Výkon jednotlivých ekonomik eurozóny není rovnoměrný

Výkon jednotlivých ekonomik není rovnoměrný: zatímco sympatická data přišla ze Španělska a Belgie, tak Francie a Rakousko hlásí, že jejich ekonomika ve druhém čtvrtletí na mezikvartální bázi stagnovala.

Dle předběžných údajů pokračovala ekonomika eurozóny v růstu i v letošním druhém čtvrtletí, když HDP mezikvartálně vzrostl o 0,3 %.

Uvedený růst HDP eurozóny není překvapivý: je v souladu s tím, co pro výkon ekonomiky eurozóny naznačovaly například průzkumy PMI.

Výkon jednotlivých ekonomik ale není rovnoměrný: zatímco sympatická data přišla ze Španělska a Belgie, tak Francie a Rakousko hlásí, že jejich ekonomika ve druhém čtvrtletí na mezikvartální bázi stagnovala.

Velkou otázkou pro eurozónu jako celek je, jak se ve zbytku letošního roku na výkonu ekonomiky projeví nejistoty spojené s Brexitem: vliv tohoto faktoru bude patrný právě až na datech za letošní druhé pololetí.

Růst HDP eurozóny sice v letošním druhém čtvrtletí zpomalil jak na mezikvartální bázi (růst 0,3 % ve druhém čtvrtletí versus růst 0,6 % ve čtvrtletí prvním), tak v meziročním srovnání (1,6 % vs. 1,7 %), nicméně nejde ani o překvapení, ani o zklamání. Silný mezikvartální růst ekonomiky eurozóny v letošním prvním čtvrtletí (0,6 %) byl od počátku vnímán coby výjimečně dobrý výsledek, jež bude těžké zopakovat. Mezikvartální růst 0,3 %, reportovaný pro druhé čtvrtletí, je v souladu s tím, co indikovaly dostupné měsíční údaje a průzkumy z ekonomiky eurozóny.

Osobně pokládám výsledek za eurozónu jako celek velmi dobrý: v tuto chvíli nejsou k dispozici údaje o struktuře růstu HDP, nicméně lze přepokládat, že i v letošním druhém čtvrtletí byla hlavním tahounem růstu spotřeba domácností. Spotřebitelé profitují jak ze zlepšující se situace na trhu práce v eurozóně, jež je reflektována pozvolně klesající mírou nezaměstnanosti, tak z nízké inflace.

Otázkou ale je, jaký vývoj bude následovat ve druhé polovině letošního roku, konkrétně jak moc se projeví nejistoty spojené s Brexitem, tedy s rozhodnutím Spojeného království vystoupit z Evropské unie. Průzkumy podnikatelské a spotřebitelské důvěry z britské ekonomiky za červenec naznačují, že jak britská podniková sféra, tak domácnosti nyní pociťují tíhu nejistot a rizik, jež Brexit může přinést. Tyto nejistoty mohou v britské ekonomice vést k nižším investičním výdajům a k nižší soukromé spotřebě. Slabší výkon britské ekonomiky se pak skrze zahraničněobchodní vazby přenese i do kontinentální Evropy: jak do eurozóny, tak do středoevropského regionu. Výkon HDP eurozóny ve zbytku letošního roku je tak zatížen nejistotami a v tuto chvíli lze samozřejmě sestavit řadu scénářů pro další vývoj: jak pesimistických, tak relativně optimistických. Osobně si myslím, že pokud by HDP eurozóny zopakoval mezikvartální růst 0,3 % i ve zbytku letošního roku, tak by šlo o velmi pěkný výsledek. V souvislosti s Brexitem je zde ale nebezpečí, že hospodářský růst zpomalí nejen v Británii, ale také v eurozóně a v kontinentální Evropě obecně.