USA razantněji vyšláply na Rusko, obchod s Evropou padá

Spojené státy stupňují tlak na Rusko. Rozšířily černou listinu podniků, na které se vztahují sankce. Mezi novými postiženými je největší ropná společnost Rosneft a dvě největší ruské banky Gazprombank a VEB

Ruské podniky nejcitelněji poškodí zamezení přístupu na americký kapitálový trh, který (především banky) rutinně využívají. Přístup bude omezen pro veškeré dlouhodobější operace nad 90 dní. O rozšíření sankcí se jedná také v Bruselu. Dohoda by měla být na stole do konce měsíce a ve hře je varianta rozšířit sankce podobně jako v USA na významné ruské podniky. Jaké měly sankce zatím dopady a co z nich můžeme vidět ve střední Evropě?

widgety

Obchod Evropy s Ruskem se od začátku roku citelně zhoršil. Za první čtyři měsíce od začátku roku vývozy z eurozóny do Ruska meziročně propadly o 13 %. Vliv sankcí je ale spíše nepřímý. Nejsou to tolik sankce samotné, které by bránily zahraničnímu obchodu. Je to spíše související propad investic a zpomalení ruské spotřeby, které táhnou dolů ruskou ekonomiku a s tím i dovozy zboží z Evropy.Ruský průmysl po velice slabém roku 2013 i v roce 2014 přešlapuje, stejně tak jako maloobchod, který vykazuje nejslabší výsledky za poslední čtyři roky. Podnikatelská nálada v průmyslu (PMI) zůstává pod klíčovou hranicí 50 bodů a ukazuje tak na pokračující pokles hospodářství.Slabší poptávky z Ruska a Ukrajiny pravděpodobně také stojí za trochu horšími výkony eurozóny v druhém kvartále.

Ve střední Evropě má rusko-ukrajinský konflikt zatím největší odraz v Polsku. Největší přímou expozici vůči ruskému nákupnímu košíku má sice Maďarsko (podle dat OECD, přidaná hodnota z mezinárodního obchodu). Polsko ale vyváží do Ruska v daleko větší míře řadu mezi-produktů, které dál pokračují do ostatních zemí regionu. I proto se polské předstihové ukazatele v posledních měsících zhoršily relativně rychleji než české a maďarské.