Velmi pozitivních údajů z ekonomiky se dočkáme i v červenci

První prázdninový měsíc by měl přinést další sérii příznivých dat z české ekonomiky.

Průmyslová produkce by měla za květen zaznamenat vysokou meziměsíční dynamiku, která zrychlí meziroční růst výstupu. Pokračující fiskální expanze a čerpání EU fondů opět výrazně prospěje stavebnictví. Rostoucí ekonomika, zvyšující se zaměstnanost a mzdy by měly vyústit v silnou statistiku maloobchodních tržeb. Vyšší domácí poptávka s sebou přináší i nárůst dovozů, což by se mělo projevit ve snížení přebytku květnové obchodní bilance. Nezaměstnanost pravděpodobně pokračovala v poklesu i v červnu, a to dokonce na nejnižší úroveň od roku 2009. Spotřebitelské ceny v červnu podle našich odhadů nadále rostly, a to ve všech hlavních složkách.

Druhé čtvrtletí roku začalo pro českou ekonomiku podle dubnových indikátorů příznivě. Vysoký růst maloobchodních tržeb potvrdil, že expanze je tažena především domácí poptávkou. A to nejenom tou soukromou, jak napověděl silný maloobchod, ale i veřejnou. Masivní příliv EU fondů stál do velké míry za prudkým zvýšením výstupu stavebnictví, především u infrastrukturních staveb. Ani průmyslu se nevedlo špatně, a to navzdory postupnému utlumování produkce modelu Roomsteru v automobilce Kvasiny. Důležitou skutečností je solidní vzestup zaměstnanosti v sektoru; zároveň výrazně klesá podíl nezaměstnaných za celou ekonomiku.

Rostoucí ekonomiku doprovází i postupně se zvyšující ceny. V květnu meziroční spotřebitelská inflace zrychlila na 0,7 %. O tři desetiny procenta tak překonala očekávání ČNB. Ta na svém zasedání v minulém týdnu sice ocenila vysokou výkonnost reálné ekonomiky, inflace se ale podle ní v následujících 12 měsících jen zespodu přiblíží dvouprocentnímu cíli. Proto ČNB ponechala v platnosti režim kurzového závazku i indikativní termín jeho očekávaného ukončení nejdříve v polovině příštího roku.

Maloobchod bez aut by měl v květnu zaznamenat růst o 0,4 % m/m (SWDA ) díky příznivým trendům v domácí ekonomice jako jsou pokles nezaměstnanosti, růst mezd, fiskální expanze a nízká inflace. Už v dubnu se maloobchodu velice dařilo a pokud se naše očekávání potvrdí, měla by domácí poptávka nadále působit jako hlavní tahoun letošního ekonomického růstu (i v Q2). Meziročně by měly tržby vzrůst o velmi slušných 7,0 %.

Domácí ekonomická expanze, ale i zlepšení makroekonomické situace v Německu (podle dubnových údajů) by měly stát za květnovým růstem průmyslové produkce o 1,0 % m/m (SWDA). Dařit by se mělo i automobilovému průmyslu, kde po očištění o sezónní a kalendářní faktory vzrostl počet vyrobených aut o 9,2 % m/m. V celkovém pohledu by měl průmysl vzrůst meziročně o 4,9 %, přičemž negativně by měl působit nižší počet pracovních dní (o jeden).

Exporty by měly v květnu díky oživení u českých obchodních partnerů (především ve zmíněném Německu) více než vykompenzovat svůj dubnový pokles, když předpokládáme jejich zvýšení o 1,8 % m/m (SWDA). Silná domácí poptávka (po spotřebních i investičních statcích) by však měla stát za ještě rychlejším růstem dovozů o 2,4 % m/m (SWDA) v přeshraniční statistice. Přebytek obchodní bilance podle národní metodiky by tak měl v květnu klesnout na 14,3 mld. CZK. Běžný účet platební bilance by měl v květnu vykázat první letošní schodek, a to 5,9 mld. CZK. Přebytek v bilancích se zbožím a službami totiž pravděpodobně vykompenzoval odliv dividend a zároveň v samotném květnu přiteklo méně peněz z EU oproti předchozím měsícům.

Stavebnictví v dubnu sice meziměsíčně pokleslo, jeho meziroční dynamika ale byla nadále vysoká. V květnu by měl sektor podle našich odhadů svůj dubnový pokles plně vykompenzovat (+0,9 m/m SWDA). Pokračuje totiž příliv z evropských fondů v rámci snahy vyčerpat zbylé prostředky z programového období 2007–2013. Od poloviny dubna zároveň začal zvrat v trendu tržních úrokových sazeb, což pravděpodobně povzbudilo poptávku po výstupu pozemního stavitelství. Meziroční dynamika sektoru by měla v květnu dosáhnout masivních 13,8 %.

Podíl nezaměstnaných by měl v červnu zaznamenat meziměsíční pokles o 0,3 pb na 6,1 %, nejnižší hodnotu za posledních šest let. Mělo by se tak stát jak díky působení příznivých sezónních faktorů, tak i vlivem poklesu sezónně očištěné míry nezaměstnanosti (v červnu o 0,11 pb m/m na 6,49 %). Utahování na trhu práce naznačila i dubnová statistika zaměstnanosti v průmyslu, kde se počet zaměstnanců zvýšil druhý měsíc v řadě o 3,3 % y/y.

Spotřebitelská inflace v posledních měsících překonávala jak konsenzus trhu, tak prognózu ČNB. V červnu by měl růst cen dále zrychlit. Meziměsíčně ceny podle našich odhadů přidaly 0,3 % (SWDA) díky vzestupu jádrové složky a především cen pohonných hmot a potravin (na základě šetření ČSÚ). Meziroční inflace by tak měla dosáhnout 1,0 %, což by představovalo poměrně výraznou odchylku od posledního odhadu ČNB (pro červen 0,4 % y/y).

Námi předpokládaná data by měla potvrdit sílu letošního růstu české ekonomiky. Druhé čtvrtletí sice pravděpodobně zaznamená mezikvartální pokles celkového HDP kvůli korekci daní z produktů na straně zdrojů a zásob na straně poptávky, hrubá přidaná hodnota (která lépe zachycuje skutečný výstup ekonomiky) by ale měla pokračovat v růstu. Tyto fundamentální důvody by měly nadále podporovat kurz koruny proti euru. Nicméně vzhledem k tomu, že se kurz nachází relativně blízko bráněné úrovni ČNB, mohli bychom se dočkat verbálních komentářů členů bankovní rady ve snaze korunu oslabit. ČNB by podle nás ráda viděla kurz v pásmu 27,30–27,50 CZK/EUR. Náš výhled předpokládá korunu na konci Q3 na úrovni 27,40 CZK/EUR, v závěru roku pak očekáváme hodnotu 27,30.

widgety

Síla ekonomického oživení a rostoucí inflace přispívají i k růstu tržních úrokových sazeb (swapů i výnosů dluhopisů). Ty sice na svém dlouhém konci vzrostly hlavně díky nedávnému výprodeji německých dluhopisů a růstu evropských swapových sazeb, ale domácí (české) prostředí brání jejich korekci směrem dolů (přestože německé Bundy několikrát pokles výnosů během posledních týdnů zaznamenaly). Krátký konec swapové výnosové křivky by měl setrvat nízko díky prakticky nulovým sazbám ČNB. Dlouhý konec by však odrážet fundamentální zlepšení ekonomického prostředí a postupně růst. Vyloučit však nelze krátkodobou korekci například během léta, kdy bude ECB pokračovat v kvantitativním uvolňování, což by mohlo v prostředí nízké likvidity vést k poklesu evropských výnosů (Bundů) s dopady i na české sazby.

Situace v Řecku by na vývoj české ekonomiky neměla mít žádné výrazné primární dopady. Český vývoz do Řecka činil jen 0,19 % celkových loňských exportů. Největším rizikem pro Českou republiku je růst rizikové averze a pokles důvěry i kvůli sekundárním efektům řecké krize skrze zbytek Evropy. Jak ale bylo vidět na relativně klidné reakci finančních trhů po oznámení referenda, jsou rizika spojená s Řeckem výrazně menší než před několika lety.