Ukrajina má nového prezidenta. Riziko bankrotu zůstává

Před dvěma týdny Ukrajina zvolila svého nového prezidenta, Petra Porošenka, situace ale zůstává stále nejistá. Petro Porošenko, jenž prohlásil, že jeho hlavní prioritou je ukončit nepokoje na východě země, má před sebou velice těžké období.

Z pohledu na ceny ukrajinských státních dluhopisů, které v květnu vyskočily o téměř 9 %, toto sice patrné nebylo, všeobecně byl ale výsledek voleb očekávaný a tak nijak jinak výrazně trhy na Ukrajině ani v Rusku neovlivnil. Investoři věří, že se novému prezidentu podaří uklidnit konflikt na východě země a dát do pořádku ukrajinskou ekonomiku. Agentura Moody’s však přetrvávající rizika nepřehlíží a již snížila Ukrajině rating třikrát za posledních 9 měsíců. Zatímco dluhopisům se dařilo, únik kapitálu z Ukrajiny se projevil na kurzu hřivny, která se od začátku roku propadla vůči dolaru a euru přibližně o třetinu. To samé postihlo Rusko, kde odliv kapitálu přesahoval 60 miliard dolarů a přispěl k dalšímu oslabení ruské měny.

Ukrajina má před sebou těžké období. První úkol, který čeká prezidenta Porošenka je zaplatit dluh za plyn ruskému Gazpromu. Gazprom v dubnu Ukrajině zvýšil ceny plynu o 81 % na 485 $ za tisíc kubických metrů, což by podle ukrajinské vlády zemi dovedlo k bankrotu. Kyjev by se chtěl vrátit k předešlé zvýhodněné ceně 286.50 $ za tisíc kubických metrů, ale Gazprom zdůraznil, že o ničem takovém neuvažuje. Přinejmenším ne do doby, než Ukrajina uhradí veškerý stávající dluh. Aby zmírnila napětí, poslala následně Ukrajina Gazpromu částečnou platbu ve výši 786 milionů dolarů, a tak si „koupila“ víc času na další jednání.  Gazprom ovšem i nadále hrozí, že jestli Ukrajina dluh nesplatí, omezí jí dodávky plynu. To by však ovlivnilo dodávky plynu i do západní Evropy, a ruská strana by se tak vystavovala riziku dalších sankcí a tomu, že v budoucnu přijde o evropský kapitál. Každopádně jestli Ukrajina chce obnovit předešlé úrovně cen, bude muset zaplatit zbytek dluhu, který momentálně činí přibližně 3 % ukrajinského HDP.

MMF sice schválila půjčku Ukrajině ve výši 17 miliard dolarů, ale ta přichází pod podmínkou, že Kyjev zahájí fiskální úspory, jakými jsou třeba zvýšení daní nebo snížení dotací na ceny plynu. To však bude mezi Ukrajinci velice nepopulární. Porošenko také musí uklidnit situaci na východě země, kde se boje s povstalci po jeho zvolení zintenzivnily. Nemůže ale riskovat otevřený konflikt s rusky mluvícími povstalci, jelikož by tím mohl vystupňovat napětí s Moskvou. Východ Ukrajiny je pro kyjevskou vládu velmi důležitý, neboť tvoří v podstatě srdce ukrajinského průmyslu a produkuje až 30 % ukrajinského HDP. Porošenko by tak mohl přijít o kontrolu nad velice důležitou částí celé ekonomiky, bez které by se země mohla znovu ocitnout v nebezpečí bankrotu.