Ve studeném březnu se propadly vývozy o 7,1 % meziročně

Březnový zahraniční obchod dle přeshraniční metodiky skončil plně v souladu s naším odhadem, když vykázal přebytek 32,3 mld. CZK.

Ve srovnání s trhem se ovšem jednalo o zklamání (36,3 mld. CZK), na druhou stranu skončil lépe zahraniční obchod dle národní metodiky. Za povšimnutí stojí zejména vysoký propad vývozů, které se v březnu snížily o 7,1% meziročně. Patrně sehrálo svoji roli studené březnové počasí. Na druhou stranu klesají i německé předstihové indexy, což indikuje oslabení poptávky na našem největším exportním trhu. A samozřejmě nelze zapomenout na to, že výrazně klesají i nové registrace aut v zahraničí, což se nakonec na českém automobilovém průmyslu musí projevit (a již projevuje).  

Z meziměsíčního pohledu vývozy v březnu poklesly o 1,2 % (po sezónním očištění). Dovozy se pak zvýšily o 0,5 %. Celková bilance se zhoršila o přibližně 5 mld. CZK, když zhoršení nastalo v komoditní bilanci (v únoru se bilance komodit výrazně zlepšila, nicméně z většiny se jednalo pouze o dočasnou záležitost) i v bilanci očištěné o komodity. 

Dle ČSÚ bilance zahraničního obchodu skončila v březnu přebytkem 32,3 mld. CZK, který byl meziročně o 4,1 mld. CZK nižší. Přebytek meziročně klesl u strojů a dopravních prostředků o 8,5 mld. CZK, surovin o 0,4 mld. CZK a průmyslového spotřebního zboží o 0,1 mld. CZK a prohloubil se deficit obchodu s potravinami a živými zvířaty o 0,5 mld. CZK. Příznivý vliv na celkovou bilanci mělo snížení pasiva u minerálních paliv o 3,3 mld. CZK a chemických výrobků o 0,4 mld. CZK. Růst přebytku zaznamenal obchod s polotovary a materiály o 0,9 mld. CZK a nápoji a tabákem o 0,4 mld. CZK.

Loňská bilance zahraničního obchodu byla opět rekordní. Jak naznačují první letošní data, prozatím se bilance vyvíjí podobně jako vloni na začátku roku. Celkově se ovšem nového rekordu patrně nedočkáme a přebytek zahraničního obchodu poklesne z loňských 310,1 mld. CZK na 302,2 mld. Nejbližší měsíce pro naše vývozce ovšem nebudou jednoduché.  Bohužel rizika pro druhé a třetí čtvrtletí jsou směrem dolů a opět pramení z vnějšího prostředí. Hlavním důvodem je způsob řešení dluhové krize a zdlouhavost nápravných procesů v EMU, což se odráží v předstihových indikátorech za celou eurozónu a v poslední době už také bohužel i v indikátorech z Německa.

Navíc automobilový průmysl zatěžuje klesající poptávka po autech v zahraničí. Na duhou stranu exportním odvětvím pomáhá slabší koruna. Pokud koruna zůstane slabá, pozitivně by mohla začít působit intratemporální substituce (postupná náhrada dražších dovozů domácí výrobou a vyšší objem reálných vývozů díky zlepšené cenové konkurenceschopnosti). Konečný dopad bude záviset na centrální bance – zda udrží slabší korunu po delší období nebo pouze na několik čtvrtletí (zde by se intratemporální substituce jen těžko prosadila). Celkově by letošní dynamika u nominálních exportů a importů měla zpomalit (v průměru +2,0 % y/y u exportů a +2,4 % u importů).