Uplynulý týden příliš vzruchu na středoevropských devizových trzích nepřinesl

Česká koruna i maďarský forint v průběhu tohoto týdne v podstatě stagnovaly, pouze polský zlotý ve druhé polovině týdne ztrácel a kurz koruny se po mírném posílení stabilizoval.

Česká koruna i maďarský forint v průběhu tohoto týdne v podstatě stagnovaly, pouze polský zlotý ve druhé polovině týdne ztrácel, když reagoval na informace, že polská vláda hodlá sebrat penzijním fondům polovinu jimi držených státních dluhopisů. Kurz české měny se po mírném posílení k 25,65 CZK/EUR z počátku týdne následně stabilizoval v okolí úrovně 25,75 CZK/EUR, kde se držel i v průběhu páteční seance.

Zveřejněné detaily národních účtů za druhé čtvrtletí potvrdily, že česká ekonomika opustila recesi, když zaznamenala oproti prvnímu čtvrtletí vzestup o 0,6 %. Původní rychlý odhad byl sice revidován o desetinu níže, struktura však potěšila, neboť zakládá na obdobnou růstovou dynamiku i v aktuálním třetím čtvrtletí.

Je zřejmé, že tuzemské hospodářství z recese vytáhla silnější zahraniční poptávka, která se promítla do vzestupu čistých exportů. Tato situace odráží konec recese v eurozóně a zejména zrychlení hospodářského růstu v Německu. Domácí poptávka sice zůstala i ve druhém čtvrtletí slabá, data však rozhodně nezklamala. Mezičtvrtletní snížení spotřeby domácností o 0,4 % zdaleka nevymazalo růst o 1,5 % zaznamenaný v prvním čtvrtletí. Další významný pokles o 16,3 mld. Kč zaznamenaly zásoby po jejich propadu o 19,3 mld. Kč v prvním kvartále. Objem zásob je tak v poměru k celkovému HDP nejníže od roku 2005 a představuje tak slušný růstový potenciál pro další čtvrtletí. Zrovna tak nebyl dosud vykompenzován propad u daní z produktů související s letošním zvýšením spotřební daně z tabáku.

K výše uvedenému se pak přidává zvyšující se optimismus ekonomických aktérů českého hospodářství. Důvěra manažerů v průmyslovém sektoru (měřeno PMI indexem) se v srpnu vyšplhala na dvouleté maximum, důvěra domácností je dle konjunkturálního průzkumu na maximu od listopadu 2011. Na opatrné zvyšování ekonomické aktivity na počátku třetího čtvrtletí ukázala pak i červencová čísla z průmyslu, exportu, maloobchodu i stavebnictví.

Průmyslová výroba se za červenec zvýšila o 0,4 % m/m, v meziročním vyjádření byla vyšší o 2,1 % y/y, což v podstatě odpovídalo tržnímu očekávání. Červencové číslo potvrzuje opatrné zlepšování situace v českém průmyslu, který reaguje zejména na zvýšenou poptávku ze zahraničí. Zatímco tržby celého sektoru byly v červenci meziročně vyšší o 3,7 % y/y, tržby z přímého vývozu si polepšily o výrazných 6,6 %. Domácí tržby naopak zaznamenaly minimální zlepšení o 0,7 % y/y.

Vývozy se během července zvýšily o 0,5 % m/m, v meziročním vyjádření pak byly dokonce vyšší o 3,2 % y/y. Ještě v červnu byly naopak o 2,5 % y/y níže. Vzhledem k tomu, že dovozy i v červenci o 2,0 % m/m poklesly (v meziroční vyjádření ovšem byly o 1,3 % y/y výše, což překonalo naše očekávání), přebytek bilance zahraničního obchodu dosáhl za červenec 28,2 mld. CZK a byl tak o téměř 5 mld. CZK vyšší než před rokem.

Maloobchodní tržby se v průběhu července zvýšily reálně o 0,7 % m/m. Zatímco v červnu byly ještě meziročně o 2,5 % y/y níže, v červenci zaznamenaly vzestup o 4,0 % y/y. Jedná se o nejvýraznější meziroční dynamiku od února 2011 (po očištění o pracovní dny činil růst 0,7 % y/y).

Stavební výroba zaznamenala za červenec silný růst o 4,8 % m/m odrážející mino jiné i popovodňovou stavební aktivitu. V meziročním vyjádření byla stavební výroba poprvé od března 2011 v černých číslech, když si polepšila o 0,2 % y/y.

Celá řada předstihových i sektorových měsíčních indikátorů naznačuje, že mezičtvrtletní růsty bude česká ekonomika měřeno reálným HDP vykazovat i ve zbytku roku. Z meziročního pohledu se pak může do černých čísel vrátit v závěrečném čtvrtletí. Ovšem zatímco dna v hospodářském cyklu již bylo dosaženo, u inflace to neplatí. Ta by měla pokračovat v klesajícím trendu započatém na konci loňského roku. Spotřebitelská inflace v minulém roce dosáhla v průměru vysokých 3,3 % y/y, v červenci 2013 se inflace nacházela na úrovni 1,4 % y/y. A na počátku příštího roku by se pak meziroční dynamika spotřebitelských cen mohla dokonce přiblížit k nule, a to zejména kvůli očekávanému poklesu cen elektřiny pro koncové uživatele.

Pokračování dezinflačního trendu povede k tomu, že centrální bankéři budou i nadále preferovat uvolněnou měnovou politiku. V tomto duchu se na počátku týdne vyjádřil i člen bankovní rady ČNB. L. Lízal. Protože klíčová sazba ČNB se nachází v podstatě na nule, měla by měnové podnikly uvolňovat slabší koruna. I proto z úst L. Lízala zaznělo, že koruna je nadhodnocená.

Hned počátek týdne přinese důležitá inflační data za srpen. Z meziměsíčního pohledu by spotřebitelské ceny měly poklesnout o 0,1 %. Mírný růst by měl nastat jen u cen pohonných hmot (+0,7 % m/m). Ceny potravin by měly klesnout o 1,0 % díky sezónním faktorům (+0,3 % SA). Regulované a korigované ceny by pak v srpnu měly stagnovat. V meziročním vyjádření by růstová dynamika měla stagnovat na červencových 1,4 % y/y. Náš odhad je v souladu s tržním očekáváním, předpoklad ČNB je ovšem výše, a to na 1,6 % y/y. Pokud tedy skutečně bude výsledná srpnová inflace pod prognózou ČNB, mělo by to implikovat slabší kurz koruny ve srovnání s předpokládaným průměrem 25,8 CZK/EUR pro Q3. Dosavadní průměr od počátku července činí 25,86 CZK/EUR.

Kromě inflace budou publikována i srpnová data z trhu práce. Nepříznivá situace se začíná pomalu obracet k lepšímu, konkrétně se to týká především míry nezaměstnanosti. Ta se dle metodiky MPSV na sezónně očištěné bázi začala zvyšovat v dubnu loňského roku ze 6,6 % na letošních květnových 7,7 %, od té doby v podstatě stagnuje. Podle posledního konjunkturálního průzkumu za srpen nemají manažeři v průmyslu v následujících třech měsících v úmyslu propouštět. Manažeři ve stavebnictví dokonce v blízké budoucnosti očekávají růst zaměstnanosti. Trh práce se tak nejspíše nachází v bodě stabilizace. Do konce příštího roku vidíme stabilní míru nezaměstnanosti (SA) kolem 7,5–7,6 %. Míra nezaměstnanosti bez sezónního očištění by měla v srpnu také zůstat beze změny na 7,5 %. Náš odhad je v souladu s tržním konsensem.