlým statistikám ze stavebnictví se dá očekávat, že nových domů v srpnu ubylo o 2,6 %. Vzhledem k červencovému nárůstu o 15,7 % se však jedná pouze o mírnou korekci. Také nás čeká tradiční čtvrteční statistika nových žádostí v nezaměstnanosti vyplněných minulý týden. Ty by měly dosáhnout 290 tis., což by představovalo mezitýdenní pokles 25 tis. Index průmyslové aktivity Filadelfského Fedu by měl dosáhnout nového maxima od března 2011, když podle ekonomů SG vyskočí na 29 %.   

Kurzy regionálních měn zaznamenávají jen nepatrné změny

Vývoj směnných kurzů ve středoevropském regionu byl včera velmi poklidný. Nejhůře si vedla česká koruna, která po dvou dnech, kdy posilovala, ztratila tři haléře. I přes zveřejnění nepříznivých ekonomických indikátorů žádnou výraznější změnu nezaznamenal ani polský zlotý, jehož kurz se odpoledne obchodoval velmi blízko úrovně 4,187, na které ráno své obchodování otevíral. Jedinou sledovanou měnou, která zaznamenala zisky, byl maďarský forint, který pokračoval v trendu ze začátku týdne a v průběhu dne přidal 0,2 %. Regionální měny večer reagovaly na tiskovou konferenci po zasedání Fedu pouze velmi mírným oslabením.    

Včerejšek i druhá polovina týdne jsou z pohledu ekonomického kalendáře regionu chudé. Jediná statistika, která stojí za zmínku je ta o polských průmyslových tržbách. Ty v srpnu zklamaly, když zaznamenaly meziroční pokles o 1,9 %. Do konce týdne se už žádných významnějších statistik nedočkáme.

V aukci českých státních dluhopisů byly včera prodány dluhopisy s variabilním kuponem (CZGB VAR 2027) a dluhopisy s pevným kuponem (CZGB 0,85 % 2018). Poptávka po obou cenných kuponech výrazně předčila nabídku, když poměry b/c dosáhly 3,66 a 2,77 a byly prodány v objemu 5 mld. CZK od každého. Průměrný výnos dluhopisu CZGB VAR 2027 skončil 3,43 bb pod 6M PRIBORem a průměrný výnos CZGB 0,85 % 2018 byl 0,212 %.   

Česká swapová výnosová křivka zůstala včera bez výraznějších změn.