V úterý a ve středu bude jednat o Brexitu summit EU

Páteční ráno obrátilo finanční trhy vzhůru nohama. Trhy totiž čekali, že Britové odhlasují setrvání v EU, a když nad ránem to podle prvotních výsledků nevypadalo, tak zpanikařily. Libra v pátek ztratila asi 10 %ze své hodnoty a dostala se tak na nejnižší hodnotu od roku 1985.

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v květnu poklesly podle předběžných údajů o 2,2 % m/m (trh –0,5 %). Očištěný údaj o objednávky sektoru dopravy se pak snížil pouze o 0,3 % m/m (trh 0,1 %). Objednávky kapitálového zboží v květnu propadly o 0,7 % m/m (trh 0,4 %). • Indikátor důvěry Michiganské univerzity poklesl o 0,8 bodu na 93,5.

Finální čísla francouzského HDP za první čtvrtletí potvrdila předchozí údaj mezičtvrtletní dynamiky na úrovni 0,6 %. Meziroční tempo bylo revidováno o 0,1 pb níže na 1,3 %. Německý index Ifo v červnu vzrostl o bod na 108,7 bodu. Zvýšil se také ve složce hodnotících současnou ekonomickou situaci (o 0,3 bodu) i její výhled (o 1,5 bodu na 130,1).

Saldo indikátoru důvěry v červnu pokleslo o 0,8 bodu na 10,2 z důvodu snížení salda podnikatelského indikátoru důvěry (o 0,9 bodu na 12,3). Ztratilo i saldo důvěry spotřebitelů (0,5 bodu na 1,2).

Období nejistoty začíná

Páteční ráno obrátilo finanční trhy vzhůru nohama. Trhy totiž čekali, že Britové odhlasují setrvání v EU, a když nad ránem to podle prvotních výsledků nevypadalo, tak zpanikařily. Libra v pátek ztratila asi 10 %ze své hodnoty a dostala se tak na nejnižší hodnotu od roku 1985. Přes korekci dnes otvírá na úrovni 1,34 USD/GBP. Euro ztratilo asi 4 % a dnes otvírá oproti půlnoci ze čtvrtka na pátek slabší asi o 3,25 % na úrovni 1,10 USD/EUR. Zlato přidalo 6 % a vyšplhalo se na úroveň 1325 USD/unci, nejvyšší úroveň od poloviny roku 2014. Ropa z obav o výkon hospodářství poklesla o 6 % na hladinu 48 USD/b. Kolem sedmé ráno závěrečné výsledky oprávněnost obav potvrdily, když 51,9 % britských voličů hlasovalo pro opuštění EU.

Z národohospodářského hlediska tento krok, podle aktualizované prognózy SG, povede k tomu, že eurozóna by měla zpomalit kumulovaně o 0,7 pb během 2016–2020, především díky poklesu investiční aktivity. Nezaměstnanost poklesne už pouze k 9,5 % a zásadně by se také mělo zvýšit riziko sociálních tenzí v budoucnu. Na druhou stranu ekonomové SG nepředpokládají další pokles sazeb ECB ani jakoukoliv změnu programu kvantitativního uvolňování.

Brexit bude dále dominovat tomuto týdnu s tím, jak se bude vyvíjet nejistota ohledně této otázky. Velká Británie prochází do jisté míry povolební kocovinou. Konzervativní strana bude muset do podzimu najít nového předsedu vlády, když David Cameron na základě výsledku referenda v pátek ráno odstoupil. Ale nejenom předsedu vlády, ale i rekonstruovat vládu jako takovou. Historickým úkolem nového předsedy vlády pak bude provést VB tímto turbulentním obdobím a vyřešit vystoupení VB z EU tak, jak je definován v článku 50 Smlouvy o EU. Zítra a pozítří se k tomuto tématu sejde evropská rada na nejvyšší úrovni, jejíž jednání poskytne detailnější vhled na to, jak si evropští státníci představují proces vyjednávání při odchodu VB. Na pozadí Brexitu pak bude probíhat povolební vyjednávání ve Španělsku, kde i v opakovaných volbách potvrdila svou pozici strana předsedy vlády Rajoy. Ta má ve spolupráci ostatními pravicovými stranami největší šanci na vyjednání vládnoucí koalice.

Kromě dění kolem Brexitu budou tento týden zveřejněna makroekonomická data, která si zaslouží pozornost. Červnová inflace v eurozóně by se měla vrátit do kladných hodnot (0,1 % y/y). Růst jádrových cen by měl zpevnit na 0,9 % y/y. Indikátory důvěry za červen by měly o něco poklesnout, ale i tak by měly vykreslovat slabě lepší obrázek než indikátory PMI. Inflační čísla budou publikována i v USA. Květnový index spotřebitelského indikátoru by měl potvrdit růst z dubna o 0,2 % m/m (1 % y/y). Jádrový index pak také zopakuje dubnové tempo ve výši 0,2 % m/m (1,6 % y/y).

Výprodej regionálních měn

Středoevropské měny byly pod tlakem čtvrtečního rozhodnutí o Brexitu. Jestli během celého minulého týdne středoevropské měny stagnovaly či v případě zlotého i posilovaly, tak od pátečního rána ztrácely. Koruna se po ránu obchodovala krátkodobě až za 27,14 CZK/EUR. Dopoledne se pak její pohyb uklidnil na úrovni kolem 27,10 CZK/EUR.

Vzhledem k tomu, že ekonomové SG v reakci na uskutečněné rozhodnutí o odchodu VB z EU promptně změnili svůj výhled na vývoj ekonomiky eurozóny, tak i my revidujeme výhled českého hospodářství. To by podle našeho nového náhledu mělo v příštím roce vzrůst nakonec ne o 2,5 %, ale pouze o 2,3 %. Celý kumulovaný dopad na hospodářský růst odhadujeme na 1 pb. Nová předpověď obsahuje i nižší inflaci. Spotřebitelské ceny by tedy měly letos vzrůst o 0,5 % a inflace na konci příštího roku by měla dosáhnout 2 %. Odhlasovaný Brexit také zvyšuje zásadním způsobem pravděpodobnost, že Česká národní banka by mohla odložit konec režimu kurzového závazku až do roku 2018. Důvodem bude jednak očekáváný horší inflační vývoj ale také případné rozšíření měnových stimulů ostatních světových centrálních bank. Každopádně v rámci hodnocení rizik minulé prognózy bude Brexitu věnována velká část diskuze na měnově politickém jednání bankovní rady ČNB 30. června 2016. Ještě o den později pak bude zveřejněno třetí čtení HDP za první čtvrtletí. To bude primárně obsahovat údaje za jednotlivé sektory ekonomiky. Neočekáváme, že by už statistický úřad měl měnit dříve publikovanou dynamiku růstu.

Ostatní regionální měny v pátek ztrácely mnohem více. Polský zlotý oslabil kolem osmé hodiny (čas zveřejnění výsledků za poslední volební okrsky v Británii) až o 4 % na 4,53 PLN/EUR. Korekce během dne ho pak přivedla až na úroveň 4,42 PLN/EUR. Maďarský forint ve stejnou ve stejnou dobu ráno ztrácel až 2,5 % (322 HUF/EUR), ale po té velmi rychle posílil na úroveň 317 HUF/EUR. Na této úrovni od té doby zůstal.

Největší nejistota spojená s referendem a z toho vyplývající nervozita se snad během víkendu z trhu vytratila. Na druhou stranu do jisté míry zvýšená volatilita na trzích by mohla ještě nějakou dobu pokračovat. Trhy totiž budou reagovat na vnitropolitickou krizi ve Velké Británii a její důsledky pro zbytek Evropy.

Zcela ve stínu světových událostí zůstaly v pátek zveřejněné indikátory důvěry v českou ekonomiku. Spotřebitelský indikátor za červen pokračoval v poklesu z titulu snížení ve všech svých složkách. Pokles důvěry zaznamenal i průmysl, který tak správně předpověděl dnešní Brexit. Snížilo se totiž očekávání průmyslníků na příští 3 měsíce, které budou postiženy vyvolanou volatilitou, ale v delším horizontu by tyto krátkodobé turbulence mohly být absorbovány a tedy ve výhledu 6 měsíců zůstává jejich očekávání neměnné. Pokles zaznamenal také indikátor ve službách. Naopak ve stavebnictví se důvěra zvyšuje i přes problémy, které stavebnictví zaznamená v souvislosti s výpadkem EU fondů. Růst zaznamenává i obchod, který je ovšem v meziročním srovnání nižší.

Domácí výnosová (swapová) křivka v závěru minulého týdne poklesla a snížila svůj sklon, když krátké sazby se snížily o 4 bb a dlouhé o 8 bb. Důvodem byl ještě o něco výraznější pokles eurových sazeb. Ty na kratším konci poklesly o 5 bb a na dlouhém o 15 bb.