USD/EUR v tomto týdnu bez jasnějšího trendu

Po třech seancích, kdy euro proti dolaru ztrácelo, se v pátek kurz USD/EUR nakonec prakticky nepohnul, přestože nakrátko propadnul pod hranici 1,29.

Za celý týden ale euro proti dolaru utrpělo ztráty zhruba 0,7 %. Kurz tak již více jak 1,5 měsíce kolísá v pásmu 1,28 – 1,31.

Páteční překvapivě dobrá data o růstu americké ekonomiky za třetí kvartál se promítla do kurzu jen dočasně, když USD/EUR klesnul na 1,2881, což byla nejnižší úroveň za poslední více jak dva týdny. Největší světová ekonomika vzrostla o 2,0 % q/q (v anualizovaném vyjádření), což předčilo očekávání trhu a mohlo do jisté míry zmírnit obavy o vývoj celé globální ekonomiky. Nicméně přetrvávající problémy v Řecku a nejistota spojená s žádostí o finanční pomoc ze strany Španělska vzápětí pozitivní zprávy vykompenzovaly.

Ani od tohoto týdne neočekáváme žádné výraznější impulsy, které by pomohly kurzu dosavadní pásmo opustit. Ve Spojených státech bude v pátek zveřejněn report z amerického trhu práce, kde náš kolega z SG očekává ve srovnání s konsensem pouze 90 tis. nových pracovních míst (trh 121 tis.). Nezaměstnanost by měla klesnout na 7,7 %, což je ale především vlivem poklesu pracovní síly. Předtím bude ještě zveřejněn předstihový index PMI, který by měl vzrůst na 52,5 bodu. Taková úroveň je v ostrém kontrastu s podobným údajem za eurozónu, který by měl být tento týden potvrzen na 45,3 bodu. To je jedno z mnoha čísel, které dokládá rozdílnost ve výkonnosti americké a evropské ekonomiky, což by mělo obecně nadále podporovat dolar. Přesto zřejmě budou investoři tento týden v otvírání nových pozic opatrnější, protože se budou chystat na volby ve Spojených státech. Výsledky budou důležité zejména pro to, jak rychle se nová vláda dohodne na fiskálních opatřeních a jaký budou mít následně dopad na výkonnost ekonomiky v příštím roce.

Pro Evropu největší nejistotu nyní představuje Španělsko, kde stále není jasné, zda země požádá o fiskální pomoc či nikoliv. Obecně se čeká, že by tak mohla učinit na jednání Euroskupiny 12. listopadu. Tento týden se však budou oči investorů upírat více směrem k Balkánskému poloostrovu. Euroskupina bude projednávat žádost Řecka o dvouletý odklad splnění uložených podmínek. Zároveň Atény budou prezentovat pokrok v zaváděných reformách a představí i rozpočet pro příští rok a seznam reforem trhu práce. 

Páteční zprávy a události

HDP ve Spojených státech za 3. kvartál vzrostl na roční bázi o 2,0 % q/q (odhad trhu 1,9 %). Ekonomika tak zrychlila z 1,3 % za Q2 12.

Spotřebitelská důvěra v Německu překvapivě vzrostla na nejvyšší úroveň za více než pět let. Její index se zvýšil v listopadu na 6,3 bodu z nahoru revidovaných 6,1 bodu za říjen. Nejoptimističtější odhad ukazoval na 6,0 bodu.      

ČNB by mohla ve čtvrtek překvapit snížením sazeb

Koruna se během uplynulého týdne držela prakticky v 20 haléřovém pásmu 24,80 – 25,00 CZK/EUR. Oproti závěru z předminulého týdne ale přeci jen vůči euru několik haléřů ztratila. To souviselo především s rostoucí rizikovou averzí na trzích kvůli přetrvávajícím dluhovým problémům. Trhy stále spekulují, zda a kdy Španělsko oficiálně požádá o finanční pomoc. Navíc v závěru minulého týdne se objevily nové zprávy z Řecka, které rozhodně nejsou potěšující, když Atény nejsou schopny plnit své dojednané podmínky, ke kterým se zavázaly při žádosti o pomoc. Náladě nepřidaly ani zveřejněné předstihové indikátory z Evropy. Navíc i hlavnímu tahounu eurozóny, Německu, zřejmě začíná docházet pára kvůli zpomalující zahraniční poptávce po jeho zboží.

Z domácí ekonomiky se zprávy točily především okolo zasedání České národní banky, které se uskuteční tento čtvrtek. To bude především zajímavé z toho pohledu, zda centrální banka přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky. My čekáme, že ano, nicméně nelze zcela vyloučit, že si bankovní rada bude chtít počkat na údaje o HDP za třetí čtvrtletí, které budou zveřejněny až po tomto zasedání. Dočkáme se i aktualizované makroekonomické prognózy, která by však měla oproti té předcházející doznat jen nepatrných změn. Nadále by měla ukazovat potřebu dalšího snížení úrokových sazeb. V prostředí úrokových sazeb velmi blízkých nule je však tento nástroj téměř vyčerpaný, a tak se jako dalším nejúčinnějším opatřením na podporu malé otevřené ekonomiky se zdravým bankovním sektorem a nízkým podílem cizoměnových půjček zdají být devizové intervence. Celkově tedy předpokládáme, že centrální banka sníží příští čtvrtek svoji hlavní 2T repo sazbu o 15 bb na 0,10 %. Zároveň se ale nedomníváme, že stávající situace by si nyní vyžadovala přímé intervence. Centrální banka již sice verbálně vystoupila proti silné koruně, ale k tomu, aby zasáhla přímo na trhu a prodávala domácí měnu, by byl zapotřebí další negativní šok z eurozóny, růst deflačních rizik či výraznější posílení koruny k úrovni 24,00 CZK/EUR.

Kromě zasedání ČNB bude zveřejněn předstihový index PMI za říjen. V kontextu již publikovaných údajů z eurozóny očekáváme i pokles toho českého na 47,4 bodu ze zářijových 48 bodů (konsensus 47,8 bodu). Výrazně si v poslední době pohoršilo Německo, náš hlavní obchodní partner, což by se mělo promítnout nepříznivě i na české ekonomice.

Česká koruna by měla být nadále pod vlivem vývoje na globálních trzích. Ve srovnání s ostatními regionálními měnami by však měla být na externí vývoj méně citlivá díky očekáváním na rozhodnutí ČNB. V cenách na trhu snížení sazeb ČNB na nadcházejícím zasedání není zakalkulováno. Ani konsensus mezi analytiky na další uvolnění měnových podmínek neukazuje. Pokud se tedy naše očekávání naplní, rozhodnutí centrální banky by mělo ovlivnit i finanční trhy. Koruna by tak během tohoto týdne mohla znovu atakovat hranici 25 CZK/EUR. Na námi očekávané rozhodnutí by měly reagovat i tržní sazby a výnosy. Proto předpokládáme pro příští týden pokles výnosů zejména na krátkém konci křivky.