Úroky jsou nízko, bohužel i na vkladech

Nad výnosy některých podílových fondů lidé doslova opovrhují, ale ve stabilních bankovních produktech to s výnosy nyní žádná sláva není.

Nevidíme zatím ani náznak nějakého oživení mezi našimi fondovými investory. Jen za leden si z nich odnesli další miliardu a čtvrt. Pokračuje však zejména odliv z fondů peněžního trhu, ze kterých odešla skoro miliarda, zatímco ze zajištěných fondů si klienti odnesli 200 milionů korun.

Je tedy vidět, že se obchody „hýbou“ prakticky jen v těchto dvou typech fondů, zatímco ostatní „drží“. To je ostatně pokračování vývoje loňského druhého pololetí, kdy z peněžáků a zajišťáků odešlo 8 miliard. Naopak z akciových fondů odpadli jen ti, kdo „nevydrželi“ ránu z přelomu července a srpna, ostatní se ale zocelili a do konce roku dokonce skoro miliardu investovali. Nebylo to sice jednoduché, stále ještě většinou tratí, ale leden jim bolístky snad alespoň pofoukal.

Úroky jsou nízko

Co se ale týká těch nejkonzervativ­nějších fondů, dokud se prostředí nízkých sazeb nezmění (což není ani na obzoru), nezmizí ani negativní pohled na tyto fondy, lépe řečeno opovržení nad jejich výnosy. Takže asi nejzajímavější novoroční změnou je technický „přestup“ ISČS Sporoinvestu do kategorie dluhopisové, zatímco mezi peněžáky zůstal ISČS Likviditní. Souvisí to s přísnější definicí durace, tedy průměrnou dobou do splatnosti držených dluhopisů. Krátkodobé pokladniční poukázky a bankovní vklady mají v současnosti mizivé výnosy, takže jedinou šancí je jít do delších splatností. To je pochopitelně i rizikovější, proto je také u dluhopisových fondů doporučován delší (dvouletý) investiční horizont. K novému zařazení došlo z formálních důvodů (podle připravované nové metodiky klasifikace fondů AKAT), přesněji se nyní nazývá fond velmi krátkodobých investic, ale podstatné je, že se jeho investiční strategie ani rizikový profil podílového fondu tímto nemění.

Z pohledu na celkový fondbyznys budeme ale (zatím) stále v průběžném pohledu považovat Sporoinvest za fond peněžního trhu, protože jinak by se podstatně deformovala situace dluhopisových fondů. A až později uvidíme co s tím.

Mírný optimismus

Leden na trzích byl ovšem poměrně klidný, dokonce optimistický. Dluhopisové trhy se ukonejšily dokonce i v Evropě, i aukce státních dluhopisů „ohrožených“ zemí dopadly mnohem lépe než loni. Evidentně klidu přidala obří napumpování skoro půl bilionu eur v tříletých půjčkách komerčním bankám. Nový guvernér Draghi má sice pravdu, že tím ECB odvrátila těžkou úvěrovou krizi v eurozóně, ale víte, že ECB má v bilanci již 2,7 bilionu eur, což je víc než americký FED?

I naše dluhopisové fondy si tak za leden připsaly jedno až tři procenta a High Yield dokonce 5,5 %. Přesto roční výnos těch standardních se stále jen potácí kolem nuly a zmíněný High Yield dokonce přes 12 % tratí. Trhy se také zřejmě učí brát s rezervou, možná až ignorovat ratingové agentury.

Leden snad s efektem

Akcie se těší z klidnějších vod, dobrých firemních výsledků v USA a zotavení bankovních titulů v Evropě. Třeba „naše“ Erste bank se ještě začátkem ledna těžko držela nad 300 korunami, zatímco nynější kurz 430 korun už předvádí 40% růst. Evropské akciové trhy podle indexu DJ Stoxx 600 od zářijového dna již přidaly 20 %, i náš PX vystoupal na čtyřměsíční maximum od loňského září. Americké trhy si zaťukaly dokonce na nejvyšší hodnoty po finanční krizi v roce 2008.

Nemusíme hovořit o lednovém efektu, jde asi spíš o určité oddechnutí, že snad bude aspoň o trochu líp. Zaradovaly se tak naše smíšené, ale hlavně akciové fondy, takže třeba ISČS TOP STOCK za měsíc přidal 13 % a ISČS Sporotrend dokonce 16,5 %. Ten prvně zmíněný se dostal na roční černou nulu, ovšem ten druhý stále ještě přes 30 % tratí. To jen ukazuje, že v našem regionu stále ještě probíhá výprodej. O tom ostatně svědčí i celý náš index PX – od začátku roku sice přidal přes 6 %, ale za 12 měsíců je stále o 21 % níž.

Řecko stále straší

Naše investorská veřejnost se pravděpodobně dívá do budoucnosti s výchozím pocitem, že hůř už bylo, ať už Řecku bude Evropa (Německo) platit jakoukoli částku. Stejně tam zas pojedeme na dovolenou. Česko se dokonce jeví skoro jako ostrůvek stability s bytelnými bankami, byť vlastněnými z ciziny. Ti konzervativnější Češi sice nechtějí slovo „fond“ stále ani slyšet, pro ně tedy má třeba Česká spořitelna tzv. prémiové vklady, kdy místo úroků je výnos vázán na některé podkladové aktivum. Do nich získala již 26 miliard korun (z toho v těch akciových 10,5 miliardy korun). Prakticky jde ale o zajištěné fondy, takže kdybychom je započítali do celkových fondových statistik, hned by byly veselejší.
V pohledu na dynamické fondy jsme na tom navíc mnohem lépe než třeba USA, kde z akciových fondů v roce 2010 odešlo 98 miliard dolarů a loni dokonce 140 miliard dolarů.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 2. 2012 21:43