V USA se hádají, zda zvyšovat daně nebo hledat příjmy jinde

Kromě situace v Řecku trhy znervózňuje také jednání o rozpočtu USA mezi Republikány a Demokraty.

I když se Řekové uvolnění dalších prostředků zatím nedočkali, určitě je potěšil nápad Němců. Ti přišli s tím, že by se kromě 31,3 mld. eur za druhý kvartál mohlo rovnou uvolnit i 5 mld. za třetí a 8,3 mld. za čtvrtý. Svou logiku to má. Pokud se Řekové teď v listopadu kvalifikují na uvolnění další tranše, měly by se spláchnout všechny minulé až k té aktuální. 

Včera jinak pokračovala trochu komická přetahovaná o to, zda má Řecko snížit dluhu k HDP na 120 % „už“ v roce 2020 (původně dohodnuto a hájeno ze strany MMF) nebo „až“ 2022 (prosazuje EMU). Ve skutečnosti jde ale o spor o to, jak toho dosáhnout. Rok 2020 (ale asi i 2022) je příliš ambiciózní a držet se ho by znamenalo zároveň připustit haircut na dluhu držený mezinárodními institucemi (OSI). To právě prosazuje MMF. EMU a zejména ECB to ale důrazně odmítají. 

Pondělní optimismus, že se blíží dohoda mezi Republikány a Demokraty na řešení „fiskálního útesu“, byl poněkud předčasný. Mluvčí B. Obamy prohlásil, že neustoupí z toho, že daně pro bohaté musí vzrůst. Lídr Republikánů v senátu zase prohlásil, že jsou připraveni mluvit o zvýšení příjmů vlády, nikoliv ale o zvyšování daní. 

Důsledkem debat okolo Řecka a rozpočtu USA je opět rostoucí napětí na trzích. Odnesly to i měny v regionu. Koruna byl chvíli nad 25,50, aktuálně je těsně pod touto hranicí. Zlotý se dopstal ke 4,19, kde byl naposledy na začátku září. Dolar k euru je jak na houpačce, včera o 1,5 centu oslabil, vzápětí posílil a opět oslabil, nyní se obchoduje1,272. 

Německý index očekávání finančních trhů, ZEW, v listopadu klesl z –11,5 na –15,7. Trh přitom čekal zlepšení na –10,0. 

Inflace v UK vyskočila v říjnu o 0,5 p.b. na 2,7 % a snížila tak šanci na to, že by BoE, po té, co minulý týden zastavila program na nákup aktiv, přišla s jinou formou stimulu. Nějaké signály se přitom čekaly při dnešním zveřejnění nové prognózy. 

Maďarská inflace v říjnu poměrně výrazně klesla, na 6 %. Zdá se, že zářijových 6,6 % bylo vrcholem, z kterého by teď inflace měla postupně zpomalovat. Po odečtení jednorázového efektu (zvýšení daní) je inflace „jen“ 3,5% a jádrová 2,5%, což už je blízko inflačnímu cíly. Z pohledu CB inflace určitě nebude tím, co by externím členům BR zabránilo v dalším snižování sazeb. 

Ministerstvo financí ČR pro velký zájem předčasně ukončilo možnost objednávky státních spořících dluhopisů. Celkový objem objednávek překročil 31 mld., původně MF plánovalo max. 20 mld.