Ukrajinský boj zdaleka nekončí, nejen kvůli závislosti Ukrajiny na Rusku

Zdá se, že boje, které se v uplynulých dnech přehnaly Kyjevem, přinesou v nejbližších dnech novou vládu a bezesporu odstartují důležitou kapitolu v novodobých dějinách Ukrajiny.

Pozornost se tak nyní nutně stáčí na neutěšenou ekonomickou situaci země. Finanční problémy tíží ukrajinskou ekonomiku již několik let a doposud, bez jakékoli ochoty předchozí vlády přistoupit na podmínky a reformy pod taktovkou IMF, pouze narůstaly. Vše vygradovalo v náhlé listopadové zrušení dohody o přistoupení k zóně volného obchodu s EU, zřejmě výměnou za ruskou finanční pomoc. Domácí obyvatelstvo jasně ukázalo, že další politická orientace by měla být směrem na západ. Ale vzhledem k propojenosti s východním regionem, ekonomické situaci a dosavadnímu vlažnému přístupu EU to bude cesta víc než trnitá.

Kvůli závislosti ukrajinské ekonomiky nejen na ruském plynu (Rusko je zároveň největším exportním partnerem; ruské polostátní banky pak důležitými investory do ukrajinského státního dluhu) je reálné očekávat, že Moskva může pomocí cen plynu a celních bariér nadále trápit již tak podlomenou domácí ekonomiku. Výhodnější ceny dodávaného plynu jsou evidentně minulostí a po vypršení dohody o levných dodávkách z Ruska (v prvním kvartále 2014) nastanou opět horší časy. I přes určitou diverzifikaci plynových importů jsou téměř celý průmysl a domácnosti závislé na ruských plynových kohoutech (Ukrajina spálí díky svému těžkému průmyslu víc plynu než šestkrát větší ekonomika Francie). Pozitivum v této oblasti by mohly přinést snad jen obnovené úvahy o vstupu Royal Dutch Shell a Exxon Mobil k průzkumu ložisek ukrajinského břidličného plynu.

S novou vládou by sice měla přijít stabilnější politická situace, ale i po rozštěpení tvoří strana bývalého prezidenta Janukovyče s téměř třiceti procenty křesel největší politický subjekt. Tudíž jednání o většinové koalici nemusí být vůbec jednoduchá. Prezidentské volby jsou navíc až za tři měsíce, a tak aktuální politický názor se tak brzy může stát velmi vrtkavým.

widgety

Kromě surovinové závislosti a hledání stabilního politického uspořádání je nejakutnějším problémem finanční situace země. Ukrajina bude během tohoto a příštího roku pro základní ekonomické přežití potřebovat přes 30 mld. USD. Vysoký deficit běžného účtu, tenčící se devizové rezervy (z nichž jsou podle neoficiálních zdrojů 2/3 pouze virtuální) a „našlapaný“ splátkový kalendář si žádají okamžitou reakci. Se slíbenými 15 mld. USD z Moskvy lze těžko počítat. Nyní se tedy spekuluje o koordinované pomoci EU, světových velmocí a IMF. Americký rozpočet ale zrovna nepřekypuje volnými prostředky. Problémy se zdravotní reformou a napnutý rozpočet jsou pro USA bližší a palčivější problém, než ztráta evropského geopolitického vlivu na úkor Ruska. Období studené války je dávno pryč a politickou zodpovědnost musí nést Evropa, jejíž dosavadní přešlapování a morální podpora pomohly ukrajinským obyvatelům pouze minimálně.

Co tak lze nyní očekávat? V nejbližší době bude zřejmě představena krátkodobá finanční pomoc bez výraznějších podmínek. Dlouhodobě by však ukrajinští političtí představitelé měli být tlačeni k programu pod dohledem IMF. A ten, jak známo, nebývá zadarmo (proto byl ostatně dlouhodobě předchozí administrativou odmítán). Ukrajinské obyvatelstvo pravděpodobně čeká devalvace domácí měny, růst cen plynu a období zvýšené inflace. To může vzhledem k počtu radikálních hnutí, kterými se nedávné protesty jen hemžily, přinést další odklon od požadovaného směru. Z tržního pohledu sice nepokoje popularitě východních trhů a emerging markets obecně moc nepřidaly, dopad byl však spíše omezený. Většího pohybu bychom se mohli dočkat snad jen v případě výraznějšího zhoršení rusko-západních vztahů, například snahami o odtržení Krymu.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 3. 2014 20:03