Vyplatí se investovat do zlata?

Zlato patří k nejstarším prostředkům, které lidé používají pro uchování hodnoty. Jeho cena sice kolísá, ale ani v době krizí výrazně neztrácí svou hodnotu – spíše naopak. Majetek uložený ve zlatě lze v snadno vzít s sebou a zpeněžit jej kdekoliv na světě. Je čas uvažovat o investici do zlata?

Zlato? Zlato!

Zlato je vzácný kov s mnoha unikátními vlastnostmi. Na rozdíl od jiných kovů je chemicky velmi stabilní. Rozpouští se jen v lučavce královské a roztocích kyanidů. Výborně vede teplo i elektrický proud. Vyniká tažností a kujností. Z jednoho gramu zlata, což je kulička o průměru něco málo přes 2 mm, lze vytáhnout drát dlouhý přes 160 metrů nebo jej roztepat do průsvitného plechu o ploše cca 1 m2.

Ryzí zlato je měkké, ale velmi těžké. Jeho hustota je dvakrát vyšší než hustota olova. Zlato je také dosti vzácné, a tedy i drahé. Kombinace všech těchto vlastností zlatu předurčila roli téměř ideálního materiálu pro výrobu cenností a platidel. V moderní době pak zlato našlo široké uplatnění i v průmyslu a medicíně.

Zlato si do dnešní doby zachovalo ještě jednu důležitou roli – prostředku pro uchování hodnoty. Díky své vysoké ceně, velké hustotě, dobré zpracovatelnosti a neškodnosti umožňuje zkoncentrovat velkou finanční hodnotu do malého objemu. Toho využívají lidé i státy, které v sejfech svých centrálních bank stále drží tuny zlatých rezerv.

Šperky, mince, cihly

Historie obchodování se zlatem je dlouhá přes pět tisíc let. Kromě jeho relativně snadné přepravy je velkou výhodou zlata možnost vyměnit jej za peníze nebo za něj získat jiný majetkový ekvivalent téměř kdykoliv a kdekoliv na světě. Je to dáno i tím, že ověřit pravost a stanovit cenu zlatého slitku či mince je mnohem jednoduší než třeba u drahých kamenů.

Pomineme-li šperky, lze se dnes se zlatem setkat nejspíše v podobě zlatých mincí a slitků v tradiční podobě cihel. Uvažujete-li o investici do zlata, má smysl se bavit právě jen o tzv. investičních mincích nebo slitcích. Jen ty může z ověřených zdrojů bez obav koupit i naprostý laik s jistotou, že je v případě potřeby kdykoliv a kdekoliv stejně lehce zase prodá.

Nákup zlatých šperku anebo mincí se sběratelskou hodnotou představuje jinou kapitolu. Historickou zlatou minci kupujte jako investici, jen vyznáte-li se v numizmatice. I tak si ale růstem její hodnoty a její snadnou prodejností nikdy nemůžete být jisti. Šperk pak raději kupte dámě svého srdce jako investici citovou. Oproti investičnímu zlatu navíc v ceně šperku zaplatíte i DPH.

Investovat do zlata můžete i na pražské burze – pomocí certifikátů:

Zlaté cihly

Jistotu pro investora představují zlaté slitky v tradiční podobě plochých cihel, přesněji cihliček. Největší běžně obchodovaná zlatá cihla o hmotnosti 1 000 g se s přehledem vejde do krabičky od cigaret. Nejmenší obchodovaný slitek o váze 1 g pak svými rozměry 9×15×0,4 mm odpovídá SIM kartě do mobilního telefonu.

Rozměry i tvar zlatých cihel nejsou pevně dány a u různých výrobců se liší. Každý investiční zlatý slitek ale nese označení výrobce, identifikační číslo a údaj o hmotnosti a ryzosti slitku. Některé, zejména menší slitky jsou prodávány v dárkových etujích s certifikátem osvědčujícím jejich pravost. U větších slitků a investičních mincí nejsou certifikáty obvyklé.

Malé zlaté slitky s hmotností do 10 g lze považovat spíše za dárkový předmět než za investici. I proto jsou na rozdíl od větších slitků často ozdobeny obrazovým motivem. Například zadní stranu rakouských slitků o hmotnosti 1g, 5g a 10g certifikovaných švýcarskou firmou Argor-Heraeus SA zdobí jezdec na vídeňském lipicánovi. Obrázek je s holografickým efektem, díky němuž ho lze považovat i za bezpečnostní prvek.

Malé slitky však vyjdou poměrně draho. Cena investičního zlatého slitku nebo mince se vždy skládá ze dvou položek: aktuální ceny zlata na světovém trhu a obchodní přirážky (tzv. premium). Výše přirážky se pohybuje od 5 % u velkých slitků až do několika desítek procent u malých slitků a drobných mincí. Jeden gram zlata ve velkém 1 000 g slitku tak vyjde zhruba na polovinu ceny malého 1 g slitku.

Zlaté mince

Ražba mincí ze zlata má tisíciletou historii, ale setkat se s nimi lze i dnes. V posledních desetiletích se u drobných investorů těší zlaté mince větší oblibě než slitky. Blýskavé uncové mince s různými obrazovými motivy jsou prostě hezčí a svou hodnotou kolem 16 tisíc Kč přesně odpovídají potřebám investorů. Navíc je lze obvykle pořídit s o něco málo menší přirážkou než slitky.

První a zároveň asi i nejznámější investiční mincí je jihoafrický Krugerrand. Razí se od roku 1967 z 22 kará­tového zlata. Po úspěšném přijetí Krugerrandů investory začaly své zlaté mince ve velkém razit i další státy. Setkat se tak můžete třeba s blýskavými kanadskými Maple Leafy, australskými Nuggety nebo čínskými Pandami. Velmi populární je americký Eagle ražený od roku 1986.

Pamětní zlaté mince vydává i Česká národní banka. Nejedná se ovšem o klasické investiční mince. Jejich emise jsou omezeny jen na několik málo tisíc kusů a v jejich ceně se odráží i numismatická hodnota. V poměru k obsahu zlata tyto mince vyjdou dráž než klasické zahraniční investiční mince. Investor by se navíc mohl setkat i s určitými rozpaky, pokud by z nějakého důvodu potřeboval rychle prodat české zlaté mince v zahraničí.

Kromě historických a moderních mincí jsou investorům nabízeny i tzv. novoražby historických mincí. Vídeňská mincovna razí novoražby dukátů, zlatníků a korun z doby vlády císaře Františka Josefa I. Vedle toho od roku 1989 razí z ryzího zlata v Evropě oblíbené moderní investiční mince „Wiener Philharmoniker“ denominované v eurech.

Není zlato jako zlato

Se zlatem se lze setkat v mnoha podobách. Vzhledem k tomu, že ryzí zlato je velmi měkké, pro výrobu šperků i oběžných mincí se vždy používalo ve formě slitin s jinými kovy, nejčastěji se stříbrem a mědí. Proto je u zlata kromě hmotnosti vždy určující i údaj o jeho ryzosti. Druh a podíl příměsí určuje tvrdost a barvu výsledné slitiny – od bílé po červenou.

Hmotnost zlata se udává buď v gramech nebo v tradičních jednotkách – trojských uncích, označovaných zkratkou „Oz.“ (trojská unce = 31,1034807 gramů). Podobně ryzost zlata se udává buď v tisícinách vyjadřujících podíl zlata ve slitině (např. 999,9/1000) nebo v tradičních karátech. Jeden karát představuje 1/24 zlata ve slitině. Ryzí zlato 999,9/1000 má tedy 24 karátů.

Zatímco obsah zlata ve slitinách, z nichž byly vyráběny historické oběžné mince nebo šperky, se v jednotlivých případech dost lišil, investiční zlaté slitky jsou vyráběny z ryzího zlata 999,9 /1000. U investičních zlatých mincí to ovšem neplatí. Například jihoafrický Krugerrand nebo americký Eagle je ražen z 22 karátového zlata (916,7 /1000). Naproti tomu kanadský Maple Leaf, australský Nugget nebo rakouský Philharmoniker z ryzího 24 karátového zlata (999,9/1000).

Není se však třeba obávat, že koupíte-li si uncový Krugerrand, získáte méně zlata než třeba v uncovém australském Nuggetu. V obou bude zlata stejně – 31,103 g, tedy jedna trojská unce. Velikost a celková hmotnost Krugerrandu však bude kvůli nižší ryzosti zlata, z něhož je vyroben, oproti Nuggetu o něco vyšší. Krugerrand také bude o něco tvrdší, takže pokud se s ním budete často mazlit, tak rychle se vám neošoupe.

Jak a proč investovat do zlata

Nákup zlatých slitků nebo investičních mincí je jednodušší, než se může zdát. Spíše než do klenotnictví ale pro ně musíte ke specializovaným firmám nebo do banky. Na rozdíl od šperků je investiční zlato osvobozeno od DPH. Zlatá cihlička nebo mince koupená v klenotnictví může být vyrobena ze šperkařského 14 karátového zlata, takže s investičním zlatem má jen málo společného.

Nákup zlatých slitků anebo mincí lze zvládnout dokonce i z pohodlí svého pokoje či kanceláře po internetu. Netřeba přitom dodávat, že nakupovat zlato – stejně jako jakékoliv jiné zboží – byste měli jen ze solidních a ověřených zdrojů. Zdrojem značně nejistým, zvláště pro nákup zlata, jsou internetové aukce. Pozor byste si měli dát zejména na podezřele výhodné nabídky.

Běžný investor by měl svou pozornost zaměřit nejspíše na nákup nejoblíbenějších uncových mincí. Zájem o ně je zárukou jejich okamžitého prodeje kdekoliv na světě. Vybírat se vyplatí hlavně podle ceny závisející kromě aktuální světové ceny zlata na obchodní přirážce, která bývá u různých mincí různá. Svým vzhledem i cenou mohou být zajímavé třeba i rakouské novoražené dukáty.

widgety

Důvod, proč investovat do zlata, byl uveden hned v úvodu. Zlato slouží jako základní prostředek pro zachování hodnoty zvláště v dobách různých krizí, což může být dnes docela aktuální. Jedná se konzervativní investici, která nejspíš nepřinese velký zisk, ale může zabránit ztrátě, když se vše okolo hroutí. Majetek ve zlatě lze vzít kamkoliv s sebou a v případě potřeby jej kdekoliv a kdykoliv vyměnit na hotovost.

Nevýhody investic do zlata jsou v podstatě jen dvě. V klidných dobách na investici do zlata nejspíše nezbohatnete. Reálné investice do zlata nebo třeba starožitností jsou také vždy spojeny s rizikem krádeže či loupeže. To sice nehrozí, uschováte-li je do bankovního sejfu, ale zase budete muset platit za jeho pronájem a také bude omezena vaše možnost majetkem kdykoliv okamžitě disponovat.

Anketa

Investujete do zlata?

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 3. 2012 3:04