Vyberte si své ETF. Co byste měli vědět a na co si dát pozor?

Investovat lze nejen do fondů podílových, ale i fondů burzovně obchodovaných. O co jde? Pro koho je taková investice vhodná? Proč by takto nemohl investovat třeba i Mirek ze šroubárny?

I skladník ze šroubárny může vcelku jednoduše a levně investovat do mnoha různě vybraných akcií anebo dluhopisů z různých zemí. Výběrem a zakoupením jednoho finančního produktu, možná právě ETF, si může koupit košík cenných papírů z celého světa, ze Spojených států, nebo třeba Německa.

Burzovně obchodované fondy, ETF

Žijeme v době, kdy se nám stále někdo něco snaží prodat, a nejinak je tomu v oblasti investic. Jedním z nabízených finančních produktů, dostupných i drobným investorům, jsou burzovně obchodované fondy – ETF (Exchange Traded Funds, tzv. „éteefka“). Reklama na takový produkt může třeba hlásat kupte si SPDR S&P International Dividend ETF, budete se moci podílet na stovce dividendových akcií z celého světa. A tak si třeba i náš skladník Novák, zlákaný reklamou, prostřednictvím svého obchodníka s cennými papíry (brokera) koupí své první ETF. Jediné co vlastně musí k takovému neuváženému a impulsivnímu nákupu vědět, je několikapísmenný kód (ticker). U výše zmíněného dividendového ETF jde o symbol „DWF“.

Je dobré vědět, že ETF vydává nějaký emitent a na jeho webových stránkách se lze dozvědět vše potřebné. Na obrázku 1 máme příklad. Píše se zde, že fond chce poskytnout investiční výsledky, které před poplatky a výdaji budou odpovídat celkové výkonnosti indexu „S&P International Dividend Opportunities“a investor by měl počítat s tím, že ročně ho to bude stát kolem půl procenta z hodnoty investice (Gross Expense Ratio je 0,45 %). Nákladovost fondu je jedním z rozhodovacích kritérií, podle nichž by měl investor vybírat. Zkušený investor ví, že neuvážené nákupy pod vlivem reklamy a doporučení jsou na kočku a bude chtít před nákupem vědět více. Nekoupí první fond, na který narazí, bude srovnávat a vybírat.

ETF pohledem webu emitenta
Autor: Stránky emitenta ETF

ETF pohledem webu emitenta

 

Cože to to „éteefko“ je?

ETF jsou dostupné investiční nástroje, a i když bývají stranou pozornosti a nemusí být tak masově používány jako podílové fondy, v investování mají svůj význam. Kdo si takový cenný papír koupí, získává „akcii“, jejíž cena se odvíjí od hodnoty podkladových aktiv – toho, do čeho fond investuje. Investor získává diverzifikovanou investici, třeba i několik desítek nebo stovek cenných papírů. ETF mohou být emitovány na nejrůznější druhy podkladových aktiv – akcií (akciové ETF), dluhopisy (dluhopisové ETF), nebo třeba komodit (komoditní ETF). Rozsah pokrytí různých tříd aktiv a sektorů se u ETF přiblížil k nabídce otevřených podílových fondů, které jsou pro fondy burzovně obchodované konkurenčním produktem.

Většina ETF složením portfolia kopíruje některý ze známých indexů – jako investoři koupíte jedno ETF a držíte portfolio odpovídající sledovanému indexu. Takový index může být například akciový nebo dluhopisový a ve své podstatě určuje košík akcií nebo dluhopisů. Tržní cena těchto instrumentů je čas od času pravidelně vyhodnocována a je určena hodnota indexu. Kdo třeba uvažuje o investici do německých akcií, můžete si koupit celý trh pomocí burzovně obchodovaného fondu sledujícího výkonnost německého akciového indexu DAX (Deutscher Aktienindex). Tento index sleduje vývoj třiceti významných německých společností obchodovaných na burze ve Frankfurtu. ETF na německý akciový index DAX existuje několik, investor může vybírat mezi konkurujícími si produkty.

Na internetu existují srovnávače (ETF screener), které investorovi s výběrem pomohou. Na obrázku 2 vidíme příklad srovnávací tabulky. Tabulka srovnává devět různých ETF vydávaných různými emitenty, vidíme objem fondem spravovaného majetku, TER jako roční náklady správy fondu, způsob použití průběžných výnosů a také jak je index replikován. Nyní tyto různé položky charakterizující dílčí ETF projdeme detailněji.

Kdo a proč ETF vytváří?

První sloupec tabulky srovnávající ETF na akciový index DAX je označen jako „poskytovatel“ a ISIN (International Security Identification Number, mezinárodní identifikační číslo cenného papíru). Poskytovatelem, přesněji emitentem či správcem, „éteefek“ jsou banky a investiční společnosti:

  • iShares (investiční společnost BlackRock),
  • db x-strackers (Deutsche Bank),
  • Deka,
  • Lyxor (Société Générale),
  • ComStage (Commerzbank),
  • Vanguard,
  • Invesco PowerShares,
  • Barclay's Global Investors,
  • AXA,
  • State Street Global Advisors,
  • Proshares,
  • BNP Paribas a další.

Ti, kdo ETF „provozují“, to nedělají z lásky ke klientům – je to pro ně byznys – využívají podnikatelské příležitosti, za správu si účtují poplatky a vydělávají i jako tvůrci trhu.

Podobně jako u jiných finančních produktů je nutné u ETF počítat s ročními správcovskými poplatky a nutností uhradit náklady souvisejících s provozováním fondu. Celková roční nákladovost (TER) indexových burzovně obchodovaných fondů se pohybuje od 0,08 % u hlavních indexů s vysoce likvidními tituly do asi 0,60 % u specifických indexů (sektory a regiony s méně likvidními tituly). Ve výše uvedené srovnávací tabulce jsou náklady shrnuty ve třetím sloupci tabulky (TER v %). Vidíme, že roční náklady u ETF na index DAX srovnávaných fondů se pohybují kolem 0,15 % ročně.

Srovnání ETF na index DAX

Srovnání ETF na index DAX

Ne nadarmo se říká, že investor by neměl zapomínat na likviditu titulů ve svém portfoliu. Likviditu každého ETF průběžně zajišťuje především jeho emitent, ten musí být připraven k nákupu a prodeji v průběhu obchodního dne k udržení likvidity. V průběhu obchodního dne tvůrce trhu pak zveřejňuje kurz ask a bid. Tyto kurzy určují, za kolik můžeme koupit nebo prodat. Rozdíl mezi cenou ask a bid je tzv. spread, tento je zejména důležitý pro ty, kteří obchodují často.

Tvůrce trhu musí související náklady (např. na hedging) přenášet na zákazníky, což může činit právě ve formě zvýšeného spreadu. Jako tvůrci trhu působí také banky a makléřské firmy, které jako profesionální účastníci trhu chtějí profitovat na arbitráži a možnosti těžit ze snížených nebo minimálních poplatků spjatých s obchodováním. Je-li tvůrců trhu více, pak vlastně soutěží o objednávky přilákané konkurenceschopnými nákupními a prodejními cenovými (bid-ask) nabídkami. V důsledku toho platí, že čím více tvůrců trhů bude zapojeno do obchodování jednoho ETF, tím nižší bude výsledný spread.

Co dalšího by investora mělo zajímat?

Dostáváme se k jádru pudla – chceme-li investovat, neměli bychom se nechat zlákat k neuváženému nákupu jednoho finančního produktu. Viděli jsme, že pan Novák, který neuváženě podlehl reklamě a koupil jedno z možných dividendových ETF, vlastně ani neví, zda prohloupil. Možná mohl najít levnějšího správce nebo produkt, který sledovaným indexem a investičními cíli lépe odpovídá požadavkům. Uvedli jsme, že není od věci srovnat nabízená ETF a klást si různé otázky. Jednou z těchto otázek je, co se stane, když emitent ETF zkrachuje. Útěchou může být, že majetek správce a investorů je v případě ETF oddělen a v porovnání s investičními certifikáty nenese investor kreditní riziko emitenta – majetek v portfoliu nespadá do konkurzní podstaty.

Zde je ale důležitá informace, zda se fond snaží svého cíle dosáhnout pomocí přímé replikace (direct replication), tedy investováním přímo do cenných papírů benchmarkového indexu, nebo nákupem derivátů (finančních příslibů), tedy syntetickou replikací. Vedle syntetické replikace existuje jak úplná fyzická replikace indexu, tak částečná fyzická replikace. V tabulce 1 jsme informaci o způsobu replikace viděli v předposledním sloupci – jediný ze srovnávaných fondů se opírá o syntetickou replikaci. Skutečnost, že je používán „unfunded swap“, strojový překlad nepříliš šťastně a výstižně přeložil jako „nekryté odkládací“. Fond se opírá o finanční deriváty v podobě swapových obchodů, termínovaných smluv, opírajících se o slib finančního plnění protistran.

Investora také zajímá, zda jsou dosažené průběžné výnosy, jako jsou dividendy nebo úroky, vypláceny nebo reinvestovány. V tabulce 1 to srovnávač (ETF screener) označuje jako „použití zisku“, který je buď „hromaděn“, nebo „rozdělován“. Některá ETF vyplácejí dividendy, s čímž se pojí nutnost tyto příjmy přiznávat a danit – praktičtější je z tohoto pohledu koupit reinvestiční ETF. Tato ETF výnosy reinvestují, výnos se odrazí v majetku fondu a tím i v hodnotě fondu.

To, zda jsou průběžné výnosy reinvestovány, tedy „nebudou rozděleny podílníkům, ale reinvestovány“, se dozvíme v prospektu fondu. Factsheet (informační prospekt) najdeme na internetových stránkách emitenta. Zde se také dozvíme, jaké neseme měnové riziko, tedy v jaké měně je fond veden. Obvykle půjde o dolary nebo eura – například „The share currency is the Euro €“ nebo „The Fund's shares are issued in U.S. Dollars“. V prospektu se kromě referenční měny také dozvíme, jaký je benchmark, tedy sledovaný index; druh cenných papírů, které index sleduje, jaký je správní poplatek a jaký můžeme očekávat TER.

ETF jsou různá

Nyní víme, že burzovně obchodovaný fond může kopírovat vývoj nějakého indexu, podle formy replikace může a nemusí investice fyzicky vlastnit a že můžeme vybírat ETF od různých emitentů. Vybereme-li třebas ETF kopírující index S&P 500, můžeme díky jednomu ETF participovat na vývoji akciového akciového indexu sledujícího 500 vybraných největších amerických firem.

Existují ale i shortovací neboli inverzní ETF, které jsou spíše než investicí spekulací na to, že sledovaný index poklesne. Sázka by vyšla a byla možná i zisková, pokud by hodnota indexu klesala. Také existují i ETF s finančním pákovým efektem (ETF leverage), hodnota se může zhodnocovat i znehodnocovat oproti vývoji cen podkladových aktiv například trojnásobně. Tyto rizikové investiční nástroje tak umožňují dosáhnout několikanásobně většího zisku (nebo ztráty!) než stejné ETF, které je bez pákového efektu. Podle směru spekulace může jít o shortovací (pokles trhu, pákové short ETF), nebo longové (růst trhu) finanční instrumenty. Konečně, když budeme ve vyhledávači hledat ETF na německý akciový index DAX, našeptávání nám dává na výběr, zda chceme hledat (viz obrázek 2) „dax etf eur“, tedy zaměření se na ETF vedená v eurech, „etf short“, tedy shortovací či inverzní ETF, „ETF in usd“, tedy zaměření se na ETF vedená v dolarech, nebo také „etf leverage“, tedy páková ETF

Hledání ETF na index DAX
Autor: Radovan Novotný

Hledání ETF na index DAX

ETF v supermarketu nekoupíme

Pro známé a významné indexy bude rozumné, když si podobně jako v supermarketu budeme vybírat mezi mnoha produkty různých výrobců – emitentů. ETF tedy nakupovat nebudete v supermarketu, ale u svého obchodníka s cennými papíry (brokera). Pravděpodobně vše proběhne přes internetovou aplikaci a nečekejte, že by vám pak přišel poštou nějaký cenný papír. To, že vlastníte třeba 10 ks nějakých ETF, uvidíte na výpisu z účtu vašich cenných papírů.

Zboží v supermarketu má svého výrobce nebo exportéra, v případě ETF je výrobcem emitent daného ETF. Když investor vybírá, kterého emitenta zvolit, bude se asi dívat jak na již zmíněný správcovský poplatek anebo výdajový poměr (TER), např. 0,5 % ročně, ale i spread, představující rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou poukazující na likviditu (prodejnost) tohoto finančního instrumentu.

V supermarketu vybíráme produkty podle ceny, možná nás ovlivní reklama nebo „akčnost“ zboží. Také má vliv umístění v regálu, ne náhodou v úrovni očí bývají nejdražší varianty, a nákladově výhodnější alternativy bývají skryty v regálech spodních. Vnímaví zákazníci budou možná s lupou v ruce studovat složení a přepočítávat cenu za kilogram.

widgety

Výběr v případě ETF je v lecčems podobný. Je tu různá cena, vyjádřená manažerským poplatkem či náklady, které bude nutné každý rok správci ETF platit. Různá ETF mají různá složení a různé parametry – sledují různé indexy (benchmarky) ovlivňující složení investičního portfolia. Také je rozdíl v tom, zda fond dané cenné papíry fyzicky přímo nakupuje, anebo používá finančních derivátů (syntetická replikace). Zajímavá může být historická výkonnost, nejvýznamnější pozice ve vlastnictví fondu, ale i informace o správci a objemu aktiv pod správou.

Čím více toho správce obhospodařuje, tím větší pravděpodobnost přežití fondu a dlouhodobé udržení konkurenceschopných nákladů. Stranou při výběru nemusí zůstat otázka týkající se výběru měny, ve které je fond veden, někdo upřednostní eura před dolary. Říká se, že ETF jsou řízeny pasivně, snaží se kopírovat trh, na kterém investují. Existují ale i zvláštní produkty, určené spíše pro spekulanty, jako jsou inverzní a páková ETF.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 8. 2016 11:50